Pekelný dům

Tak po letech konečně dokončeno a stalo se přesně to, čeho jsem se obával, tedy nemožnost ubránit se pocitu zklamání. Proč? Protože přes výborné mechanismy, dvojité návnady a další věci, které Jackson fakt umí, je správná cesta Pekelným domem hrozně krátká, bez odporu a nemůžu si pomoct…nudná. Vybavuju si moment, kdy jsem dostal do ruky Ketherské bratrstvo a zcela náhodou ho dokončil během asi dvaceti odkazů, takže když jsem obracel na 400stovku, ještě jsem se ani pořádně nerozběhl a měl chuť ten malej paperback roztrhnout vejpůl.

Něco podobného nastalo u Pekelného domu. Úvod je krásný a možnosti průzkumů a voleb po prvních krocích v Kelnorově sídle dávají najevo, že tady bude záležet fakt na detailech, protože se můžete dost pochroumat už předtím, než se vlastně dostanete na skutečnou startovní pozici, což je asi 10tý odkaz od číselného startu.

A tady začíná problém. Nástin toho, co se doprdele děje v pozadí celého příběhu, základní výzbroj a klíčovou informaci máte k dispozici téměř okamžitě. Když se pak vyhnete hoře hlušiny, absolvujete klíčovou místnost, získáte klíčový předmět a sejmete hlavního bosse, zjistíte, že jste se ani nedotkli tý evidentní tuny materiálu, kterou Jackson připravil vlastně jen jako povětšinou slepé uličky. Což je při takhle fantasticky navrženém prostředí hrozná, hrozná škoda. O to víc, když hledání potřebné zbraně má tak nádherné falešné stopy, zatímco okultní prostředí domu s pokoji se jmény démonů je z 90% nepotřebná hlušina, která hráče jen zásobuje zbytečnými souboji a body strachu.

Protože toho, co opravdu potřebujete k dokončení, je naprosté minimum. Je to jako objevit kouzelnou zemi, ale dostat se přes ni vrtulníkem místo možnosti ji projít pěšky. K čemuž vlastně Jackson hráče vede i díky instrumentu strachu – když se budete potloukat po Dromově baráku moc dlouho, buď vás něco sejme, nebo natáhnete brka hrůzou. Správná cesta pak vypadá asi jako díl Lovců duchů, kde s Winchestery nic nebací o zem, nic jim nevyrazí kvér z ruky a nikdo je neomráčí.

Mechanismy odkazů v Hellhouse jsou super, ale mnoho jednodušších gamebooků (Město zlodějů, Talisman smrti, Jeskyni sněžné čarodějnice…) jsem si užil nakonec mnohem víc.

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *