Minule jsem mluvila o tom, jak psát souboje a někdo se naprosto vhodně zeptal, jak teda zabíjet postavy. A jakkoli morbidní ta otázka je, tak je rozhodně na místě. Protože smrt postavy, pokud ji nezvládnete, bude asi spíš k smíchu. Takže se pojďme pobavit o tom, jak efektivně zabíjet vaše postavy.

Ať na nich čtenářům záleží

To znamená jednoduše to, že než postavu zabijete, potřebujete, aby na ni čtenáři nějak záleželo. Jo, zní to trochu sadisticky, ale takhle to zkrátka je. Pokud má smrt postavy mít nějakou váhu, je potřeba, aby na ni čtenáři záleželo. Takže zkrátíme dlouhý příběh – způsobte, že mají čtenáři postavu tím či oním způsobem rádi, než ji zabijete. Neznamená to nutně, že je potřeba s postavou strávit ohromnou spoustu stránek.

Prostě nechte postavu nějakou dobu interagovat s hlavní postavou tak, aby si ji čtenář nějak zapamatoval a nějak se k ní vztáhl. Tohle může později způsobit zázraky. Jakmile na ni čtenářům záleží, její smrt bude mít nějaký účinek.

Ať na ní záleží vašemu hrdinovi

Tohle je druhý plán prvního bodu. Pokud se mají o postavu zajímat čtenáři, bude se o ni muset zajímat i hlavní hrdina. Pokud hrdinu nezajímá smrt konkrétní postavy, proč by se o ni měl starat někdo ze čtenářů? Vzpomeňte si třeba na Hladové hry. Když zemřelo prvních několik hráčů, Katniss tomu ani nevěnovala pozornost. Tudíž ani čtenáři. Ale když zemřel Rue, změnilo se kompletně všechno.

Pokud navíc smrt radikálně ovlivňuje zápletku, je to taky super, ale to je jenom volba. Protože dokud smrt postavy ovlivňuje nějak hlavního hrdinu, tak nějakým způsobem ovlivňuje právě i zápletku.

Buďte realističtí

Tohle samozřejmě znamená zjistit si něco o konkrétních způsobech smrti. Tak, aby průběh, načasování a další stránky byly uvěřitelné. To taky znamená, že během umírání nebude mít postava dlouhý a melodramatický monolog, pokud teda neumírá opravdu, opravdu pomalu. Zkrátka si dejte pozor na realističnost a proveditelnost, aby vaše postava nezemřela naprosto nesmyslným způsobem a nebyla z toho mizerná komedie. Pak budete asi v pohodě.

Nevracejte je zpátky

Vracení postav zpátky ze záhrobí ubírá celému faktoru smrti trochu váhu. To znamená, že pokud uděláte nějakou falešnou smrt, která ve skutečnosti smrtí není, případně opravdu vracíte postavy zpátky, problematizuje to smrt všech dalších postav. A když pak zabijete další postavu, tak to čtenáři nemusí vzít vážně, protože už jste nějakou postavu vrátili. Takže proč by se to nemělo stát znovu?

Největším příkladem tohohle je seriál Lovci duchů, kde Sam and Dean Winchesterovi zemřeli tisíckrát. Takže když jsou pak v nebezpečí, člověk už to nebere vážně, protože vždycky existuje šance na návrat.

Pak máme opačný pól, který podle mě funguje fakt dobře, tedy Hra o trůny. Kde může zemřít doslova každý a šance na návrat postavy jsou mizivé. Prostě když postava zemře, tak je mrtvá. Berte proto smrt postavy vážně a buďte velmi opatrní, pokud jde o jejich oživování.

Zdroj: Bookishpixie