SVS: Do Soranu dorazil, jednu ruku přerazil

Nareath se zamyslel a potom pokýval váhavě hlavou. ,,Máš i nemáš pravdu. Na každej pád kdokoli tu hledá něco speciálního, ten to najde, pokud ví, jak se k tomu dostat. Kolikrát sem lidi jezdí přes půlku dimenze, jen aby tady něco našli nebo si nechali vyrobit. Ale o tom ti víc řekne Henlin. Za prvý ty lidi zná, za druhý je tady pořád a má rozhodně větší přehled. Vlastně se dá říct, že v Soranu máš takový tři vrstvy života.“

Mozenrat mlčel v napjatém očekávání, co se zase dozví.

,,První je běžný obyvatelstvo a královský aparát, kterej ho udržuje v bezpečí, aspoň proti obvyklým hrozbám. Pak jsou tu velmi talentované osoby, které pracují pro nás i pro běžné civilisty, kteří si je mohou dovolit. No a potom velmi talentované osoby s úmyslem likvidovat civilní obyvatelstvo, které lidi jako já a SVS držíme dál od ulic, protože normální člověk se jim moc neubrání. Takže spolupracujeme s těma talentovanýma osobama a chráníme království před jakoukoli zásadnější hrozbou. Královská Rada rozhoduje o městě, ale není nic zvláštního, když je potřeba ji obejít.“

,,Myslíš jako vydírání a zastrašování?“

,,To ne, ale její členové často nevidí dopředu nebo nechtějí vidět. Takže tak jako tak musí nakonec hodně věcí vyřešit Derakin, kterej je tady takovou šedou eminencí. Což neznamená, že by po tom nějak významně prahnul, ale stejně to většinou skončí u něj. Proto bývá tak podrážděnej, když mu něco omezuje možnosti.“

,,Takže vlastně celej Soran i to království…“ Mozenrat nechal větu vyznít do ztracena a očekával, že se jí Nareath chytne. Ten přikývl.

,,Celej Soran je vlastně jedna velká výzvědná služba s vynikajícím zázemím. Respektive není to jen výzvědná služba, ale díky dostatku kvalitních informací přežívá a přežíval vždycky. Všem jde o to, aby to tady fungovalo a nikdo se nám do toho nesral. Takže královský majestát se stará o reprezentaci, civilisti stavěj domy, obchodujou a pěstujou všechno, co jim podnebí dovoluje, a staraj se o rodiny. A my se staráme o to, aby se naše sorta držela na svých cestičkách, a současně s tím dbáme, aby se ty tři vrstvy nepletly vzájemně pod nohy, každá dělala to, co umí nejlíp, a aby se civilisti ráno probudili pokud možno do stejného města, v jakém šli předtím spát.“

,,Existuje v tomhle rozložení nějaký ideální stav, kterýmu se chceme přiblížit?“

Nareath se zastavil a opřel o zábradlí kamenného mostu, po kterém zrovna přecházeli. Podíval se dolů na křišťálově čistou hladinu řeky, která Soranem protékala.

,,Ideálním stavem je ten, kdy naše vrstva nebude potřeba. Jenže takový stav nemá lidstvo v povaze, takže myslim, že tu ještě nějakej čas vydržíme. Ale teďka máme volno a ty jsi ze Soranu ještě nic neviděl, což musíme aspoň trochu napravit.“

Když opět vykročili, několik metrů nad ulicí se zablesklo a na dlažbu dopadla v podřepu zcela nahá blondýnka. V klidu vstala, zkontrolovala si pohledem i rukama celé tělo a v pohodě vykročila ulicí proti nim. Když je míjela, jen se usmála, bez slova lehce kývla na pozdrav a pokračovala v chůzi.

„Tak to by byla jedna reinkarnace v praxi, nebo jen šikovná teleportace.“ podotkl Nareath sledující ženu oceňujícím pohledem a dál to nekomentoval.

 

Jak Mozenrat v Nareathově společnosti velmi rychle zjistil, hranici mezi zábavou a smrtelným nebezpečím mohl v Soranu představovat pouhý práh domu nebo zatočení z ulice do ulice.

Nejdříve se trochu nepohodli s vedoucím jednoho malého pohostinství u řeky. Vedoucí byl totiž skálopevně přesvědčen, že mu hrabě několikrát poměrně nevybíravě obtěžoval velmi vnadnou dceru a Mozenrat upřímně nevěděl, na kterou stranu sporu se má přiklonit. Skončilo to svižným opuštěním lokálu a vyražením opět někam do uliček.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.