Jeden z prvních případů, jen s minimem dopadů 14

„Kdo měl ten zákon v ruce naposledy?“ dotázal se runař.

„Hmm… to bude Manarsch,“ odvětila pobočnice. „Je to jeden z úředníků poslední linie formální kontroly. Prakticky všechno, co mu projde rukama, už putuje rovnou ke mně na stůl.“ Chvíli se dívala na oba agenty. „Ale je to jen nižší úředník. Zná formální náležitosti, ale není právník, moji drazí.“ Kalena zavrtěla hlavou a vrátila se do svého pobočnického křesla.

„Kde ho najdeme?“

„O patro níž, šesté dveře, pravděpodobně zavaleného složkami všech možných druhů. Klidně si s ním promluvte, ale říkám vám, že je to vzhledem k jeho pozici zřejmě slepá ulička.“

„Slepé uličky jsou často místem, kde někdo jen nekutal dost důkladně,“ odtušila bojomágyně. „Děkujeme za váš čas.“

„Prosím prosím, když budete zase něco potřebovat, najdete mě tady.“

 

Zvuk klepadla ani nedozněl a vstupní dveře zámku se poměrně tiše otevřely.

„Přejete si…pánové?“

„Je jeho lordstvo doma, dobrý muži? Potřebujeme s ním mluvit v dost možná naléhavé záležtosti.“ Rentgolův hlas se ovíjel kolem uší jako popínavé rostliny se sametovými stonky. Drawk měl tušení, že do něj přidal trochu magie.

„Lord Schem si nepřeje být v tento den rušen, pokud nepůjde o něco skutečně závažného,“ odvětil majordomus.

Rentgol zajal na vteřinu rukou do svého hábitu a v jeho dlani se zaleskla placka syndikátu, která neodvratně přilákala sluhovu pozornost.

„Pak nás berte jako skutečně naléhavou návštěvu,“ pousmál se.

 

Hrabě Schem byl menšího vzrůstu s lehce prořídlými vlasy a Drawkovi přišel jako méně kultivovaná a více jídlu holdující verze krejčího Abranica. Objevil se na schodišti v momentě, kdy majordomus trval na své úloze jako obranné linii nitra sídla.

„Pánové, co se to tu u Eora děje?“ zeptal se unaveně a vydal se jim naproti.

„Vaše lordstvo, omlouváme se za ten vpád, ale máme obavu, že vnitřek tohoto domu může mít oči a uši, které tu nejsou s vaším svolením,“ pravil nra Tar-Enor a jako skaut zvedl ruku se služebním odznakem.

„Ah… vnitřní záležitosti, vy prověřujete tu věc z Rady, že?“ přelétl ho hrabě s nevalným zájmem v hlase.

„Víte,“ navázal Rentgol, „několik členů Rady zaznamenalo u sebe doma podezřelou aktivitu a naše prohlídka odhalila několik dekoračních předmětů z nedávné doby, které velmi usnadňovaly myšlenkový průnik skrze obvyklé ochranné štíty.

„A protože jsem taky v Radě, tak vás napadlo, jestli se mi tu něco takového taky neválí,“ přikývl Schem s pochopením. Následovalo trojí přikývnutí.

„Dobře dobře, klidně se tu podívejte, ale nevím o ničem, co by se tu za poslední dobu vyskytlo nového. Umění jsem nekupoval ani nepamatuju, už by to tu bylo přeplácaný.“

„Beru si patro,“ houkl Drawk a s taseným saklanem se vydal nahoru po schodech.

„Hou hou, příteli, co ta odhalená čepel, jdete někoho porcovat?!“ vykřikl hrabě.

Drawk se zarazil a pak zasmál. „Omlouvám se, ale už na mě několikrát vybafly nepříjemné věci, takže si detekční kouzla nechávám nanést přímo na břit. Je to praktičtější.“

Hrabě chtěl něco poznamenat, ale pak Drawka jen mávnutím ruky pustil dál a už se mu nevěnoval. Jeho pozornost k sobě přitáhl Rentgol, zatímco Nareath začal okolní předměty zkoumat přiblížením své vycházkové hole. Žádné kouzlo v ní nebylo, ostatně ani jako v Drawkově saklanu, ale když sem přišli jako detekční tým, musí to trochu vypadat. Něco mu tady ale nesedělo, jen zatím nebyl schopen konkrétně určit co.

00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *