Černá pěst se potuloval Soranem jen tak bez cíle, ale postupně zjišťoval, že se přibližuje k Wyharovu domu. Původně se chtěl otočit na patě a dát si u Henlina aspoň panáka, ale nakonec pokračoval v chůzi. Jestli se Čirý zrak vypravil na sklenku, bylo dost dobře možné, že už provedl něco s tím zákonem a u něj doma by mohlo být něco použitelného.
Uvnitř vilky na pomezí Řezkova a Staročtvrti se svítilo. Asi Přesunutá, napadlo Derakina, když si mlhavě vzpomněl na postarší dámu, která Wyharovi občas uklízela, protože nocirukový právník tomuhle úkonu mimo svou pracovnu moc pozornosti nevěnoval. Ostatně i jeho představa o pořádku v pracovně byla lehce zavádějící a kontrastovala s jeho perfektně uspořádanou hlavou, která organizaci už vytáhla z mnoha problémů.
Derakin otevřel branku pomocí nacvičeného grifu ochromujícího zámek a vešel podobně i do domu.
Zpoza rohu do chodby vykoukla hlava s pevně utaženým drdůlkem.
„Ha, to jste vy. Co pan Čirý zrak?“
„Wyhara přepadli, když se vracel z jedné vinárny v Nikdysvitu, paní Přesunutá. Je mrtvý.“
„Do háje. Já mu už několikrát říkala, aby se těm končinám vyhýbal. Takže to tady bude zase nějakou dobu tichý, co?“
„Jo, to máte pravdu. A já nebudu mít parťáka na karty,“ zasmál se Derakin.
„A nesete mi něco, nebo jste mi to přišel jen říct?“
Velitel si uvědomil, že celou dobu hladí dřevo hůlky. „To i to. Vzal jsem od jeho těla jeho špacírku, než ho Ocelruka odvezla. Vždycky mu to někde otřískaj, tak mu to radši hodim domu. Jak to vypadá v jeho pracovně? Rád bych se podíval po nějakých listinách, na kterých měl dneska pracovat.“
Paní Přesunutá vyšla zpoza rohu ve večerním plášti a s tlumokem přes rameno. „Jen si poslužte, vypadá to tam jako normálně, teda jak po výbuchu. Pak jenom zamkněte nebo tak něco, no vám nemusim nic vysvětlovat, žejo?“ poplácala ho po rameni a klapnutí dveří následované za pár vteřin vrznutím branky Derakinovi oznámilo, že je v právníkově domě sám.
Vešel do pracovny a vyslal do prostoru myšlenkovou vlnu, na kterou zareagovalo několik sferilových světel.
Místnosti vládly papíry. Na zdech, vyrovnané na koberci a ve štosech různé výšky na skoro jakékoli vodorovné ploše. Kdyby se Wyhar dal na psaní románů, pracovna by se nezměnila.
Černá pěst došel k jeho stolu a zběžně ho prohlédl pátraje přitom po deskách nebo listinách, které mu odpoledne svěřil.
Nenašel nic.
Otočil se a do oka mu padl Wyharův příruční trezor, velký tak akorát na štos složek. Derakin odložil konečně špacírku do rohu vedle stolu a sklonil se ke kovové bedně.
Trezor měl normální otočné kolečko a Derakin si uvědomil, že kromě papírů je na tomhle stole také několik předmětů, které sem nepatří. Nebo lépe řečeno ho nenapadal logický systém organizace, při kterém by tam dávaly smysl několikery dámské kalhotky, busta s pirátským kloboukem a polovina další vycházkové hole. Podezříval Čirého zraka z nějaké šifry a jak právníka znal, bylo potřeba hodně křivého uvažování na to se tohoto rébusu chytnout.