Jeden z prvních případů, jen s minimem dopadů 07

Vyšel na ulici a vydal se zpátky do Staročtvrti, vychutnávaje si večerní vzduch. Nikam nespěchal a po delší době si jen tak procházel Soran a jeho zákoutí.

Jeho klidnou přemítající mysl narušilo škrábnutí něčeho o zeď. Neznělo to jako zbraň, spíše se něco sunulo pomalu uličkou. Wyhar zpozorněl a zpomalil krok. V momentě, kdy z protilehlých odboček vystoupila trojice zlodějů, byla situace jasná jak šachové otevření.

„Brej večír, šéfiku, kampak maj namíříno?“ zeptal se žoviálně ten nejbližší.

„Na místa, kde byste vy pravděpodobně dlouho nepřežil, dobrý muži,“ odvětil právník SVS s klidem. Ačkoli situace pro něj nevypadala nijak valně, zachoval duchapřítomnost a vzal přepadení jako variantu soudního vyjednávání. „A dovolím si upozornit, že s každým dalším momentem se vaše pozice zhoršuje.“

„A to jako proč?“ odsekl druhý bandita.

Ansh v kabátci pokrčil odevzdaně rameny. „Inu, ačkoli hlídky tu mohou být méně časté než například v Chrámvěží, stejně se jim tato ulice nevyhne a vaše aktivity se tak musí vejít do předem daného času. Jistě ho máte odhadnutý, ale prodlužující se doba na jednom místě vám nehraje do karet. Za druhé s postupem samotné akce se zhoršuje spáchaný prohřešek a tím pádem vaše odměna. Těch problémů je o něco více, ale zmiňuji jen ty s přímým momentálním dopadem.“

„Jsi nějakej chytrej kamaráde,“ poznamenal ten, který mluvil jako první a došel až k Wyharovi.

Pak se ozval zvuk, který nečekali ani jeden. Nezaměnitelné zadrnčení kuše, po kterém Čirý zrak ztuhl i s úsměvem na rtech. Pak se skácel a jeho poslední myšlenka se vztahovala k trezoru doma a lehké naději, že Derakin jeho kód v případě potřeby rozlouskne. Protože materiály k případu, který projednává s králem, jsou samozřejmě uvnitř.

„Ty arcidebilní velevole!!“ zařval lupič a pohlédl na svého komplice, který stál celou dobu rozhovoru za Wyharem a teď svíral v ruce kuši, s ukazovákem stále na spoušti.

„Do háje, já nechtěl. Nějak mi cukla ruka a jak jsem měl prst na tom kolíku, tak jsem za to zabral.“

„Cukla ruka, cukla ruka, já ti taky něco ucuknu,“ hulákal vůdce bandy a už vytrhával z pochvy svůj meč.

„Gery nech toho sakra a neřvi,“ chytl mu ruku další komplic. „Posrali jsme to, stalo se, teďka se musíme ztratit, jestli nemáš něco na rušení psychickejch stop.“

„Nemám, doprdele, nemám, protože jsem nechtěl nikoho zabít. Dobře, mizíme, ale s tebou jsem neskončil ty blbečku,“ ukázal prstem na střelce a pak už následoval své druhy mizící v bočních uličkách.

Během této důrazné výměny názorů přejela přes Wyharovo tělo vlna modrobílého plamene a uvolnila jeho duši pro cestu k Daonaru.

 

Derakina spočívajícího ten večer už ve třetím náručí v klubu U Svedené sukuby vyrušil neodbytný pramen myšlenek putujících daonarem. Beze slova odpověděl a jeho klidné rozpoložení, které mělo na svědomí několik bradavek putujících po jeho kůži, nahradil čistý vztek.

-Zopakujte mi to ještě jednou, kapitáne? Wyhar?-

-Jo, Čirý zrak. Vašeho právníka dobře znám a tohle nemůže bejt nikdo jinej. A musí to bejt práce nějakejch nikdysvitskejch amatérů, protože duše normálně opustila tělo. Zřejmě ho chtěli jen vyděsit nebo okrást, ale nějak se to posralo a teďka má šipku v zádech.-

-Rozumim, kde se to stalo?-

00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *