Jeden z prvních případů, jen s minimem dopadů 15

Drawk vešel do pracovny a okamžitě začal zkoumat obraz. Po krátké prohlídce rámu se mu podařilo oddělit konstrukci od zdi. Umělecké dílo odskočilo a elegantně se vyhouplo ke stropu. Ve zdi byl zapuštěn nevelký trezor, na kterém ale nebyl patrný jakýkoli otvírací mechanismus a Drawk pojal dokonce podezření, že je ve zdi zasazen obráceně a on se kouká na jeho zadní část.

Jakmile přiložil ruce k samotnému kovu, projelo jeho tělem lehké zabrnění.

 

Manasrche našli opravdu zahrabaného v papírech a se složkami rozloženými na sekretáři menší kanceláře v přízemí.

„Ano, copak si přejete?“ byla jeho první věta.

„Máme na vás pár otázek,“ konstatovala Ardwen a opřela se o rohovou skříň, jen co Weast zavřel dveře.

„No na to jsou nejlepší informace na konci chodby, já jsem poměrně vytížen.“

Dvojice odznaků mu vyhnala barvu z tváře. Ale nezakolísal.

„Dobře, SVS, to je něco jiného. Co byste rádi?“ sepjal nervózně ruce.

„Podle našich informací jste měl v ruce finální znění nového dopravního zákona, než se dostal na stůl Radě, je to tak?“ dotázal se Weast.

Manarsch pokrčil rameny. „Jo, to je normální úřední cesta. Dohlédl jsem na formální náležitosti, ale prakticky jsem tam neměl co doplňovat.“

„Takže jste s tím nic neprováděl, nijak jste do těch listin nezasahoval?“ zaznělo od Ardwen.

Bylo znát, že je úředník nervózní. Weast si založil ruce a prstem se dotkl jedné z hůlek. Podle značky vyryté na konci rubium. V duchu se usmál. Trocha tepla neuškodí. Chvilku mu to trvalo, ale namířil na Manarsche rozptýlený proud energie, takže se mladík začal poměrně intenzivně potit, jako kdyby mu do okna zasvítilo pouštní slunce.

„Je tu trochu teplo, že, příteli?“ nadhodila zase bojomágyně s povzbuzujícím úsměvem. „Tak se svěřte s tím, co vás podle všeho trápí, a nějak to vyřešíme, ne?“ Položila mu konejšivě ruku na předloktí a přejížděla po kůži konečky prstů.

„Ale hrozná blbost to byla. Donesl jsem si do kanceláře šálek čaje a vylil ho na několik těch papírů. Jo, vim, že je to proti předpisům si to tahat do kanceláře, když člověk dělá citlivý materiály, nebo si to má aspoň dát bokem.“

„Takže jste tu původní verzi poničil a napsal novou, je to tak?“ zpozorněl Weast a pustil se hůlky. Mladík pookřál.

„Nakonec se nic jinýho dělat nedalo. Myslel jsem si, že to bude dobrý, ale ten papír to strašně nasál. Takže jsem to celý přepsal na nový papíry slovo od slova.“

„Čistě jen přepsal?“ ujistila se Ardwen.

„Ano ano,“ přikývl Manarsch horečnatě a právě tahle horlivost byla momentem, kdy si runař uvědomil, že mu nevěří. „Jen přepsal, písmenko po písmenku.“

„Ale někde je to, co je politý, ne?“

„Zničil jsem to,“ vyhrkl příliš naučeně. „Jasně, měl jsem to ohlásit a zaprotokolovat, protože jsem vytvářel nový listiny, ale bál jsem se, tak jsem prostě poslal dál tu přepsanou verzi a to politý znění spálil pomocí pár krystalů, kterejma normálně likvidujeme materiály na odpis.“

„Klid, my to nikomu nepráskneme,“ zazubil se Weast a spiklenecky na mladíka mrknul. Ten se ošil ještě víc, než když ho runař předtím rozpaloval.

 

Rentgol procházel spolu s hrabětem místnostmi a průběžně napřahoval ruce k vázám a drobným ozdobám na římsách nebo podlaze.

00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *