Aktuality

Jenna Moreci: 10 nejhorších věcí v paranormální fikci

autor: | Srp 8, 2022 | Články, překlady, videa s titulky | 0 komentářů

Dneska jeden z nejděsivějších žánrů, tedy paranormální fikce. Konkrétně 10 největších sraček, které se v ní mohou objevit. A přátelé, tenhle žánr má ale zásoby. A abych tomu udělala čest, tak jsem se oblékla jako kočka. A nejen nějaká kočka. Sexy kočka, která si líže vlastní zadek.

(poděkování za sponzoring Skillshare)

Idioti aneb Je tam někdo?

Musíte zkrátka milovat blbečka, který vstoupí doprostřed nebezpečí bez jakéhokoli selského rozumu nebo špetky instinktu pro přežití. „Myslím, že v mém děsivém a prázdném domě by mohl být duch, takže jej celý projdu potmě, protože to je naprosto logická věc!“ „Dostal jsem se do kontaktu s násilným duchem. Budu ale předstírat, že se to nikdy nestalo a stoupnu si na přesně to samé místo, kde mě to skoro zabilo.“

Paranormální fikce se může pochlubit nejspíš nejblbějšími postavami, které kdy kdo stvořil, a je to naprosto pobuřující. Pokud chcete, abychom nad jejich smrtí truchlili, tak je aspoň nechte o ten život bojovat.

Sex

Nemám problém se sexem ve fikci. Upřímně, většinou si ho dokonce užívám a taky ho píšu. Čemu ovšem nerozumím, je jak se paranormální fikce přesunula od temného a děsivého k temnému a vyplněnému penisem. Stal se z toho žánr tak napěchovaný erotikou, že kdykoli si vezmete paranormální příběh, tak musíte předpokládat, že to bude vlastně vycpané šukáním.

Mějte mě za blázna, ale já ve fikci prostě uvítám variabilitu. Chybí mi čtení o upírech, kteří byli děsiví, a o zlu, které nemělo obrovskou erekci. A je v pohodě, když jsou tam sexy paranormální bytosti a semtam se prcá. Ale musí to opravdu pohltit celý žánr? Co když si chci přečíst něco o Mothmanovi a nechci přitom vidět jeho Moth péro? Kde něco takového sakra najdu? Což nás přivádí k dalšímu bodu.

Robert McKee: Musíte opravdu napsat všechny drafty?

Alfy neboli Vlčí porno

Jak vůbec mohl někdo napsat fikci s vlkodlaky ještě před afami, betami a omegami? Á, pravda. Prostě jen napsali příběhy, které byly děsivé a měly více vrstev. A taky byla zábava je číst. Zapomněla jsem. Přísahám bohu, že každá vlkodlačí kniha, která vyjde, je o ojetí alfa vlka. Přilákána alfou. Zajata alfou. Kvůli alfě se vyhýbám celému tomuhle žánru.

Já mám vlkodlaky ráda! Patří mezi mé nejoblíbenější příšery, ale tenhle konkrétní trend by mohl klidně vyhynout. Chápeme to, je to kretén a je ve velení, a z nějakého důvodu to lidem přijde sexy. Ale celá tradice vlkodlaků má tolik dalších možností, které nezahrnují hopnout na to s prvním chlupáčem, takže si myslím, že už bychom se v tomhle mohli posunout.

Ještě víc aneb Vlastnictví

Protože otroctví je přece sexy, ne? Někdo? Kdykoli najdu knihu, kde vlkodlak nebo upír vlastní lidskou bytost, je mi dost nepříjemně. Sexuální otroctví je totiž legitimní problém, který jasně ničí životy. Takže mi to přijde jako volba, která nereflektuje obecné povědomí. Jen myšlenka.

Milostné trojúhelníky s více druhy, stejná sračka, jiné druhy

Zvolí si upírá, nebo vlkodlaka? Zvolí si ježkodlaka nebo lenochoměniče? Bude to okurka nebo elektrický kartáček? Milostné trojúhelníky jsou už tak dost otravné, autoři paranormální fikce si ovšem myslí, že volbou jiného druhu mohou věci okořenit. Takže můžete mít sex buď se zvířetem, nebo nemrtvým. Jaká to vzrušující volba! Jak si v tomhle vůbec vyberu? Zvláště otravná je na tom skutečnost, že si nikdo nikdy nezvolí polyamorii.

Jestli si nemůžete zvolit mezi dvěma stvůrami, přefikněte je obě.

iWriterly: Jak poznat, že se jako spisovatel zlepšujete?

Bytost stará 1000 let randí s šestnáctkou

Takže je to starodávný pedofil, rozumim. Je mi jedno, jestli vypadá na 16, ale je mu TISÍC. Jeho vkus a chutě by logicky měly být mnohem vytříbenější. Co by mohla jedna vlhká puberťačka nabídnout někomu, kdo doslova viděl celá staletí historie? Sice sám zažil vzestupy a pády celých říší, ale hrozně ho zajímá, jaká je Becky vlastně mrcha.

Jdi ode mě, než přijdeš k úrazu

Jsem monstrum. Temné a záhadné, teda na rozdíl od mých uhrančivě modrých očí. Držím se ve stínech a za každou cenu se vyhýbám pozornosti. To poznáš sama podle toho, že jsem vždycky bez trička. A nechceš si se mnou zahrávat, protože se zraníš. Buď to budou moje zvířecí instinkty, nebo moji nepřátelé. Stejně tě ale budu sledovat, pronásledovat a nakonec se s tebou vyspim, protože jediná moje charakterová vlastnost je pokrytectví.

Tohle je asi nejméně uvěřitelný rys žánru, protože mě nenapadá žádná žena, která by po něčem takovém šla. Když muž řekne, že bych měla zdrhnout, tak prostě zdrhnu. Ani mi to nemusí říkat, nejspíš to udělám tak jako tak. A když ke mně jakýkoli muž přistoupí uprostřed noci, nejspíš budu mít už v ruce připravený pepřák.

Google řeší VŠECHNY vaše problémy

Opravdu? Takhle jednoduše? Podívejte, výzkum je důležitou součástí každé knihy. Nicméně, nevím, jestli jste si toho všimli, ale internet je plný informací všeho druhu. A většina z nich je naprostá blbost. Ale vaše postavy nějakým způsobem okamžitě najdou správnou stránku, která má odpovědi na VŠECHNY jejich momentální potíže.

Jak přivést kamaráda k epické fantasy:-)

Nejen, že je to asi stejně věrohodné jako předchozí bod, ale hlavně to není zajímavé. Živnou půdou příběhů je konflikt. Postavy mají za úkol věci zkoušet a selhávat při tom. Sehnání veškerých odpovědí během jednoho jediného googlení je spolehlivý zabiják.

Přísahám, že nejsme upíři

Místo toho se nám říká krvaví chodci. Místo zombií jsou to nakažení. Proč jim nemůžete prostě říkat podle toho, co vlastně jsou? Autoři mají pro tento krok obvykle dva důvody.

Zaprvé se snaží ozdobní, protože jsou povznesení nad žánr. Spoiler – nejste nad ničím, jen se to snažíte předstírat, vy bastardi!

Zadruhé se stydíte, protože nechcete přiznat, že píšete o upírech a vlkodlacích. Pokud vás ztrapňuje váš vlastní žánr, nejspíš se potřebujete zastavit a tohle si trochu srovnat – ve svém volném čase. Nenechte čtenáře trpět jen proto, že se sami cítíte nejistí.

Jeden z nás, jeden z nás

Vaše hlavní hrdinka byla shapeshifter po celý svůj život a nevěděla to. Až doteď. Protože – jak příhodné – se její schopnosti neprojevily do chvíle nějaké nahodilé události, jako jsou 16. Narozeniny nebo Měsíc v úplňku. A během jejího života muselo nastat těch úplňků trochu víc, ale tenhle je zvláštní…protože „důvody“.

Mám ráda dobrý zvrat nebo odhalení, ale je potřeba také nějaký dobrý důvod, proč postava doteď netušila, že patří k tomuhle živočišnému druhu. A výmluva s narozkama fakt nefunguje. Na vaše 16. narozeniny vás nepotká nic zvláštního, snad s výjimkou hormonálního akné.

Proč Orli neodnesli Prsten do Mordoru?

Bonus: Medvědí (nevědí, že turisti nemaj zbraně…)

Co mají sakra všichni s těma medvědama? Ze všech možných zvířat, ve která se lze proměnit, se všichni tvaroměniči nějak upjali k medvědům. Proč? Nerozumím tomu! Mám snad považovat medvědy za hrozně sexy? Dívám se na tohohle plyšovýho medvídka úplně v novém světle a vůbec se mi to nelíbí.

Pokud mi to chce kdokoli vysvětlit, preferuju, aby ne, protože to vlastně asi vědět nechci.

Zdroj: WritingWithJennaMoreci

 

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.