Takže máte tu první scénu, která působí, trochu, no, jak to říct…

Dneska se s váma podělím o svůj tried and true tip pro okamžité oživení scény nebo celé kapitoly. Jedna z nejlepších metod pro okamžité „nakopnutí“ scény je taktika, které říkám „schovat míček“. V základu se jedná o následující – nedávejte čtenáři všechno, co potřebuje vědět, na jednom místě a najednou. Nechte si několik klíčových detailů na později. V úvodní scéně mojí novely My Life Undecided, o dívce, která dává rozhodování o svém životě k hlasování na internetu, jsem právě s úvodní kapitolou hrozně bojovala.

Věděla jsem, že chci tu knihu otevřít hned poté, co hrdinka Brooklyn Pierce během nepovolené oslavy v práci své matky spálila jeden z modelů domů, který tam byl. Jenže pokaždé, když jsem tu kapitolu napsala – a bylo to několikrát – působilo to vždycky ploše. Vůbec to při čtení nevtáhlo. Zvláště v ohledu toho, že na tomhle místě čtenář pokračuje nebo odkládá. Stále jsem mrhala cennými řádky na infokupu ohledně oslavy, vzhledu studia, toho, jak vlastně požár vypukl…bla…bla…bla… Krátce a jednoduše to bylo hrozně nudné.

Protože, jak jsem si pak uvědomila, jsem hnedka dávala obrovské množství informací najednou. Nakonec jsem si uvědomila, že to není vůbec potřeba. Aspoň ne takhle na začátku. Aha…mohla jsem jednoduše schovat míček.

Donuťte čtenáře otočit další stránku, aby našel míček

Když si teď kapitolu přečtete, tak vlastně na začátku vůbec neříkám, co se doopravdy stalo. Neříkám, že byl nějaký oheň nebo oslava, nebo dokonce model domu. Jediné, co víte, je, že se něco velkého semlelo a Brooklyn Pierce má opravdu velký průšvih. Je tam všude chaos, a sirény a lítost a na konci téhle kapitoly je Brooklyn odvážena policejním vozem. Ale proč?

No, na to musí čtenář otočit stránku a přečíst si další kapitolu.

A to, přátelé mojí, je kouzlo schování míčku.

Je to lákadlo a něco, co zachytí pozornost. Pro přečtení kapitoly dvě někdy stačí nechat čtenáře hádat, dumat a spekulovat. Dejte si ale pozor, protože jako u každé magie tu existuje i temná stránka věci.

Příliš dlouhé schovávání míčku může vést k něčemu zvanému čtenářova výdrž (reader fatigue). Což je jednoduše zmatení, kdy na vás čtenář řve prostě už mi řekni, co se to vlastně děje. Takže tohle kouzlo používejte moudře.

Malá výzva na to si s touto technikou pohrát. Vezměte si scénu, kterou momentálně píšete, případně s ní rovnou bojujete a zkuste si ten míček schovat. Co konkrétně čtenáři nesdělíte? Jaká tajemství před ním můžete utajit ještě trochu déle? Nechte čtenáře, aby udělal nějakou vlastní práci. Nechte je, aby se pro odpověď trochu namáhali. Protože aktivní čtenář je zapojený čtenář. A zapojený čtenář je spokojený čtenář.

Zdroj: JessicaBrody