Do Soranu dorazil, jednu ruku přerazil

Zaslechl Henlina: „Dóóbrýý…“

Otevřel oči a rychle je přivřel. Lokál naplňovalo jasné bílé světlo a několik osob u stolů se otočilo a clonilo si obličeje.

,,Teď to zkus bez toho divadla kolem, jen jednou myšlenkou.“

Drawk si v duchu zopakoval všechny kroky a zkusil je provést jako jediný duševní akt.

Lokál se ponořil do předešlého šera.

,,Jde ti to. Možná to bude tou tvojí telepatií, nebo co že to je. Ale spíš se do tebe začíná promítat Namid. Až budeš mít možnost, prober to s Rentgolem, nebo s někým, kdo vidí víc do magie. Určitě se ti otevřou nový obzory a bude se ti to hodit.“

,,To mi připomíná poslední otázku stran syndikátu.“

,,Hmm?“

,,On se někdo v tomhle bordelu vyzná?“

Henlin chvíli dumal: ,,Myslim, že Černá pěst se tomu blíží, protože ten bordel vytvářel a nějakým způsobem ho udržuje v pohybu. Všechny vazby nelze zmapovat, protože polovina teď uzavíranejch spojenectví nebude zítra existovat, nebo, a to bývá ještě častější, se ukážou jako totální habaďůra od začátku. Ale má to jednu obrovskou výhodu.“

,,Jakou?“

,,Pokud se v tom my vyznáme jen trochu, tak komukoli zvenku z toho začne spolehlivě hrabat.“

Několik vteřin bylo hrobové ticho.

Pak oba vybuchli smíchem, až se Drawk neuhlídal a zase rozsvítil. Nato si promnul oči a lehce zívl. Henlin ho s pochopením pozoroval: ,,Běž si lehnout, kamaráde. Jestli se pro tebe Derakin nebo někdo jinej zastaví nad ránem, tak by nebylo dobrý, abys šel na první akci unavenej.“

„Ne tak zhurta, pánové, ještě musíme něco vyřídit,“ přerušil chvályhodné úmysly Henlinovy Černá pěst, který rozrazil dveře hostince a štrádoval si to rovnou k baru. U něj se ještě několikrát zhluboka nadechl a vydechl, než spustil.

„Tak už máme potvrzený přesnější informace, ale potřebuju si tě trochu víc otestovat, příteli.“

Pak poslal Drawka na druhou stranu lokálu (vytahuje z tuniky nože) a jen se otočil, švihl rukou a poslal proti němu vzduchem dvě krátké čepele, takže rozmezí mezi nimi byl jen zlomek vteřiny.

Jeho ruce se vzdálily od těla už během otáčení kolem vlastní osy a setkaly se na ploché straně jedné z čepelí v jednoduchém tlesknutí. Zastavil jeden a poslal ho do dráhy druhému.

Drawk cítil napětí svalů už při odchodu a stačilo mu, když zaslechl cinknutí kovu o kov. To provází čepele vždycky, a jakmile se ho jednou naučíte zaslechnout, zachytíte ho i u mořského břehu nebo ve větru. Je to stejné, jako když slyšíte deset hovorů, ale nikdy vám neunikne vyslovení vašeho jména nebo zmínka o sexu.

Derakin zvedl zaujatě obočí a Henlinovi vypadlo z úst párátko, které už nějakou dobu při mytí sklenic ocucával.

,,Teda srážení čepele čepelí jsem už viděl, ale málokdy takhle nemagicky. Paráda, lepší než jsem čekal. Jdi si lehnout, nad ránem pro tebe pošlu.“

Drawk lehce přikývl a Derakin bez dalšího vysvětlování opustil lokál.

Na Henlinovi bylo také vidět, že na něj situace, která se tu právě odehrála, udělala silný dojem, ale asi už byl na podobné excesy zvyklý.

Položil na bar klíč a řekl Drawkovi: ,,Jedenáctka první patro.“

Ten mu kývnutím hlavy poděkoval a vydal se po schodech nahoru.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.