Ahoj, tady Jerry Jenkins a mluvím o všech věcech spojených s psaním. Dnes o vytvoření antihrdiny neboli nekonvenčním protagonistovi.

Kdo by neměl rád příběh, ve kterém klasická dobrá postava jako Superman nebo Katniss Everdeen triumfují nad zlem? Dejte si ale pozor. Protože problém číslo jedna při tvorbě hlavní postavy, kterého se můžete snadno dopustit, je vykreslit je jako zcela perfektní.

Proč? Protože čtenáři se chtějí v postavách hrdinů sami vidět. Představit si sama sebe, jak se staví popsaným výzvám. Jakmile je ale ta postava zcela dokonalá, nedovedou se do ní vcítit. Kdo mezi námi se dokáže identifikovat s dokonalostí? Ti nejlépe zapamatovatelní hrdinové ukazují zcela lidské povahové rysy a chybné chování.

Konvenční postava se stává hrdinou navzdory svým chybám a nedostatkům, jenže co taková druhá strana této mince? Tedy když se hlavní postavou stane osoba s vlastnostmi záporáka? Nekonvenční a morálně sporná postava jako Hannibal Lecter v Mlčení jehňátek nebo Scarlet O´Hara v Jihu proti Severu?

Tito jsou známí jako antihrdinové, u kterých si čtenáři nemohou pomoct a budou milovat, že je mohou nenávidět.

Co je přesně antihrdina?

Je to hlavní postava, která postrádá vlastnosti klasického hrdiny jako vzhled filmových hvězd, silný morální kompas nebo neochvějnou odvahu. Antihrdinové mají většinou vlastnosti, které byste čekali u záporáka. Takoví, kteří si myslí, že jejich motivace je většinou správná. Že účel světí prostředky a je dobrý, když to potřebuje, a zlý, když věří, že je to na základě okolností potřeba.

Stejně jako konvenční hrdinové musí i antihrdinové překonávat překážky, osobně vyrůst a vytrvat navzdory nástrahám. Ovšem jejich vývojový oblouk musí být také uvěřitelný. To poslední, co byste chtěli, aby čtenáři řekli, je „tohle by se nikdy nestalo“. Růst vašeho antihrdiny má být jak nevyhnutelný, tak nepředvídatelný, což rozhodně není snadný úkol.

Teď mi dovolte navrhnout pět typů antihrdinů, ze kterých si můžete vybrat pro volbu vlastního.

Klasický

Klasický antihrdina je opozicí tradičního hrdiny. Je to ten poslední člověk, kterého byste v boji chtěli mít po boku, je sebestředný, nejistý a neschopen morálky. Jeho vývojový oblouk vede k tomu stát se hrdinou tím, že překoná svoje vlastní strachy a nejistoty.

Dva příklady tohoto typu jsou Frodo a Bilbo Pytlíci.

Rytíř v kyselé zbroji

Druhým typem je rytíř v kyselé zbroji, nejspíš nejčastější typ antihrdiny. V základu je dobrý, jeho historie vysvětluje jeho chování, ale neomlouvá ho. Rozezná dobro od zla a v zásadě má dobré úmysly. Jenže je pouze cynicky a sarkastický a nikdy nedovolí, aby mu emoce narušily jeho vlastní pokřivenou logiku. V podstatě je to blbec a během svého vývojového oblouku překoná svoje nedostatky.

Příkladem je Severus Snape z Harryho Pottera a Han Solo ze Hvězdných válek.

Pragmatik

Třetí typ antihrdiny je pragmatický. Tenhle typ nikdy neztratí ze zřetele svou roli ve větším kontextu. Pozná dobro od zla, ale udělá cokoli, aby dosáhl svého cíle. Včetně zabíjení, pokud to bude potřeba. To neznamená, že nerozlišuje. Ne, ti, kteří mu padnou za oběť, to musel vidět přicházet.

Příkladem je Elizabeth Salander ze série Milénium, tohoto typu antihrdiny. Při řešení zločinu provádí pomstu jen na těch, kteří způsobují traumata jak jí, tak ostatním.

Bezskrupulní

Další na našem seznamu je bezskrupulní antihrdina. Tenhle typ bude také pro dosažení svých cílů dělat, cokoli je potřeba. A jeho motivy a úmysly jsou obvykle dobré. Jenže na rozdíl od pragmatika u něj neexistuje morálka. Jeho vývojový oblouk je plochý a provede cokoli, co ho dovede k cíli. Bez ohledu na to, jak kruté a bezohledné jeho akce jsou, věří v dobro svých motivů – což je často pravda.

Příkladem je Jack Sparrow z Pirátů z Karibiku.

Hrdina jen podle jména

Ze všech zmíněných typů je tenhle ten, který opravdu zamlžuje hranice mezi hrdinou a záporákem. Jeho motivy nejsou dobré, morálně či eticky je přinejlepším neutrální, dělá naprosto cokoli, aby ochránil někoho, koho miluje nebo se pomstil a mohl by být velmi lehce považován za záporáka. Čtenáři ho budou stále mít rádi, ale na rozdíl od ostatních typů nakonec nevyjde vítězně.

Během vývojového oblouku se může změnit z celkově dobrého na bezohledného a nakonec pokřiveného jako Walter White v Perníkovém tátovi.

Zkuste si z těchto typů vybrat jednoho, který se vás nejvíc rezonuje, a jen pokusně vytvořit postavu, která zapadne do vašeho příběhu.

Zdroj: JerryBJenkins