Jeden z prvních případů, jen s minimem dopadů

Že království hrozí skryté nebezpečí, ještě neznamená, že to nemůže být zábava…

SVS Jeden z prvních případů jen s minimem dopadů

„Jsme FBI, rádi bychom vám položili pár otázek…“

Jakýkoli agent FBI

 

Manarsch zívl a přesunul se k další složce na stole, která obsahovala s největší pravděpodobností stejně nudnou novelu jako složka předchozí, automatickým pohybem ruky odsunutá na kraj desky.

Prohlížel zákony na schválení a kontroloval jejich formální úpravu, která autorům nezřídka kdy utekla. Mladý úředník byl jednou z linií kontroly, která měla zabránit tomu, že se nové zákony a předpisy týkající se Soranu a Machaje dostanou na stůl královské Rady s formálními nedostatky a bude tak důvod k jejich zdržení nebo zbytečnému zamítnutí.

Ticho protrhlo zaklepání na dveře, ale Manarsch nereagoval. Že se dveře vzápětí otevřou i bez vyzvání, mu bylo nad Daonar jasné a nic jiného se v jeho pozici ani příliš čekat nedalo.

„Tady je poslední kousek, dopravní novela, ale potřebujeme to mít zítra zkontrolované. Předběžné zasedání se koná ještě tenhle týden a musí to mít na stole.“

Mladý koncipient ani nezvedl zrak k úředníkovi a jen na moment zavřel oči, když mu výhled zakryly černé desky skrývající další svazek papírů. Dokud se dveře za poslem další práce nezavřely, byl téměř nehybný jako poslední hodinu.

V další chvíli ale ožil. Srdce mu začalo bušit napětím. Na tyhle desky čekal celý den. Připomněly mu papíry pečlivě srovnané v jeho cestovní brašně. Ta dnes mimořádně nevisela ohnutá na věšáku, ale položená na sekretáři v rohu místnosti.

Pohlédl z okna. Navzdory tomu, že se žilky na nebi zbarvovaly do stříbra večera a zbývaly jen občasné střípky denní zlaté barvy, Manarsch byl naprosto bdělý. Došel ke svému zavazadlu, odkud vyňal jiné desky, které donesl ke stolu. Otevřel novelu zákona a prošel si zběžně listiny uvnitř. Vytáhl svůj příspěvek, aby prozkoumal pořadí paragrafů. Potřeboval zjistit, zda je možné oba dokumenty propojit nebo bude potřeba vytvořit nový.

 

Anatomie potenciální zrady lokálního aristokrata

 

Dopady klepadla oznámily návštěvníka. Majordomus si v duchu odpočítal deset vteřin a stiskl kliku.

„Přejete si?“

„Jdu za jeho lordstem, jsem očekáván,“ prohlásil půlelf v šedém hábitu stojící na prahu.

Majordomus ho přejel pohledem od hlavy k patě a zpátky a přikývl.

„Hrabě je v pracovně, cestu nepochybně znáte. Mám vám něco vzít?“

„Ne ne, jsem tu nalehko,“ prohlásil mystik a vkročil do zámku, nikoli poprvé.

Hraběte Schema našel skloněného nad stolem.

„Ahá, Char, jaké milé překvapení, vítejte a nabídněte si něco k pití,“ pokynul šlechtic jednou rukou do křesla před nástěnným obrazem a druhou ke karafám na příručním stolku.

„Děkuji, víno mi nedělá dobře a potřebuji se soustředit,“ odvětil mystik a usadil se.

„Chápu.“ Hrabě si opět sedl a chviličku svého hosta pozoroval. „Tak co mi přinášíte?“

„Slyšel jsem,“ spustil Char bez okolků, „že vás některé dosavadní činnosti nudí a chcete zkusit něco… zábavnějšího, odvážnějšího, abych tak řekl…?“ Ta věta si tím otazníkem nebyla zcela jistá.

00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *