Utekl ze svého světa a procitl do intrik.

Zjisti víc

Jessica Brody: 5 způsobů, jak okamžitě vylepšit vaše psaní

Ahoj a vítejte v Psacím mistrovství s Jessicou Brody. Já jsem Jessica Brody, očividně. Tahle videa představují tipy, nástroje a techniky k posunutí vaší psací kariéry na další level. V tomhle videu se s vámi podělím o pět způsobů, jak ihned vylepšit vaše psaní fikce. Jsou to tipy, které můžete použít už dneska ve vaší příští scéně, kterou píšete, a okamžitě vylepší vaše psaní.

Takže se do toho dáme.

Účel scény

Zaprvé si určete, o co postavě ve které scéně jde ještě předtím, než ji začnete psát. Každá hlavní postava v každé scéně, kterou píšete, by měla mít nějaký druh motivace nebo důvod být v té scéně. Tahle motivace nebo chtění nemusí být velké, nemusí chtít po někom sňatek nebo chtít změnit práci v každé jednotlivé scéně. Nemusíte mít něco tak velkého, ale všichni by měli něco chtít.

Náhodné příklady mohou zahrnovat někoho, kdo se chce dostat včas do práce, někdo chce adoptovat štěně z útulku nebo někdo chce jít kolem útulku, aniž by adoptoval štěně, což je velmi těžké. Ale každá jednotlivá postava, která je pro scénu důležitá, potřebuje nějaké chtění. Když si tohle rozhodnete ještě před začátkem psaní scény, bude pro vás psaní mnohem jednodušší, půjde vám hladce a bude se to i lépe číst.

Každá scéna s konfliktem

Každá scéna, kterou píšete, potřebuje nějaký druh konfliktu. Co je konflikt? Konflikty jsou problémy, obtíže, výzvy, věci, které činí scény zajímavými. Rádi čteme o konfliktech, lidské bytosti milují, když vidí druhé lidi s něčím zápolit. Vím, jsme masochisti, ale funguje to. Psaní konfliktu v každé scéně vytváří lepší scénu. Pamatujete si, když jsem vám řekla, že potřebujete rozhodnout chtění každé postavy v každé scéně?

No když se nad tím zamyslíte, tak konflikt je v zásadě jenom překážka pro postavu v dosažení toho, co chtějí. Takže řekněme, že se hrdina ukáže u dveří dívky, aby jí pozval ven. To zrovna teď chce. Takže co mu brání? Co mu stojí v cestě? Co je konflikt v téhle scéně? Co mu zabraňuje ji někam pozvat? Možná se opravdu bojí. Možná má flashbacky na všechny chvíle, kdy holky někam zval a ony se mu vysmály.

Whoa! Trapas. Nebo je tu třeba obrovský pes, který běhá furt po dvorku a štěká pokaždé, když se chce hrdina zeptat. Tohle všechno jsou skvělé způsoby, jak přidat konflikt do něčeho tak jednoduchého. Je však lepší, pokud máte scénu s dvěma postavami a obě něco chtějí. Pak udělejte ta přání velmi rozdílná. Řekněme, že kluk chce pozvat holku na rande a holka chce jen odejít z domu, protože spěchá na večeři s kamarádkami.

Okamžitý konflikt. On se ji snaží udržet na místě, aby ji mohl někam na rande, a ona se snaží vypadnout. Samozřejmě že váš konflikt může být mnohem větší než tohle jako časovaná bomba a souboje a konec Země. Ale každá jednotlivá malá scéna by měla mít taky svůj konflikt.

Nezbytnost scény

U každé scény, kterou píšete, se sami sebe zeptejte: je to nezbytné? Co dělá scénu nezbytnou? No, měla by provést jednu ze dvou věcí: měla by nám buď sdělit něco o postavě – kdo to je, co chce, jaké má slabiny – nebo by měla posunout příběh nějakým způsobem dopředu. V zásadě jde o dostání se z bodu A do bodu B. Je to posun zápletky.

Takže kdykoli začnete psát scénu, zapište si, co je pointou scény. Zapište si to na samostatný papír, nebo do notebooku, vyjasněte si pro sebe, jaký má ta scéna účel. Je to představení nové postavy? Ukazuje to vztah dvou postav? Je to základ pro velký souboj mezi dvěma postavami? V základu odpovídáte na otázku “Co bude z téhle scény čtenář mít?” Jestli na to neumíte odpovědět, čtenář pravděpodobně z téhle scény nic nezíská a zřejmě ji můžete přeskočit.

Emoční level kapitol

Každá kapitola nebo každá scéna na jiném emočním levelu, než jste začali. Co to znamená? Tohle znamená, že když postava vstupuje do situace, musí se cítit jinak, než když tu situaci opouští. Takže když scénu začíná nervózní, měla by ji opustit trochu sebejistější sama sebou. Pokud přichází na scénu s nadějí, měla by odcházet trochu frustrovanější nebo dokonce sklíčená. Nemusí jít o obrovské změny, ale každá scéna, kterou píšete, by měla mít aspoň drobnou emoční změnu.

Tohle udělá to, že to čtenáře více zapojí a pomáhá to tempu vaší zápletky. Váš příběh bude působit rychleji, když je naplněn tímhle druhem emočních křivek nahoru a dolu. Říkám tomu hopsající míček, je nahoře, dole, nahoře dole…

Ukázat a říct

Vím, že hodně klasických psacích rad říká “ukázat, neříkat”, ale já více věřím tomu, že všechna velká fikce dělá obojí. Klíčem je vědět, jak to obojí smíchat. Já ráda ukazuju věci a pak používal elementy zmínění na jejich posílení. Přečtu vám příklad z jedné ze svých knih Týden pondělků. Tohle je na začátku, kde se prvně setkáte s postavou Owena a takhle jsem ukázala vztah Owena a Ellie, hlavní postavy, ale ve stejném čase jsem taky řekla čtenáři, co potřebuje vědět, takže neukazuju všechno.

“Zastavil se, když slyšel hrát písničku. “Oh, co se stalo?” obdařila jsem ho tázavým pohledem. Hodil batoh na podlahu a vlezl si do sedačky. Pouštíš Beach Boys vždycky, co se stane něco špatného.” Směju se tomu. “Můž život nemusí být v troskách, když poslouchám Beach Boys.” Zavře dveře. “Ale ano, je.” “Co když mám jen náladu na poslouchání něčeho plážového?” Ale Owen mě zná moc dobře. Byli jsme nejlepší přátelé od léta mezi 3. a 4. třídou, když mě umluvil na skákání z provazů a šplhání po sloupech v kempu Healy.”

Takže co jsem v základu udělala, je, že jsem vám ukázala část jejich vztahu. Ukázala jsem jejich dialog a pak jsem vám dala trochu víc, takže plně rozumíte jejich vztahu. Nemůžete ukázat všechno a nemůžete říct všechno. Musíte najít zlatou střední cestu.

Zdroj: JessicaBrody

Líbí se ti článek? Lajkni / sleduj / sdílej, ať ti nic neuteče.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *