Do Soranu dorazil, jednu ruku přerazil

Jak tam ale stál, mrak ho znovu pohltil, jako by měl vlastní vůli a on se škrábal na rukách, na kterých se objevily červené skvrny podrážděné kůže. Jak se ohnal rukou, čepel jeho nože křísla o cihlovou zeď a do kouře dopadlo několik zbloudilých jisker.

Plyn se vzňal a lupičovo oblečení chytlo. Drawk k němu vyrazil (zmatené švihání rukama) a jakmile byl dost blízko, jeho sice oslabená, ale stále přítomná vrozená telepatie ho začala informovat o budoucích pohybech protivníků. Modrý dým shořel během vteřiny a zanechal v uličce jen trochu kouře a puchu.

Drawk vykopl popálenému lupiči nůž z ruky a čepel cinkla o zem. To zmatené mávání bylo nebezpečnější než cílený úder. Jeho druh odstrčil svou oběť (úder pěstí napřímo) a velmi impulsivně se na Drawka vrhl.

Ten uhnul z trajektorie jeho ruky, zkroutil mu zápěstí a nechal ho setrvačností naběhnout na jeho kolegu a protější zeď. Oba se po pár vteřinách překvapivě svižně zvedli, přičemž několikrát dupli na tlouštíkovy tlumoky pohozené u zdi, a podívali se na Drawka pohledem, který by dohnal k explozi i vodní meloun.

„Co to mělo bejt, ty zmetku? Si myslíš, že s náma stačí fláknout jednou vo zem a sme tuhý?!“

„To bezpochyby ne,“ odvětil Drawk, „ale ujišťuju vás, že vím naprosto přesně, co uděláte v další vteřině a vaše snahy mě zaskočit jsou tím pádem zcela marné. Navíc jsem tu sice cizinec, ale nedivil bych se, kdyby v tom vaku, na kterém stojíte, bylo ještě nějaké překvapení.“

Tohle nebylo vychloubání, jen jednoduché shrnutí pro a proti konkrétní situace, ale přece jen chvilku trvalo, než si to ti dva srovnali v hlavách. Pak beze slova utekli.

,,Kámo díky, tohle nebylo vůbec špatný. Jen škoda tý flašky, budu to muset objednat znova. Ale za to si můžu sám, koukal sem, kde co lítá, a nechal se zaskočit.“

„Co to sakra bylo tohle?“ byla jediná rozumná otázka, která Drawka napadla.

Tlouštík se zasmál: „Jeden plyn, kterej… si někdo objednal a já ho měl doručit do lokálu.“ Povzdechl si: „No, teď abych to udělal znova. Tohle byla koncentrovaná dávka.“

Prohlédl si Drawka od hlavy k patě.

„Ty jsi kterej?“

Drawk mávl rukou: „Jen kolemjdoucí, který má na tyhle věci nějak kliku i tehdy, když dorazí do nového města.“

Pak se otočil tak prudce, že jeho společník sebou cukl.

,,Ale kam jsem dal způsoby. Napadá mě otázka, jestli jsi v pořádku. Ale mluvíš, stojíš a hejbeš rukama, takže asi jo. Nevíš, kde bych našel hostinec U letící čepele? Nasměrovala mě hlídka, ale stejně jsem asi ztratil směr.“

,,To máš kliku, já tam dělám hostinskýho. Sem Henlin,“ řekl bodře a napřáhl ruku. Drawk ji s úsměvem stiskl. „Drawk nra Tar-Enor.“

Henlin se zarazil: ,,Co znamená to nra? Asi nebudeš zdejší, co?“

,,No to opravdu ne. Pocházím z jednoho pouštního světa a sem jsem se dostal řízením osudu po několika složitých událostech. Nra znamená ,pocházející z´ a je to u nás běžná součást jména.“

,,Co to bylo za události?“ zeptal se Henlin a Drawk postřehl opatrný podtón.

,,Nic, co by mohlo kohokoli tady ovlivnit.“

,,Jasný. Neměj mi to za zlý, ale málokdo v tomhle městě má zájem o jiný problémy než ty svý.“

,,Rozumim,“ Drawk se rychle rozhlédl kolem: ,,No mohli bysme zmizet, co ty na to?“

,,Sem pro,“ kývl Henlin a zavěsil si na rameno oba vaky, což provázelo několik zvuků jasně roztříštěných nádob.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.