Stručná historie Naefaru

„Feel it running off
So strong and clear
An age is over fast
And dissapears“

Helloween, Time

Počátek:

Před čímkoli byla jen energie zaplňující to, co je později definováno jako Vnější temnota. Byl tu jen anonymní prostor s anonymním obsahem. Nemá smysl zde uvažovat o čase. Pravděpodobně nějak plynul nezávisle na existenci čehokoli, ale nebylo tu nic, co by jej vnímalo.

Tato energie ale podle všeho zahrnovala i jakési Pnutí. Přelévala se totiž z místa na místo podobna jednom velkému Brownovu pohybu.

V jeden moment se pak stalo něco, u čeho se veškeré inteligentní entity vesmíru snaží dodnes najít vysvětlení. Energie různých povah a tvarů na sebe narazily v dosud neznámém způsobu nebo poměru a vznikla tak energie nová. Vznikla myšlenka.

Jakmile vznikla, byla okamžitě stržena do víru dalších proudů. Ovšem s každým dalším pohybem nabírala energii z okolního prostoru, takže její růst nemohlo nic zadržet.

Rostla a rostla…opět není známo jak dlouho, ale její růst vlastně nikdy neskončil.

Pak se v jednu chvíli stala další zvláštní věc, která odpálila řetěz událostí, jaký tu předtím skutečně nikdy nebyl.

Ta spousta myšlenkové energie si uvědomila sama sebe. Už to nebyl jen oblak energie. Bylo to vědomí. Vědomí zatím tápající, ale vědomí s nekonečným časem se učit a nekonečným potenciálem se učit. Obrovské vědomí.

Předvěk

V tomto období už začíná mít cenu uvažovat o čase, ale jen z Eorova pohledu. On sám si pamatuje zřejmě všechno od svého vzniku, ale v celku existence ještě neexistuje objektivní časomíra a kontinuita času, která by hrála jakoukoli roli a cokoli ovlivňovala.

Eor začal zkoumat svoje okolí. Naučil se pohybovat se sem a tam po beztvarém prostoru, naučilo se přetvářet okolní energii, případně ji nasávat do sebe. Měl potravy více než dost, protože okolí bylo stálou homogenní bouří.

Postupně se naučil zahuštovat energii do té míry, že vytvořil hmotu. Postupně kolem sebe vytvářel obal, konstrukci. To skončilo vytvořením koule, ze které se později vyvinul Naefar.

Vytvořil v něm všechno možné, ale stále se mu nedařilo dát mu samostatnost, život, skutečný pohyb. Všechno jen čekalo zcela pasivně na jeho příkaz.

Rok 0 Naefarského času (NC) První zničení

Tehdy se Eor naštval a to, co zatím vytvořil, rozmetal opět na surovou energii. V tom momentě ale vzniklo několik samostatných vědomí konkrétních vlastností Eorovy schopnosti přetvářet skutečnost: čas, prostor, hmota, astrál, stálost, změna, stvoření, rozpad.

Eor s nimi začal mluvit a uvědomil si, v čem byl teď rozdíl: vložil do svého tvoření emoci a ta způsobila, že se do okolí jeho vlastní vědomí otisklo mnohem hlouběji.

S novým poznáním začal opět vytvářet Naefar svět. Vznikly první civilizace, první jejich obyvatelé se rozkoukali a následovalo několik tisíciletí zrodů, pádů, růstu a sestupu, hrdinských činů i podlých úskoků. Ale prostě trvalo všechno to, co patří k běhu světa.

+/- 5000 NC Roztříštění / Rok 0 vlastních světů, možnost uvádět letopočet oběma způsoby

Ale stejně tomu něco chybělo….

Všechno se tvářilo životně, ale Eor si uvědomoval jejich zacyklení. Všechno se odehrávalo stále dokola, beze špetky změny, vývoje nebo vnitřní iniciativy. Všechny bytosti se držely jen určitých vzorců a ty se opakovaly stále za sebou.

Tak se Eor zranil na jedné ze svých končetin a chtěl rozprášit po světě trochu vlastní krve (nebo co to má), v domnění, že by to mohlo život v jednotlivých světech trochu nakopnout.

Nakoplo…ale ne tak, jak jejich stvořitel zamýšlel. Původní nápad s malým zraněním se totiž Eorovi vymkl z rukou a stvořitel vesmíru sám sebe pravděpodobně zabil.

Když totiž na svět dopadl a jeho první kapka, jakoby okolní prostor sám začal vsávat jeho Podstatu do sebe. Eor byl vlastně vycucnut vlastním výtvorem.

To vyústilo v obrovskou explozi uvnitř Naefaru a to, co je známo jako Roztříštění.

Vnější plášť Naefaru byl zasážen tlakovou vlnou jeho obrovské moci a popraskal na stovky střepů. Uprostřed ale zůstal fragment jeho těla a přítomné napětí mezi středem a okrajem způsobilo, že Naefar udržel tvar koule.

Obloha se uzavřela do nebes jednotlivých dimenzí a zastřela předtím normální výhled dovnitř. Světy ztratily většinu vzájemného kontaktu, ale některé kanály komunikace zůstaly. Stejně tak zůstaly pozůstatky mnoha spojení jako jsou mosty mezi světy nebo pevnosti utržené v půlce stavby.

Došlo ke spoustě změn v geografii, prokladu vrstev, takže tam, kde byly například dříve hory, bylo teď jezero a skály a kameny se objevily jinde.

Populace se začaly opět sbírat a tentokrát už neměly žádná omezení. Inteligentní menšina okamžitě využila obrovského astrálního potenciálu a velice rychle prošpikovala duševními paprsky tu mlhovinu energie, která zůstala uvnitř koule, za prvé tak po čase vznikl Daonar, tedy jakýsi telepatický vesmír ve vesmíru, nezměrný počet vrstev, ve kterých může jakákoli dostatečně schopná mysl přežívat a fungovat. Za druhé tím byla energie rozvířena a dala se jako jeden velký kolos do pohybu.

Začala rotovat. Rotovat kolem středu, kterým je právě Daonar. A tenhle oblak za prvé způsobuje astrální vítr, o kterém bude řeč ještě později v popisu částí vesmíru. Za druhé způsobila relativní stálost dnů a nocí po celém vesmíru. Vnitřek koule totiž neobsahuje pouze světlo, ale i tmu. Ne tmu jako negaci, ale tmu jako nejrůznější varianty energie,protože vždycky je to nějaká energie. A jak tyhle mraky procházejí přes jednotlivé světy, způsobují den a noc, aniž by se na obloze objevila konkrétní tělesa. Mohou se ale objevit, stejně jako se na nebi objevují nejrůznější tvary nebo úkazy.

Tak byl Naefar ponechán svému osudu a není jasné,jestli se Eor někdy vrátí. Od momentu Roztříštění počítají světy svůj vlastní letopočet.

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.