Agentura pro mytologické záskoky

Vigo se vítězně zasmál a otevřel kovový kufřík, který až doteď ležel nehnutě na elipsovitém stolu zasedačky Agentury. Ve spoře osvětlené místnosti se skoro ztrácel. Zatímco Scorpius rozsvítil, Vigo položil na stůl jakýsi opasek, malou hadí hlavu a modrou tubu.

„Tohle doufám není lubrikační gel?“ zeptal se Francis a prohlédl si tubu zblízka. Nebyl na ní žádný nápis, ani logo výrobce.

„Ne ne, buď v klidu. To je proti zápachu,“ řekl Vigo, zaklapl kufřík a odsunul ho stranou. „Ta jeskyně je totiž plná nějaký podivný vody, která pravým mytologickým bytostem výrazně nevadí, ale ty bys tam asi za chvilku omdlel. Bohužel vzhledem k časové tísni nemáme nic lepšího než tuhle břečku, která tě uchrání před nejhorším. A pokud budeš trochu prskat, výsledný dojem to může dokonce vylepšit.“

„A tipuju, že tyhle dvě blbiny jsou kvůli proměně,“ položil Francis prsty na opasek a hadí hlavu. Když ji vzal do ruky, zjistil, že je z několika částí a dá se s ní hýbat.

„Ano. Ten opasek si vezmeš na sebe, tu hlavu trochu zvětšíme a nasadíme ti ji. Nebudeš na sobě mít nic jinýho, Francisi.“

„Ani spodky?“ zeptal se agent.

Vigo zavrtěl hlavou. „Ani spodky. Klidně si je vzít můžeš, ale stejně nepřežijou transport, takže proč se s tím namáhat. Bohužel vzhledem k povaze našeho rozměru a dimenze, do který se přesuneš, nebudou ty předměty až do transportu plně aktivní. Takže ať tady budem dělat cokoli, hada z tebe neuděláme. Zkrátka a dobře naplno se proměníš až v momentě, kdy se dostaneš do tý noční jeskyně.“

„Co se vlastně stalo tomu Apopisovi?“ napadla teprve teď Francise zřejmá otázka.

„To nám nikdo neřekl a Marcus ani nikdo jinej z první linie velení mi nezvedá telefony ani nereaguje na zprávy. Takže momentálně víme jen to, že je mimo hru a je potřeba ho nahradit.“

Vigo si sáhl do vesty obleku a vytáhl klasické hodinky na řetízku. „No máme asi hodinku, než to vypukne. Napadá vás dva ještě něco, co musíme vyřídit, než se budeš muset převlíknout, respektive odložit si?“

„Jo,“ nadhodil Francis. „Kde si mám odložit?“

„Jestli chceš, klidně tady. Přes noc tu nikdo není, s úsvitem se zase objevíš, a jakmile si na sebe nasadíš ty serepetičky, tak už jen počkáš na přesun. Do něj nemůžeme zasahovat, víme jen hrubý čas.“

Francis už se nadechoval k dalším reakcím, ale Vigo ho uklidnil rukama zvednutýma v obranném gestu. „Ano, chápu, že je to hodně neznámých a proměnných najednou, ale ani jeden z nás si to nevymyslel. Až to skončí, rád s tebou a Scorpiem půjdu nahoru a udělám tam managementu paseku s využitím svých nejsilnějších kouzel, protože tohle je prostě bordel a neprofesionalita, o tom žádná.“

Francis mlčel. Bylo mu jasné, že oba jeho kolegové nemají na událostech žádnou vinu, a že mlčení vedení společnosti jen značí, že vedoucím je jasné, že jakákoli chyba půjde přímo za nimi a nikdo je nebude bránit.

Francis si sedl do křesla. Pak se podíval na oba démony. „Nedáme si něco na zub? Docela mi slehlo.“

 

Dojedli několik kuřecích stehen a oba démoni si dali sklenici jemného piva. Francis si dal jen doušek na správné trávení a pak se držel vody. Pokud se má někde pohybovat jako had a má bojovat s bohem, bude potřebovat veškerou koncentraci a střízlivost, kterou může sám sobě poskytnout.

Načasování bylo příhodné, protože jen několik minut poté, co agent dojedl a odříhl si, začaly jeho opasek i přilba světélkovat. Seděl v křesle jen v trenýrkách, s opaskem zapnutým a již zvětšenou přilbou hada na stole.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *