Ellen Brock: 7 důvodů, proč čtenáře nezajímají vaše postavy

 

Ahoj lidi, tady je Ellen Brock, editorka. Dneska s váma chci probrat 7 důvodů, proč čtenáře nezajímají vaše postavy a co se s tím dá dělat. Chci začít tím, že strávíme spoustu času dumáním o čtenářích, kteří se zajímají o postavy. Myslíme si, že to znamená, že postavy potřebují být sympatické, že to musí být milí lidé nebo dobří lidé, že se musíme cítit dobře, když si k nim vytváříme vztah.

Jenže to není nutně ten případ. Zajímá nás hodně postav, které nejsou milé nebo sympatické, takže se nemusíte bát udělat vaši postavu nemilejší. Někdy autoři ve snaze přilákat čtenáře k postavě jí přidávají víc a víc dobrých skutků jako adoptování sirotka nebo vzetí bezdomovce na večeři. A to často spíš učiní vaši postavu méně zajímavou, protože vypadá nerealisticky.

Takže když dneska mluvím o tom, jak pomoci čtenářům, aby je vaše postavy zajímaly, nemluvím o dělání postav milejšími nebo oblíbenějšími, ale spíš o tom učinit je pro čtenáře zajímavější a propracovanější z hlediska toho, co se jim stalo, protože to drží čtenáře u textu. Pokud se čtenáři o postavu nezajímají, není to zřejmě problém osobnosti. Velmi vzácně jsem v nevydané knize našla postavu, která byla z nějakého důvodu prostě okamžitě odporná.

Je to velmi nezvyklé, což je právě problém. Pokud nás zaujal Tyler Durden, Deadpool a House, může nás zaujmout i ta vaše, za to ručím. Ještě jedno upozornění, než se dostanu k tipům – nikdy se vaší postavou nezavděčíte všem. Vždycky tu budou lidé, kteří vaši postavu nemusí a to je naprosto v pohodě, nebojte se toho. I když ji hodně lidí nebude mít rádo z toho či onoho důvodu, není to nic hrozného. Jsou lidé, kteří nenávidí Harryho Pottera, Sama Křepelku, Medvídka Pú, zkrátka každou postavu někdo nenávidí.

Nedovolte pár názorům na vaši postavu vás donutit ji měnit, každého prostě nezaujmete. Ale pokud dostáváte opakovaně stejnou zpětnou vazbu, pokud vás opakovaně odmítají s tím, že nakladatele ta postava nezajímá, že se s ní neztotožní nebo jakkoli nespojí, pak je tohle video pro vás.

Nerozvedená osobnost

Takže prvním důvodem, proč jsou jim postavy ukradené, může být že nerozvádíte jejich osobnost. Docela často vidím, že autor zná osobnost tak dobře, prostě všechno o postavě je tak jasné, ale oni to prostě nedají do textu. Co je v textu vůbec nerozvádí osobnost postavy. Takže jedna z věcí, která může hodně pomoct, je odstup.

A vím, že tohle může být dost těžké, zvláště když autoři čtou znova a znova hlavně první kapitolu nebo dvě tolikrát, že si to můžou kompletně zapamatovat. Takže získat ten odstup může být fakt náročné. Další trik, který může pomoct, je požádat někoho dalšího, aby si tu první kapitolu přečetl a zeptat se, co si myslí o osobnosti téhle postavy.

Jak jim připadají a jaké jsou její osobnostní rysy a prostě si počkat, co se stane. Tohle může opravdu v mnoha případech otevřít oči. Autoři si myslí, že rozvádí osobnost a její prvky zcela jasně, jen se to prostě vůbec neobjeví na stránkách, nebo to vyzní úplně jinak. Například jednou jsem pracovala s autory, kteří si mysleli, že rozvádí vinu, kterou postava cítila, ale ve skutečnosti z toho vyšla jako odměřená a bez zájmu.

A bylo to proto, že se snažili ukázat tuhle informaci způsobem, který prostě nebyl se čtenářem vůbec kompatibilní. Takže můžete zjistit, že částečným důvodem nezájmu čtenáře o vaše postavy je nerozvedení jejich osobnosti v první kapitole.

Osobnost se neprojeví

Druhý důvod je, že říkáte čtenáři, jaká postava je, ale neukazujete to. Činy jsou vždycky hlasitější než slova, když se snažíte rozvést osobnost postavy. Takže když čtenáři řeknete, že vaše je vtipná, ale ona nijak vtipně nereaguje nebo nemá vtipné průpovídky k ostatním postavám, tak nijak nerozvádíte její osobnost. Taky to působí trochu arogantně a až trochu jako snaha o kontrolu čtenáře, když mu řeknete osobnostní rysy, hlavně ty pozitivní rysy.

Takže když třeba řeknu, že Suzie byla tak milá dívka, spíš to dělá Suzy otravnou a arogantní, i když to říkáte ve třetí osobě a neříká to sama Suzy. Je tedy obecně lepší nastavit scénu tak, že můžete čtenáři ukázat, že Suzy je milá osoba, třeba že se zastane spolužáka, který se cítí trapně. To má mnohem větší sílu, než jednoduše sdělit osobnostní rysy.

Takže se ujistěte, že postava opravdu předvádí to, co je podstatné pro její osobnost. A jako malý druhotný tip se ujistěte, že neukazujete rysy osobnosti, které nijak neoznamují, kdo postava je, protože můžete čtenáře zmást a máme tendenci se držet našeho prvního dojmu z postavy. Takže Suzy vypadá jako agresor, i když to zdůvodníte. Když se to stane v první kapitole, zřejmě jste už naplnili čtenářovo očekávání stran její osoby na celou knihu.

Takže se ujistěte, že ta první kapitola ukazuje osobnostní rysy a ukazuje přední osobnostní rysy, ty, které opravdu chcete, aby si čtenář zapamatoval.

Vlastnosti bez důvodu

Třetí důvod, proč se čtenáři nemusí s postavou spojit, je, že ukazujete její nejhorší vlastnosti, ale nevysvětlujete, proč je má. Tím nemyslím jít do kompletní historie postavy, protože to není zvláště ze začátku knihy dobrý nápad. Chcete ale dát nějaké náznaky toho, proč se postava chová určitým způsobem. A tohle může být jen jedna věta, která dá skrytý náznak toho,co se vlastně děje.

Máte třeba postavu, která využívá ženy a může být velmi nepříjemné o ní číst. Pokud nějak naznačíte její motivaci, třeba nakousnete to, že se snaží potlačit vzpomínky, které nechce nechat vyplout na povrch nebo je velmi nejistý a snaží se tuhle nejistotu zakrýt. Zkrátka jen malý náznak toho, proč má negativní vlastnosti, může čtenáři pomoct se s ním nějak ztotožnit a nevidět je jako tak negativní. A může je to udělat i zajímavějšími pro čtení, protože pak se chcete dovědět víc detailů a zjistit proč k tomuhle došlo.

Postava bez důvodu

Čtvrtý důvod čtenářského nepropojení s postavou je, že nenaznačíte, co postava chce. Je opravdu těžké spojit se s postavou, která je spokojená a šťastná se svým životem a jen tak proplouvá a všechno je super. Čtenář opravdu nemá moc pobídek, aby se o ni zajímal, vypadá, že se jí zkrátka daří dobře. Takže se ujistěte, že ukazujete, co postava chce, po čem touží a v čem chce svůj život změnit, protože to je to, co bude čtenáře zajímat.

Můžete mít nejhustší charakter postavy a perfektní zápletku, ale jestli postava nic nechce, čtenáře to fakt nebude zajímat.

Absence problému

Důvod pátý, proč je postava čtenáři volná, je, že nepředstavíte problém. Pokud postava něco chce, musí jí něco stát v cestě. Tohle je hodně propojené s tím, když postava nic nechce, jenže jen něco chtít nevytváří konflikt. Konflikt se objevuje tehdy, kdy postava něco chce a má v cestě k tomu cíli překážku. Takže se ujistěte, že taková překážka existuje, protože čtenář chce zjistit, jak ji vaše postava překonala.

Pokud vaše hlavní zápletka nezačíná v první kapitole, můžete vytvořit postavě druhotný problém k překonání ještě před tím hlavním. A to přidá pocit spádu, pokud bojujete s vytvořením problému v prvních částech knihy. Šestý důvod nepropojení čtenáře s postavou je, že vaše postava je stereotypní nebo klišé. Pokud se spoléháte na konvence, které jsme viděli mnohokrát předtím, čtenář se s postavou o to hůř propojí nebo ji shledá jakkoli zajímavou.

Neznamená to, že je to nemožné. Jen kombinujte věci nečekaným a novým způsobem. Nedávejte typické postavy do typických scénářů. Například s nešikovnou novou holkou ve škole se ztotožňuje špatně, protože jsme to viděli mockrát. Magického sirotka jsme taky viděli mockrát. Pak máte problém zaujmout tímhle čtenáře, zvláště pokud neukazujete nic dalšího zajímavého hned ze začátku zápletky.

Pozice postavy

Sedmý důvod nepropojení čtenáře s postavou je, že nedáváte čtenáře do pozice postavy. Tohle jde velmi snadno přehlédnout, ale smyslové informace jsou opravdu důležité. Chceme cítit, jak že jsme opravdu přímo tam vedle postavy. Tohle sdělíte velmi obtížně tehdy, pokud popisujete smysly postavy velmi navárazně, vzdáleně, nebo je nepopisujete vůbec.

Takže věci jako jak se cítí v oblečení nebo pot na rukou nebo pohyby vlasů nebo motýlci v břiše. Tyhle věci pomáhají čtenáři cítit spojení, jako když jsou přímo v těle postavy. Pak mohou zažívat to samé, co zažívá ona. Smyslové informace jsou v tomhle opravdu důležité v mnoha případech se dají velmi jednoduše přehlédnout.

Zdroj: EllenBrock

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *