Stalingrad

Ehhh….Kotleta začal se svou tvorbu v Hustým nářezu celkem snesitelně, první díl jsem si přečetl ještě relativně s chutí. Postupem času a s přibývajícími svazky, který seká jak Baťa cvičky, jde úroveň postupně, ovšem nezadržitelně dolu, k čemuž je nutno připočíst houževnaté recyklování stále stejného materiálu i postupů.

Jak kdosi trefně poznamenal v hodnocení Prokleté věže of Michaely Merglové, následovníci kulhánka Fuchs a Kotleta převařují do zblbnutí pořád ten samý lógr a jejich schopnost překročit hranice je prachmizerná.

Pravda, Kyša nikdy nepsal bůhvíjak, ovšem tenhle literární průjem laciného samoúčelného kurvování a ještě lacinějšího porna jsem zavřel ani ne ve čtvrtině s klidným vědomím, že na světě je tolik příjemnějšího čtiva, že je život moc krátký na to věnovat pozornost téhle srágoře:-)

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *