Magie, napětí, humor, akce.
První díl série z roztříštěného mnohosvěta.
149 stran / EPUB, PDF
Jednoho rána najdou mniši z kláštera Mořského slunce v zahradách podivného “hosta”. Z mladého muže se ještě kouří, jako kdyby právě prošel hlubinami podsfér. Nevzpomíná si na své jméno, ale jasně poznává zbraně, které má u sebe. Zakrátko se taky ukáže, že má velmi nebezpečný výcvik.
Pronásledují ho noční můry, které se mu však snaží něco sdělit. I když je jeho paměť záhy napravena, spíš to problémy přináší, než řeší. Svět tajných služeb a bratrstev, ve kterém fungoval na svém rodném světě, totiž tady funguje úplně stejně. Jen ve větším rozsahu a propletení.
Pravidla jsou ovšem jiná, stejně jako celá realita. Stává se tak pěšákem ve hře těch zkušenějších a postupně se zaplétá do zpravodajských her, které se rozběhly už před jeho příchodem. Prostředí mu ale mnohem více možností, on zase přináší svěží pohled na věci. Jeho první dny i noci v nové práci tak přináší poznání, seznamování, kuriozity i riziko.
Po nočních můrách někdy přichází probuzení do klidného rána.
A po snech, které vám vyjeví i vaše jméno, přijde občas Procitnutí do spiknutí.
Jednoho rána najdou mniši z kláštera Mořského slunce v zahradách podivného “hosta”. Z mladého muže se ještě kouří, jako kdyby právě prošel hlubinami podsfér. Nevzpomíná si na své jméno, ale jasně poznává zbraně, které má u sebe. Zakrátko se taky ukáže, že má velmi nebezpečný výcvik.
Pronásledují ho noční můry, které se mu však snaží něco sdělit. I když je jeho paměť záhy napravena, spíš to problémy přináší, než řeší. Svět tajných služeb a bratrstev, ve kterém fungoval na svém rodném světě, totiž tady funguje úplně stejně. Jen ve větším rozsahu a propletení.
Pravidla jsou ovšem jiná, stejně jako celá realita. Stává se tak pěšákem ve hře těch zkušenějších a postupně se zaplétá do zpravodajských her, které se rozběhly už před jeho příchodem. Prostředí mu ale mnohem více možností, on zase přináší svěží pohled na věci. Jeho první dny i noci v nové práci tak přináší poznání, seznamování, kuriozity i riziko.
Po nočních můrách někdy přichází probuzení do klidného rána.
A po snech, které vám vyjeví i vaše jméno, přijde občas Procitnutí do spiknutí.
Z recenzí:
“Tempo knihy je hodně svižné a přechody v ději jsou velmi plynulé. Celý svět je plastický a reálně představitelný. Jednotlivé dialogy byly moc hezky vykreslené s adekvátní špetkou humoru. Popisů prostředí či fungování světa jste si prakticky ani nevšimli, protože byly zakomponovány velice rafinovaně a nenarušovaly plynulost příběhu. Prakticky nebylo místo, které by vás nudilo.”
Marie Peetuliska Daňková, Čteme české autory
“Románová prvotina mladého spisovatele, to je pro čtenáře vždycky riziko. Obzvlášť když jde o českého autora, který si svou knihu navíc vydal samonákladem. Podobné pochybnosti může vzbuzovat i Procitnutí do spiknutí z pera Jonáše Jenšovského. A jak to nakonec dopadlo? Překvapivě dobře.”
Alžběta Švarcová, FantasyMag
“Pri čítaní máte pocit, že ste v reálnom svete, hoci viete, že nič skutočné nie je. Blúdite uličkami Soranu, občas vás okradne zlodej, inokedy skáčete zo strechy na strechu, aby ste sa vyhli nečakanému súboju. Obdiv pocítite aj k Naefaru a zaujímavej histórii jeho vzniku.”
Erika “Ena” Adamcová, FantasyPlanet
“Kosmologie, do níž mohou čtenáři nahlédnout, je poutavá a poukazuje na to, že nás do budoucna rozhodně čekají další příběhy. Jonáš Jenšovský navíc v popisech světa používá příjemně barvité pasaáže, které působí až snovým dojmem – jsou hodně abstraktní a plné místy sice trochu hůře představitelných prvků, ale díky tomu vyvolávají v myslích čtenářů velice působivé obrazy.”
Zuzana “Daletth” Hartmanová, Děti noci
Z recenzí:
“Tempo knihy je hodně svižné a přechody v ději jsou velmi plynulé. Celý svět je plastický a reálně představitelný. Jednotlivé dialogy byly moc hezky vykreslené s adekvátní špetkou humoru. Popisů prostředí či fungování světa jste si prakticky ani nevšimli, protože byly zakomponovány velice rafinovaně a nenarušovaly plynulost příběhu. Prakticky nebylo místo, které by vás nudilo.”
Marie Peetuliska Daňková, Čteme české autory
“Románová prvotina mladého spisovatele, to je pro čtenáře vždycky riziko. Obzvlášť když jde o českého autora, který si svou knihu navíc vydal samonákladem. Podobné pochybnosti může vzbuzovat i Procitnutí do spiknutí z pera Jonáše Jenšovského. A jak to nakonec dopadlo? Překvapivě dobře.”
Alžběta Švarcová, FantasyMag
“Pri čítaní máte pocit, že ste v reálnom svete, hoci viete, že nič skutočné nie je. Blúdite uličkami Soranu, občas vás okradne zlodej, inokedy skáčete zo strechy na strechu, aby ste sa vyhli nečakanému súboju. Obdiv pocítite aj k Naefaru a zaujímavej histórii jeho vzniku.”
Erika “Ena” Adamcová, FantasyPlanet
“Kosmologie, do níž mohou čtenáři nahlédnout, je poutavá a poukazuje na to, že nás do budoucna rozhodně čekají další příběhy. Jonáš Jenšovský navíc v popisech světa používá příjemně barvité pasaáže, které působí až snovým dojmem – jsou hodně abstraktní a plné místy sice trochu hůře představitelných prvků, ale díky tomu vyvolávají v myslích čtenářů velice působivé obrazy.”
Zuzana “Daletth” Hartmanová, Děti noci
Ukázka 1
Jak Drawk v Nareathově společnosti velmi rychle zjistil, hranici mezi zábavou a smrtelným nebezpečím mohl v Soranu představovat pouhý práh domu nebo hranice uličky.
Nejdříve se trochu nepohodli s vedoucím jednoho malého pohos-tinství u řeky. Vedoucí byl totiž skálopevně přesvědčen, že mu Nareath několikrát poměrně nevybíravě obtěžoval velmi vnadnou dceru a Drawk upřímně nevěděl, na kterou stranu sporu se má přiklonit. Skončilo to svižným opuštěním lokálu a vyražením opět někam do uliček.
Soran toho vůbec nabízel hodně, jak na zábavu, tak na koupení nebo naučení. O bordelech a hospodách se snad nemá cenu zmiňovat, ty jsou všude skoro stejné. I když je fakt, že tady Drawk poprvé narazil na nabídku soulože během levitace.
Nakonec zakotvili v příjemné vinárně, kde se k Drawkovi poprvé dostalo i černé dacholorské víno, které i ve slunečním svitu osvěžilo vůní a vnitřním chladem starých jeskyní a dávno zapomenutých krypt. Mělo tu studenost přímo v sobě, a když zavřel oči, měl člověk pocit, že pije z podzemního jezírka někde, kam se slunce nikdy nedostalo. Po-zvedl sklenku proti slunci.
,,Odkud to vlastně je?“
,,Z Dacholoru,“ odvětil Nareath a opět se zájmem přičichl. ,,A tohle vypadá na prosvit, protisvitový nejsou tak výrazný.“
,,A čím je ten svět tak zvláštní, že to chutná jak pobyt v kryptě?“
Nareath si pomalu povzdechl. ,,Je to svět, který nabízí strašně moc možností, obrovské množství znalostí, technologií a je strašně bizarní, ale skoro nikdo tam nechodí, protože cokoli tam získáš, tě vždycky stojí něco z tvé vlastní osobnosti a obvykle víc, než dostaneš.“
,,Proč?“ nechápal Drawk.
,,Protože pokud vím, tak je pradomovem naefarských upírů a vampýrů.“
Ačkoli byl Drawk zvyklý na hodně věcí a i tady už si zvykal, teď se otřásl.
Nareath ale pokračoval. ,,Byl jsem tam jednou a pokud nebudu muset, tak tam znova nechci. Je to svět téměř věčné noci, černé vody a bílých skal. Neuvěřitelně precisní architektury, prapodivných bytostí a ještě podivnějších kouzel zahrnujících čas, prostor, život i smrt. To, co se jinde snaží desítky i stovky let ovládnout a podrobit, na Dacholoru ovládají od počátku své existence.“
,,Zároveň mě to láká i děsí.“
,,Tyhle pocity má každej, když o tom světě slyší prvně,“ usmál se hrabě. ,,Nebudu ti jeho návštěvu vymlouvat, jen si pamatuj radu starého muže.“
,,Poslouchám.“
,,Každá návštěva tě nějak změní a při každé jak něco získáš, tak něco ztratíš a nemůžeš tomu nikdy zabránit. Můžeš tam získat obrovskou moc i osobní sílu, ale cenou je postavení se tvým vlastním nejhorším nočním můrám, ještě posílených prostředím. Ten svět v každém a ve všem probouzí temnou stránku. A té se kolikrát nezbavíš ani po přechodu do jiné dimenze. Navštiv ho jednou a zůstane v tobě tak či onak navždy.“
Ukázka 2
Prošel zahradami kláštera a vypravil se k jilmovému hájku na útesu nad mořem. Nebe nad ním se zrovna příjemně zatáhlo a všechna světelná vlákna byla stranou. Když ho obklopily stíny stromů, začal plně vnímat klid tohoto místa. Háj vytvořily první generace opatů kláštera a vždy byl znám jen jako jilmový háj.
Našel mechem zarostlé místo, přitáhl si kutnu k tělu, sedl si a opřel se o kmen. Pak se přes listy a větve zadíval do těch několika paprsků, které protnuly zachmuřenou oblohu.
Okolní barvy nabraly na intenzitě, stejně jako vůně a zdánlivě neslyšitelné zvuky, jak do sebe Daregan nechal vstoupit syrovou přírodní energii. Nevytrhla ho z těla, přiblížila mu duši života samého. Otevřel oči a rozhlédl se. Slyšel cvrlikání, šustění a tiché hlásky.
Větévky štěbetaly a listy se vzájemně fackovaly, každá část přírody kolem dostala nějaký výraz a možnost komunikace. Stébla vydávala skřípavý smích nepostřehnutelný při běžném vnímání skutečnosti, ale Daregan právě tento rozměr pozměnil. Mech kolem něj se vlnil jako voda, do které někdo nepravidelně hází malé kamínky. Vše kolem něj teď skutečně žilo. Žilo to ostatně vždy, ale jen málokdo byl schopen vnímat tuto úroveň.
,,Kdo je ten člověk, který je teď ve vnitřní svatyni?“ zeptal se Daregan.
Vše kolem ztichlo a v kontrastu k předchozímu ruchu vypadala scéna jako odlitá z vosku.
Opata oslnil záblesk světla, a když pohnul hlavou, seděla před ním žena jantarových očí, světle hnědých vlasů a šatů barvy letních listů v plné síle.
Zamrkal a kývl jí na pozdrav. ,,Zhubla jsi.“
„Jeho jméno je ukryto v jeho vzpomínkách, stejně jako jeho totožnost. Než zítra procitne, vzpomene si na své rodné jméno, ale ještě ne na to, které používá nyní.“ Slabě se usmála.
,,Je nebezpečný?“
,,Čeká ho mnoho cest a mnoho voleb. Může být jedním z těch, kteří ovlivní budoucnost Naefaru, pokud učiní správná rozhodnutí a potká správné lidi ve správný čas. Bude zvědavý, bude velmi schopný a najde si cesty, jak zjistit, to, co zjistit chce. Mnoho sil mu bude bránit, ale méně, zato mocnějších sil, bude stát na jeho straně a on na jejich.“
„Takže bohové ho chtějí pro nějaké svoje intriky? Má vědět všechno a přitom nic?“ zeptal se Daregan s rostoucím podrážděním.
Žena starší než Mlčenlivé hory a mladší než klíčící obilí zavrtěla důrazně hlavou.
Ukázka 3
Kdyby měl Drawk tělo, otevřel by oči. Takhle jen zjistil, že tma před jeho vědomím najednou opadla a on viděl zblízka to, co předtím v Maeinu jen zahlédl, když se soustředil na nebe v té zapomenuté svatyni.
Kolem něj kroužila oblaka energie v nachových, stříbrných i dalších barvách protkaná blesky energie, které bušily do prostoru jako vlnobití způsobené obrovskou lodí brázdící normálně tichou vodou.
Nevěděl pořádně, kde je, nevěděl, jak se sem dostal, ale pamatoval si, že zemřel a rozhodně není na Namidu ani na Zashionu, ani nikde jinde, kde by to jen trochu poznával. Kolem sebe ale cítil něco, co cítil už tehdy, když opouštěl Zashion. Tehdy také na pár chvil zahlédl celý vesmír, ale pak ho pohltila temnota.
Takže takhle to vypadá uvnitř Naefaru? zeptal se sám sebe a zkusil se rozhlédnout.
S potěšením zjistil, že jeho zrak poslouchá jeho myšlenky a natáčí se v reakci na jeho vlastní přání. To bylo dobré znamení. Ještě chvíli se takhle otáčel v prostoru a kochal se místní výzdobou, která se stále měnila a přesouvala, jako když na poušti fouká vítr a rozhání zrnka písku do všech směrů.
Pak se jeho zrak otočil a on spatřil v dálce jakousi stěnu. Byla lehce zahalená do šera, ale vypadalo to… jako mozaika. Jako skládačka kousků, které mezi sebou mají černé mezírky, ale drží pohromadě. Takže světy, jo? Vpíjel se do toho obrazu a najednou ucítil, že se pohnul. Jakoby ho vzpomínka na hmotný svět a tiché vědomí toho, že i on tam má on svoje místo, popostrčila dál. Zůstal u té myšlenky a měl pocit, že se dává do pohybu v jezeru se sirupem. Šlo to pomalu, ale každý další kousek už byl snazší.
Pak ucítil svoje končetiny. Neviděl žádné svoje tělo, ale když zkusil pohnout rukou, jako kdyby věděl, kde je. Pokračoval a myslel sám na sebe. Snažil se vybavit všechno, co o sobě věděl, vzpomenout si, jak vypadá jeho kůže, jeho vlasy, jaké je to cítit, když zatne ruku v pěst, když běží a když se jeho kůže dotkne vítr, voda nebo stéblo trávy.
Před jeho duševním zrakem se občas zablesklo. Jak sebou víc a víc mlel, jisker přibývalo. Připadal si, že něco obrušuje a pod těmi záblesky se zvolna vynořuje jeho pravá podoba.
Ohlédl se…a mozaika světů už byla mnohem blíž. I on sám zrychloval. Blížil se k té stěně a cítil kolem sebe syčení, jak se hmotná realita blížila a… a pak to přišlo…
Co všechno můžete získat?
Interaktivní mapy
Sledujte doslova každý krok hrdinů tohoto příběhu. Detailní interaktivní mapy obsahují jejich vyznačené trasy a podrobné popisky. Mapa je po zakoupení bonusů zpřístupněna na této stránce.
Podpis či Věnování na míru*
Ebook včetně podpisu, případně věnování podle Vaší specifikace v poznámce objednávky.
Mapa pojmů
Každý fiktivní svět má své vlastní pojmosloví. V tomto diagramu najdete vše zvláštní, co se v příběhu vyskytne, včetně profilů jednotlivých postav. Mapa je po zakoupení bonusů zpřístupněna na této stránce.
*Ebook s individuálním věnováním podle specifikace v poznámce. Výsledek bude doručen na Vás mail do 24 hodin od zaplacení. Odmítnutí urážek, vulgarit či podobných prvků vyhrazeno.
Změna cen či dalších podmínek vyhrazena.