SVS: Do Soranu dorazil, jednu ruku přerazil

Poslední tváří byl Rentgolův bledý obličej s rozcuchanými vlasy po ramena a očima, které občas změnily barvu i tvar zorniček.

,,Ha… jsme komplet.“ houkl Derakin. ,,Teda aspoň to, co je momentálně naživu. Všem přítomným, tohle je Mozenrat nra Tar-Enor, občas také používá jméno Arf. Arfe, tohle je -“

Jeho slova přerušilo zafunění a na prahu místnosti zastavila… šelma. Měla vlčí hlavu, černou kombinézu a v ruce držela klubko zlatého provazu. „Promiňte mi zpoždění, ale museli jsme ještě něco zařizovat. Tohle ti posílá Abranicus, prý už víš, co s tím.“ řekla s lehkým zasyčením směrem k Doktorovi a podala mu provaz. „Mimochodem, Chaster je mezi živými a na cestě sem.“

Pak se postavila vedle Ardwen, ťukly si o sebe přátelsky pěstmi, a opřela se o zeď s rukama zaháknutýma drápy za sponky na kombinéze.

„No když je tu Aini“ ozval se Medúza „tak já můžu vlastně vypadnout ne?“ nadhodil k Derakinovi a zavěsil si klubko někam pod frak.

„Ne ne, Doktore, ty mi nikam nezdrhej, každej zrak se dneska hodí.“ zavrtěl Derakin hlavou. „A pokud dorazí Chaster, tak bysme to mohli vyřídit i docela rychle. „Mozenrate, tohle jsou – “

,,Stačí jména, Henlin mi poskytl krátkou charakteristiku a myslím, že už jsem přítomné zařadil.“ přerušil ho Mozenrat.

,,Fajn.“ kývl Derakin hlavou. ,,Nechám to na -“

Než mohl pokračovat, okno roztříštila střela z kuše a spadla na podlahu kousek od Aini.

,,Rentgole, daonar.“ křikl Černá pěst.

Jako když se ve vzduchu otevřou desítky malých otvorů a začne z nich téct voda, začala z okolního prostoru tryskat jiná realita. Přestože všechno zůstalo na místě, Mozenratovi připadalo, že se otočil kolem vlastní osy a… a svět se změnil.

 

Místnost teď vypadala jako část jeskyně, uvnitř se povalovaly obláčky barevné mlhy a zvenku sem pronikalo růžové světlo.

-Takže teď to můžeme v klidu probrat a zabere to jen pár vteřin .- konstatoval Derakin. Pak se otočil k Mozenratovi.

-Jsme ve vnitřní astrální realitě, vrstvě daonaru, které se pne celým Namidem. Mluvíme tu rychlostí myšlenky, což je docela trefný, protože neotvíráme hubu. I hodinová debata tu v přepočtu na čas hmotný skutečnosti trvá jen okamžik. Naše fyzický těla jsou v nějakym druhu bezvědomí, ale mě neznámym způsobem se drží na nohou. Podrobnosti ti pak někdo vysvětlí, ale dá se tady velmi dobře bleskově taktizovat a není to náročný na mozek. –

Pak velitel „promluvil“ ke zbytku syndikátu.

– Jak to tak vypadá, tradiční noční rej všech místních živlů se chýlí ke konci. Původně jsem se těšil, že jen prohledáme mrtvoly a padlé v bezvědomí, ale jak to tak znám, asi jich i pár přidáme. Někde mezi tím vším bordelem se pohybuje věcička, o kterou mám eminentní zájem. –

– A co, že nás to tak zajímá? – zeptal se Weast.

Pouzdro se sferilem. Asi to bude taková ta klasická kovová trubička jako na doutníky se zabroušeným krystalem vevnitř. Hlavní problém ale bude identifikovat nositele, protože je to jak hledat mezi prodejcema černýho prachu odlišnej balíček. – řekl Černá pěst.

– Nemůžem jim nenápadně osahat myšlenky? – nadhodil Rentgol, ale vzápětí si odpověděl sám: – V tomhle ruchu je to vlastně blbost. –

– Přesně tak. Každej podle svých schopností, kdyby něco, dáme si vědět. A hlavně nechoďte jak procesí, ideálně na více stran, i když v Nikdysvitu je to celkem jedno a asi se v tom bordelu stejně ztratíme. –

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.