Jenna Moreci: 10 nejhorších typů autorů

Ahoj všichni, dneska budu říkat sračky ohledně autorů obecenstvu plnému autorů. Jsem hloupá.  Pokud jste členy nějaké autorské komunity, tak víte, že je tam spousta malých perliček a že interakce s nimi může být velmi zajímavá. Takže na vaši žádost sumíruju deset nejotravnějších typů autorů, které na své autorské cestě potkáte. Neobviňujte mě, sami jste si o to řekli.

Rychlé varování – budu průběžně používat slovník související se sexuálním zneužíváním, protože je to zjevně velmi populární téma ve fikci v těchto dnech. Doprdele s mým životem. Takže pokud jste se s některým typem setkali, soucítím s vámi, a pokud jste jedním z nich, nenaserte se, jen kompletně změňte svoji osobnost a přístup.

Elity

Víte, jaký je nejlepší žánr na světe? Cokoli, co elity zrovna píšou. A víte, jaký je nehorší? Doslova cokoli jiného. Patetické. Pokud elita píše Young Adult, pak je normální fikce hrozně nudná a totálně mimo kurs. A pokud píšou normální fikci, pak cokoli dalšího je tak nedospělé. Existuje obrovské množství skupin psacích elit. Publikační elity, stylové elity, výukové elity. Je super být hrdý sama na sebe, sebedůvěra je v tomto odvětví důležitá, ale dokud nemáte vlastní kvalitní práci, která podpoří vaše ego, pak na nikoho dojem neuděláte.

Číslo 2. Deluzivní autor

Tenhle autor je elita na steroidech. Nejsou to jen schopní autoři, jsou to Boží dary literatuře. “Budu jedním z velkých bestsellerů, každý si bude potřebovat přečíst mou knihu, změní životy a změní svět. Tohle je víc než román, tohle je epická věc, která se zapíše do historie.”

Doprdele uklidni se!

Pokud jsi takový literární génius, tak by neměl potřebovat kohokoli přesvědčovat, tvoje práce má mluvit sama za sebe.

Popírač žánru

Je tu spousta autorů, kteří se stydí za svůj vlastní žánr. Rozumím tomu, že některé žánry mají čas od času špatnou reputaci, ale pokud to máte rádi, prostě to řekněte. Vaše kniha je o vlkodlacích a upírech, není moderní, je paranormální. Vaše kniha je doslova nic než vykostěná od začátku do konce, žádná akční adventura, je to erotické.

Štítkování vaší knihy nesprávným žánrem jen přitáhne špatné publikum. Lidé očekávají akci a dobrodružství, tak budou dost nakrknutí, když jediná akce bude zahrnovat nejrůznější typy penisů.

“Autor”

Není těžké se označit za autora, potřebujete akorát psát. Ale tahle osoba nedokáže ani to. Nechápejte mě špatně, mají určitě obrovské plány, vidí svou kariéru a určitě o nich ještě uslyšíme. “Určitě to podepíšu s jedním z těch pěti největších, ale jen, když mi nabídnou aspoň 500 000 zálohu. Chci říct, přece nejsem nějaký dělník. Oh, a ve filmu bude hrát Emma Watson.”

Ale pak, když se zeptáte na nějaké důkazy jejich práce, jejich deluze velikosti zapadne do ticha. Takže, jak daleko jste vy s psaním? Myslím, definujte psaní. Někdy tito autoři skutečně píší tak den každé tři měsíce plus mínus rok. Víte, nikdy se nedočkáte toho filmu nebo smlouvy s Emmou Watson, když nenapíšete tu zkurvenou knihu.

Holka, co propadla v sexuální výchově

Budu přímá, tohle je obvykle holka, která bude ve svých knihách popisovat kvanta sexu s mnoha zřetelnými problémy. Zaprvé anatomie jde totálně mimo. Zadruhé vztahy jsou naprosto katastrofální. Chlapa bude popisovat jako alfu a vůdce, ale co má opravdu na mysli je sexuální predátor. On ji neznásilňuje, on ji jen nutí přijmout vlastní pocity, které k němu má. Což zní jako prohlášení násilníka.  Jenže s touhle holkou nelze rozumně diskutovat. Konec konců, ona nerozumí tomu, jak funguje sex nebo vztahy.

Kokot

Poslední bod byl o dámách, tenhle je o chlapech. Tohle je chlápek, co se snese doprostřed diskuse s nevyžádanou radou. Buď chce okamžitě vidět váš kompletní text, aby vám pak mohl říct, jak to přepsat podle jeho vkusu, nebo se jen sám pozve do psací diskuse, aby vám předvedl svou vysokou autorskou moudrost.

Tohle všechno je totálně otravné samo o sobě, ale ještě horší je, že skoro pokaždé tenhle maník není ani autor a má nulový vhled nebo zkušenosti. Sorry za rozbití vašeho ega, ale nejsi zrovna kvalifikovaný k tomu vnucovat někomu svou neexistující moudrost. Když už nic jiného, já bych měla pomoct tobě. Ale neudělám to, protože jsi kokot.

Sebevkládač

Je v pohodě mít se svými postavami pár věcí společných. Je ale velký rozdíl mezi tím mít stejný smysl pro humor jako postava a být tou postavou. “Moje postavy jsou stejného věku jako já, stejného etnika jako já, mají stejnou velikost oblečení jako já. Máme stejně narozeniny, stejné koníčky i velikost bot, mazlíčky.” Všechno.

Typicky, když lidé píší vkládání, je postava atraktivnější a vůbec obecně lepší verzí autora samotného. Z čehož jsem smutná. Kámo, proč jsi na sebe tak tvrdej? Jsi v pohodě právě takový, jaký jsi. Nemusíš přepisovat do postavy sama sebe. Ale ve vážnější rovině, sebevkládači obvykle vytváří dost mizerné postavy, takže tudy prosím ne.

Polykač

Tenhle autor začne jako obrovský fanda nějakého konkrétního fandomu. Pak najednou píše knihu… která je naprosto totožná s tou, které jsou fandové. Rozumím tomu, že milujete Harryho Pottera, ale to neznamená, že by vaše cesta měla vést k duplikaci. Napodobení může být nejvyšší formou lichotky, ale je to nejnižší forma tvořivosti. A jediné, co zmáknete, je kopírování existujících příběhu? Možná se zeptejte sami sebe, proč chcete vlastně být autory.

Autor, který je kontrolován svými postavami

“Moje postavy mají vlastní vůli, neudělají nic z toho, co řeknu. Takže nakonec jsem řekl ok, vyhrály jste, jdu do Starbucks a nebudu psát vůbec nic. Směšné postavy.” Slyšíte se? Děsíte tu děti. Podívejte, nikoho neoblbnete. Všichni víme, že jen svádíte vinu za svoje nedostatky na imaginární osoby. Je to dospělá verze rozhádání se a obviňování imaginárních kamarádů.

Není to vina vašich postav, že jste je načrtli takhle, není vina vašich postav, že bojujete se zápletkou, a určitě není jejich vina, že jste dneska nenapsali ani čárku. Proč? Protože vaše postavy neexistujou a vy to víte.

Autor, který není schopen zpracovat vyžádanou zpětnou vazbu

Souhlasili jste s tím, že mu budete dělat betačtenáře nebo kritika a okamžitě litujete své existence. Myslím, že tvoje hlavní postava je trochu plochá. “Jak se opovažuješ!!” Je tu hodně problémů se strukturou tvé zápletky. “To je lež, udusím tě ve spánku.” Kritika může být někdy těžká, ale pokud nechcete zpětnou vazbu, proč jste o ni požádali?

Možná v budoucnu upřesněte, že hledáte pouze a jen prázdnou chválu.

Bonus: Autor kyborg

Má Youtube kanál, kde jen sedí a dělá si srandu z ostatních autorů. Co jí k tom dává právo? Taky rozdává zdarma rady ohledně psaní, ale – má k tomu vůbec nějaké předpoklady? Říká K slovo v každé zkurvené věte. To kurva není hodné dámy. A slyšel jsem, že když se jí muži ve středním věku zeptají, jestli prodá svoje použité kalhotky, tak ani nereaguje. Ta nechutná kráva.

Myslím, že je z nich ze všech nejhorší. To je jen můj názor. Tak tady to máte. Tohle jsou extra speciální autoři, které během psaní potkáte. Jsme zvláštně zábavní, ale nakonec, nikdo z nás není dokonalý. Všichni máme svoje chyby, protože jsme zkrátka lidi, no, aspoň většina z nás.

Zdroj: JennaMoreci

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *