Do Soranu dorazil, jednu ruku přerazil

Vykročili k hlavní ulici a když je uvítal šum lidí kolem, zatočil Henlin doprava.

,,Co tě sem vlastně přivádí, Drawku? Hledáš někoho, něco, práci, jen tak procházíš?“

,,Hledám člověka jménem Nareath.“

Henlin se na něj pozorně podíval: ,,Co mu chceš?“

,,Nezníš moc nadšeně?“

,,Asi takhle. Když někdo hledá Nareatha, hledá přes něj buď pár dalších lidí, protože Nareath je tady něco jako spojka, nebo mu chce něco provýst, protože je tu něco jako spojka.“

,,Mě za ním poslal jeho bratr.“

,,Tak to jo, to je jiná,“ usmál se hostinský.

Drawk se zarazil: ,,To je nějakej tajnej kód s tim bratrem, že mi hnedka věříš?“

Henlin se zasmál: ,,Ani ne, ale jen málo lidí vůbec ví, že Nareath má bratra. Když o tom víš, téměř určitě ses s ním setkal, takže jdeš z Mořskýho slunce.“

Drawk přikývl: ,,Můžu ho teda někde najít?“

Henlin si lehce odfrkl: ,,Naposledy jsem ho zahlíd včera, takže v Soranu by bejt měl. Uvidíme, až dorazíme. Buď tam bude, nebo nebude problém ho sehnat. Co mu vlastně chceš?“

„No Daregan mi říkal, že moje schopnosti se uplatní u královské tajné služby, a že Nareath mi v tom může pomoct. Mám sebou i průvodní dopis.“

Henlin pokýval hlavou: „Jo, takhle to někdy bejvá. Pokud tam bude přímo Derakin, tak to bude o to jednodušší.“

„Kdo?“

,,Derakin Černá pěst, velitel soranskýho výzvědnýho syndikátu, nebo taky SVS. Hezkej název, ale občas je to pěkná sebranka. No ale do toho tě už zasvětěj sami, já většinou jen vyřizuju vzkazy. A sme tady.“

Zastavili se před lehce ožehlými dveřmi, nad nimiž visela podivná ozdoba tvořená několika vrhacími noži a hvězdicemi, které cinkaly ve větru a asi daly lokálu jméno.

Henlin strčil do dveří a zmizel v šeru, Drawk ho následoval, ale hostinský mu okamžitě zmizel ze zorného pole a on viděl jen clonu kouře a slyšel tlumený hovor. Jako kdyby zíral do zdi.

,,Udělej pár kroků dopředu,“ zaslechl Henlina a podle hlasu od něj byl jen kousek. Poslechl ho, kouř zmizel a až na přítmí způsobené částečně zakrytými okny stál Drawk v celkem čisté hospodě. Když se otočil, jasně viděl vstupní dveře.

,,Tenhle fígl tu vytvořil Černý klíč, taková spřátelená organizace mystiků. Kohokoli příchozího jasně vidíme, zatímco on sám je chvilku zmatenej přesně jako ty.“ Henlin mu kývnutím naznačil, aby ho následoval.

Drawk za ním vykročil a rozhlédl se přitom po lokále. Veškeré dojmy, které by jinak mohl v klidu postupně načerpat, byly v příštím momentu přerušeny scénou nanejvýš zajímavou.

Za barem se otevřely dveře splývající se zdí a stíny a vyšel z nich muž středního věku v perfektně padnoucí bojové tunice. Jiný termín Drawka nenapadal. Kombinovala námořnickou modrou a černou, přes prsa se táhl pás ocelových destiček s drobnými mezerami a na ramenou byly cvočky. Člověk, který něco takového nosil, mohl klidně přijít z bitevní vřavy rovnou do trůnního sálu a dát si pohár vína s králem, aniž by svou přítomností urazil kterékoli z obou prostředí. Tohle byl oděv někoho, kdo má přístup kamkoli a nebude se zdržovat převlékáním, maximálně si připne plášť. Krátké černé vlasy doplňovaly zastřižený vous rámující celý obličej. Dotyčný asi hledal něco, co má trochu styl a úroveň, ale zároveň není náročné na údržbu. Přes meč u pasu byly nejostřejší tmavě zelené oči, které si měřily prostor s výrazem naprosté kontroly nad situací a během několika vteřin musely přistát i na Drawkovi.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.