Jeden z prvních případů, jen s minimem dopadů 08

-Starosvitová, kousek blíž do Nikdysvitu.-

-Zůstaňte tam, za chvíli jsem u vás.-

-Můžu vám poslat naproti někoho s otiskem koně, jestli chcete,- nabídl mu kapitán.

-Není třeba, někde tu mám jednoho v náramku a ani nejsem moc daleko.

Spojení bez dalšího oněmělo a Derakin se k nelibosti okolních dam vyprostil z několika párů rukou i nohou. Sledovaly ho posmutnělýma očima, jak přechází nahý ke křeslu, na kterém nechal své svršky, brnění a další drobnosti.

„Dámy, vrátím se k vám, nebojte,“ otočil se na ně s úsměvem, když se oblékl. Odměnou mu bylo šestero jiskřiček v očích nadržených i již uspokojených žen.

S otiskem se ani nezdržoval, byl několik bloků od místa činu. Spíš mu vrtalo hlavou, jestli je smrt Wyhara opravdu náhodné přepadení, nebo někdo ví o jeho momentální práci a snaží se SVS zastavit. Tak jako tak se celá záležitost smrtí agenta přesouvala do zcela jiné roviny.

Derakin se prokázal svým obličejem, protože ho bezpečnostní sbory znaly přibližně tak dobře jako podobu krále, a kývl na pozdrav kapitánovi konajícímu službu.

„Něco zvláštního?“ zeptal se nakonec, když dřepěl minutu u mrtvoly a hledal cokoli, co by tenhle zločin nějak odlišilo od desítek dalších, které se v Soranu staly každý den.

Kapitán zavrtěl hlavou. „Tohle je podělaný přepadení jak z učebnice. Všechno na místě, žádnej vzkaz ani nic podobnýho.“

„Tak ho odvezte do márnice a informujte Aini. Tady toho asi fakt víc nevymyslíme. Holt byl ve špatnou dobu na špatným místě,“ shrnul Černá pěst a vstal. Pak se ještě sklonil a sebral Wyharovu vycházkovou hůl.

„Něco vás napadlo?“ zeptal se kapitán.

Derakin zavrtěl hlavou. „Ne, ale nechám ji u sebe. Vám by se jen motala pod ruce a Wyhar nemá rád, když se otříská, tak mu ji nechám někde, kde se jí nic nestane.“ Kývl Strážím na dobrou noc a opustil místo činu.

 

Základní problematika vstupu na cizí území

 

Podél plotu ohraničujícího Schemův zámek od zbytku města tiše postupovala postava a na její plášť s kápí, onu nepsanou uniformu lidí se skrytými úmysly, dopadalo jen matné světlo sferilových krystalů osvětlujících ulice Soranu během noci.

Poutník si našel místo mezi několika stromy, kde větve skýtaly stín, a hbitě se vyšvihl na plot. Výhodou starých kovaných oplocení byla skutečnost, že šlo o skutečně kvalitní a pevnou práci, která se pod vahou drobné postavy ani nehla. Lezcova obratnost na druhé straně způsobila, že se jeho oděv ani části těla nezachytly na horních špicích.

Pověsit se za vršek, pokrčit kolena, dostat se do prostoru a skok dolů do křoví. Pak rychlý sprint až ke zdi zámku. Nebylo těžké se dopátrat, že Schemův zámek jakožto sídlo člena královské Rady kryje magická detekční clona. Noční návštěvník měl ale u sebe několik předmětů, díky kterým ho clona vnímala jako úřední osobu a tím pádem nevarovala nikoho uvnitř. Pravda, ty předměty nebyly jeho, ale stačilo si s nimi trochu pohrát a bylo jim jedno, u koho se zrovna nalézají.

Krátký průzkum balkonu v patře ukončil návštěvníkovo dilema, zda na výstup použít magii, nebo si vystačit s prozaickou kotvou a lanem. Lom zdí v kombinaci s výraznými cihlami ale dovoloval poměrně jednoduše vyšplhat nahoru bez pomocí obou zmíněných metod. Problém nastal až nahoře u zámku do hraběcí pracovny. Tady si návštěvník už pomohl rychlým a, pravda, trochu agresivním kouzlem, které zřejmě nechá nějakou stopu. Dneska ale neměl čas řešit takové detaily.

00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 27 28 29 30 31

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *