Zkratkou na houby 01

 

Výprava prince za artefaktem, trochá té špionáže a nejistota, kdo vlastně pracuje pro koho…

 

„We’re on our way.“

 Dentarg, Warcraft II

 

Srdce mi plní trocha radosti, když píšu tyto řádky, znaven vědomím, že mému životu už nezbývá mnoho času. Můj syn se však blíží cíli své hrdinské výpravy, která mu je příslibem zachování nástupnictví a mně svítá poslední naděje, že budu moci trůn i panství odkázat a vypravit se za předky s klidným svědomím, že vláda je zachována. Navíc teď, když se zemi opět začíná dařit, vody se čistí a do krajiny se vrací život.

Kdoví, třeba časem přemůže i své milostné choutky a zachová rod. Kéž mu bohové vod a stromů dají mnoho sil ke zdárné výpravě a mně ještě tu trochu, abych spočinul na svém synu pohledem s aspoň nějakou hrdostí ve tváři, než zamhouřím oči naposledy.

Guerra IV., 8. rok Třetího Probuzení Vod

 

„Šla Anička po cestičce travnaté

oči měla po chlastačce vodnaté…

vtom se kanec v křoví kroutí

chca jí prdel natrhnouti…“

„Hele, ty chca nechca, koukej radši na cestu, holka. Jedeš šejdrem.“

Arja si stáhla loutnu na záda a cukla otěžemi koně, kterého zaujal jeden z mála trsů trávy u vyprahlé cesty a rozhodl se, že si dá svačinku.

Píseň o travičce, křoví a Aničce kontrastovala s okolní pustinou, jako by ji chtěla zaplašit a dát poutníkům na chvíli zapomenout, kde vlastně jsou a kam směřují. Spálené stromy a vyprahlá země s posledními jezírky usychajících stébel dávaly jasně na vědomí, že touhle krajinou se něco přehnalo. Cestička se klikatila kolem skály, kde se otevřel výhled na další dávku nehostinnosti.

Jak sousoší se tři jezdci zastavili na kraji široké cesty vedoucí do údolí. Veterán Morabor si jen odplivl, mladý Dasch odfrkl a zkontroloval si opasek s několika váčky a popruhy s kapsami. Arja už si broukala jen polohlasem a beze slov. Nechtělo se jim tam, ale úkol byl úkol. Daschův první pořádný a nováček v záškodnické trojici se chtěl předvést.

 

Troki ud Khastega se skláněl nad mapou terénu a jeho tunika při každém pohybu koženě vrzala. Kresba údolí a kameny představující skály mu na klidu nepřidávaly. Doufal, že se vojsko nenechá strhnout a podaří se udržet linie. Snad vyjde jejich postranní plán a princ neudělá nějakou hloupost, která by generálovi nenechala jinou možnost než zaútočit přímo. Jeho výsost byla zatím brána jen jako neohlášený host, nikoli válečný vetřelec. Menší armáda či spíše větší ozbrojený doprovod byl brán právě jen jako doprovod, a Guerra samotný dosud žádný konflikt nevyvolal. Troki také doufal, že u toho zůstane.

Zašustila látka a do stanu vstoupil královský ministr pro válku. Generál ani nevzhlédl, svého přítele by poznal podle stylu chůze i potmě.

„Vyrážím naproti našim… přátelům. Plán se doufám nemění, nechci měnit instrukce.“

Generál zavrtěl hlavou. „Jedeme podle původního návrhu. Informoval jsi mužstvo?“

„Ano, jsou srozumění s tím, že jsme jen pasivní obrana svatyně Pěti a cílem je jenom zabránit Guerrovi a jeho jednotkám v přístupu, nikoli útočit. Máme štěstí, že víra je v akademiích dost silná na to, aby udržela meče v pochvách a kopí směrem nahoru.“

Troki pokýval hlavou. „Jenže jakmile to někde křísne, tak se stejně začnou rubat, víra nevíra. Ale co, uděláme, co můžeme, a nezbývá než doufat, že naši přátelé se dostanou do cíle rychleji než ten třasořitka, co sem přitáhl. Takže vyraž a předej mé pozdravy i přání zdaru jejich dílu. Na těch třech toho závisí hodně. Máme nejlepší šanci ukončit tuhle trapnou dynastii bez krve i bez dýky. Stačí jen, aby se ten mladý dostatečně ztrapnil, a můžeme jim nakráčet na území.“

Ministr zasalutoval s pěstí přitisknutou na srdce a opustil stan.

01 02 03 04 05 06 07 08

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *