Přes hory a přes moře, snad to nikdo nezvoře

,,Váš kolega je na trochu zvláštním místě, ale myslím, že bude zpátky dříve, než domluvíme a v naprostém pořádku. Jistá…velmi mocná entita mne požádala, jestli mi nebude vadit, když se přesun samotný odehraje v mé cele a já celkem neměl námitky poté, co mě ubezpečili, že mně osobně žádné nebezpečí nehrozí.“

Derakin byl totálně zmaten a to se rozhodně nestávalo často. Otočil se a pohlédl na Jemifa, ale ten se stále zabýval dírou a dokonce si k tomu pozval dalšího strážného. Podle všeho začínal být rád, že otěže incidentu převzal někdo jiný a on toho nemusí dělat tolik. Černá pěst ho dál nebral na vědomí.

,,O čem to sakra mluvíte?! A pořád nevím vaše jméno.“

,,Moje jméno vám celkem k ničemu nebude, ale když po tom tak toužíte, jmenuju se Srich. Jsem střelec, chvilku jsem pracoval pro Ostvir, než z toho Chiprunev udělal tu dobytkárnu, jakou je to teď. Protože se ten zmetek ale nenamáhal nějakou úpravou stávajícího systému, tak toho o triádách pořád vím docela dost.“

,,Dobře, ale co to má dělat s dírou ve zdi?“

Srich si povzdechl, jako by nevěděl, odkud začít.

,,Víte, tady se asi střetlo několik operací dohromady. Já jsem sice nevěděl přesně, kdo pro mne přijde a kdy, ale tušil jsem, že se někdo objeví. Bylo to jednak tím, co vím, a za druhé, když vás uklidí zrovna sem, dříve nebo později se toho někdo dohmátne. Kdybych byl v Sharduraku, tak je to jiná. Ale uklidit schopného střelce na Grenodii, to je jako vystavit ho ve vitríně a dát na něj cenovku.“ Srich se natáhl pro pohár vedle lůžka a osvěžil si ústa.

„Ale abych to nezamluvil. Nevím jak, ale o vaší operaci se nějak dověděly jisté podsféry. Oba víme, že spousta bytostí, démonů a nevim, jakého ještě tvorstva nebo netvorstva to tady stále sleduje. Ale někdo asi potřebuje vyřídit nějakou delikátní prácičku, protože šli přímo po vašem kolegovi.“

Derakin zkoprněl: ,,Podsféry si najaly Drawka?!“ Tohle měnilo situaci. A Černá pěst si nebyl jist, jestli se má radovat, bát nebo naštvat. Jeho myšlenky byly přerušeny známým tlakem v hlavě. Než přijal cizí myšlenky, zvedl ruku v univerzálním gestu a zastavil střelcův monolog.

-Kde jste všichni?- ptala se zmateně Ardwen –Posádce přístavu za chvilku dojde, že pátraj v prázdnu,zbytek posádky se vrací a já tu mám dva pořádný kousky.-

Tak je vem sebou, gáblík se bude hodit, nech tam fidlátka a doraž zpátky. Kavir a Vidto tě zasvětej, aktuálně zkoumaj místo činu.-

-Dobře šéfe…-

Srich pokýval hlavou a sedl si: „V podstatě máte pravdu. Ale protože tyhle oblasti nikdy nemohou pracovat přímočaře, protože by je jiné sféry obvinily ze zapojování smrtelníků, musí asi používat křivolakých cestiček, které mohou vždy prohlásit za shodu okolností. Normálně by mohly vašeho kolegu někde prostě potkat a nabídnout mu kontrakt. Ale takhle se nemusely moc namáhat ani s fyzickým přesunem a nemusí řešit to, že Drawk chvilku někde chybí. Ostatně si myslím, že mu nic vážného nehrozí. Mnoho bytostí na něj bude dávat pozor a on se o sebe umí postarat.“

Derakin ještě chvíli koukal do svitu měsíce a jeho rty se nehlučně pohybovaly. Pak potřásl hlavou a vrátil se do přítomnosti.

,,Dobře, s tímhle se asi nějak srovnám. Teďka co s váma…“

,,Za prvé vám rád nabídnu svoje služby, ale staví nás to před pár problémů. Nevím, jestli se odsud teďka nějak dostaneme, aniž by to vzbudilo pozornost. Asi mě nemůžete jen tak drapnout a odtáhnout, co?“

,,Uvidím, co se dá dělat. Spíše jsme měli obavu z toho, jestli s námi budete chtít jít o vlastní vůli, ale tenhle problém se vyřešil sám. Vydržte, zkusim jim nabídnout obchod.“ Pak se mu ztratil z dohledu, jen plášť za ním zašustil.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *