Agentura pro mytologické záskoky

I mytologické bytosti, démoni a bohové mají své běžné starosti…a někdy udělají pořádnou botu

 

„V těchto temných končinách loď postupně projede dvanácti branami noci.“

 

Mýty a Legendy: Egypt, Řecko, Galie

 

V kanceláři koordinátora pro starověk planety Země se rozdrnčel telefon s takovou silou, až otřásl i skleněnou tabulkou s jeho jménem, která tvořila výplň dveří.

Aniž by přerušil svou činnost, chňapl po sluchátku a utrousil do něj něco mezi pozdravem a nadávkou. Ani ne minutu naslouchal hlásku na druhém konci, zatímco se jeho tvář plnila zděšením. Ne strachem, ale zděšením nad nutností náhlé organizace, která ho čeká a asi nemine.

„Apopise? Toho Apopise? Egyptskýho hada noci? S velkou tlamou a spoustou vostrejch zubů? Za pár hodin? Prakticky bez přípravy? To bude hroznej průšvih, Marcusi, víš, jak jsou na to Egypťani háklivý? Stačí jeden krok vedle a máme na svědomí celou civilizaci. Vůbec se mi to nelíbí, ale uvidim, co se dá dělat. Je to hrozně narychlo, ani nevim, jestli máme k dispozici někoho dostatečně kvalitního. Dám ti vědět. Jasně, ahoj.“

Muž s modrou kůží v úřednickém saku položil sluchátko a promnul si zelené oči.

Pak vyšel na chodbu. Uklízečka zametala pozůstatky jakýchsi ztuhlých nachových plamenů, které se válely na podlaze. Prkna pod její vahou lehce vrzala.

„Neviděla jste Viga, paní Kropenatá?“

Pohyb koštěte ustal a jeho držitelka zvedla zamyšleně hlavu. „O patro níž, ale to už je dobrá půlhodina. Říkal něco o tom, že dneska jde dřív.“ Druhou větu už zavolala na záda modrého muže, který mezitím vyrazil chodbou ke vzdálenému schodišti.

Jakmile ho seběhl, zahlédl na rohu další chodby kus mizejícího šedého cestovního pláště.

„Vigoóóó!!!“ houkl v naději, že dotyčný démon nemá na uších sluchátka nebo telefon. Pro jistotu pokračoval v poklusu, až se s ním srazil ve dveřích.

„Co se děje, Scorpie?“ zeptal se jeho kolega uhlazeným tónem osoby, která si za všech okolností zachovává patřičnou úroveň.

Scorpius Brahim se několikrát zhluboka nadechl. Rychlý pohyb nebyl jeho parketa. „Teď mi volal Marcus. Dneska v noci je potřeba zastoupit egyptského Apopise. Potřebujeme někoho, kdo se umí trochu pohybovat a poradí si s vybavením na metamorfózu.“

„To si dělá srandu, ne?! Za normálních okolností by to vyžadovalo aspoň týden pečlivé přípravy. To není jen o tom utkat se s Reem, to je o celém rituálu noci. Zatraceně, tam nemůžem poslat nějakýho brigádníka. Je volná zasedačka? Že se ptám, už tady skoro nikdo není, ne?“

Vigo nečekal na odpověď a vydal se chodbou opačným směrem, než ze kterého ho dostihl Scorpius. Minul několik dveří, za chůze si sundal plášť a mezi rty vložil dlouhou dýmku. Vypadal jako vysoký bankovní úředník z viktoriánské Anglie, což byla ostatně jeho obvyklá role, protože v té době se vyznal nejlépe ze všech Konzultantů.

Oba démoni vstoupili do prázdné místnosti s elipsovitým stolem, na který odpolední slunce vrhalo několik obdélníků světla přes zavřené okenice. Scorpiovi bylo jasné, že Vigo si zabafá, takže jich rovnou pár otevřel.

Vigo si sedl, pohodlně se opřel a začal ze svého obleku vytahovat paklík tabáku, zápalky a dýmkařský nůž. Během toho se občas ozvalo „Hmmmhhhh,“ jak uvažoval o možnostech, ve kterých se mohlo skrývat řešení nečekaného problému.

Nakonec vytáhli oba chytré telefony a začali probírat momentální databázi kandidátů s potřebnými schopnostmi.

Jejich hbité prsty se zastavily skoro současně a oba organizátoři na sebe pohlédli.

„Napadlo tě to samý?“ zeptal se Vigo.

„Myslíš Francise?“

Vigo přikývl. „Je to sice trochu magor, ale asi jedinej člověk schopnej přizpůsobit se takhle rychle. Když o tom teď tak uvažuju, mohl by stačit jen ten souboj. Apopis je až za dvanácti branami noci a to už má Slunce všechny proměny za sebou.“

Ještě několikrát pohladil jemným prstem displej, ale nakonec s lehkým povzdechem naťukal stručnou zprávu a kliknul na panel s nápisem odeslat.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.