Jenna Moreci: 10 největších chyb, které autoři dělají

Ahooooj všichni. Podívali jste se někdy na autorovy projevy na sociálních médiích a řekli si: “Co to

doprdele děláš?” Vím, že já ano. Autoři mohou být přemýšliví a tvořiví, ale když dojde na obchodního ducha nebo jen selský rozum, někdy jsme v koncích. Přemýšlení je těžké. Na vaši žádost rozebírám 10 největších chyb, kterých se autoři dopouštějí a které vykolejí jejich psací kariéru. Chtěli jste remcání, máte ho mít.

Bod první: Veřejná sebelítost

Myslíte si, že jste nejhorší autor na světě, že vaše zápletka je zcela generická a nudná? Tak o tom určitě napište na svůj Facebook, aby to viděli všichni vaši potenciální čtenáři. To v nich určitě vzbudí zájem o vaši knihu.

Odmítl vás další nakladatel? Určitě si na to postěžujte na Twitteru takovým způsobem, že když si vás najdou budoucí nakladatelé, budou mít jen potvrzení, že už vás odmítli víckrát a oni jsou jen váš záložní plán. Podívejte, psací byznys je tvrdý a někdy to raní vaše city. Jde o to, že je to každýmu u prdele. A hůř, všechna tahle veřejná zhroucení jen utvrdí nakladatele, čtenáře a další, aby se od vás drželi co nejdál.

Bod druhý: Žádný výzkum oboru

Napsali jste knihu? Gratuluju. Jak ji chcete prodávat? Aha, vy nemáte šajn. Samozřejmě, že nemáte. Nakonec průzkum prostředí, ve kterém plánujete rozvíjet plodnou kariéru, by byla inteligentní aktivita. Lidi, já chápu, že byznys je nudný, věřte mi, vystudovala jsem to, je to nejhorší. Ale psaní samotné vám k ničemu nepomůže. Musíte to, co jste napsali, prodat – za peníze, ale pokud plánujete nějakou budoucnost v tomhle odvětví, potřebujete se o tom něco naučit.

Poznámka pod čarou: Co čekáte? Že jen napíšete knihu, dáte ji online a BOOM, bude to bestseller? Ajaj, tohle očekáváte. Wow…

Bod třetí: Navržení vaší vlastní obálky

Spisovatelé jsou chudí, snažíme se ušetřit peníze, kde se dá, ale obálka není místo, kde škudlit. Znáte frázi “Nesuď knihu podle obalu?” Existuje, protože každý soudí knihy podle jejich obálek. Víte, kolik knih zapadlo, protože jejich obálka je odpad? Zkurvené miliony. Znalost clipartů vás nečiní ani vzdáleně kvalifikovanými k produkci vašich knih pomocí hlavního marketingového nástroje.

Bod čtvrtý: Prskání nad špatnými recenzemi

Špatné recenze naštvou. Někdy je v nich logická kritika, někdy jsou jen zlé. Je snadné nechat se dožrat recenzemi a samozřejmě, jestli chcete hartusit, hartuste s kamarádem, ne po celém internetu. Viděla jsem mizerné komentáře na fanstránkách, jsou autoři, který se pustí s recenzenty do křížku na blogu, slyšela jsem uslzené výkřiky na Youtube, Instagramu a Snapchatu.

Dokonce jsem viděla tweet autora, který si stěžoval na svoje špatné recenze přímo na Twitteru pod nimi. Co to děláte? Je normální být z toho nasraný, ale probůh, prcáte nejvíc sebe sama. Zaprvé vypadáte v tu chvíli fakt dětinsky, zadruhé akorát přitahujete ke špatné recenzi ještě víc pozornosti. Nikdo s vámi nesoucítí, lidi si jen kontrolují všechny ty jednohvězdičky. Gratuluju, právě jste oslovili všechny vaše trolly. Geniální.

Bod pátý: Žádní kritičtí partneři nebo betačtenáři

Hodně lidí se bojí zapojit betačtenáře, protože si myslí, že jim někdo ukradne knihu. Ale vy naše chudinky, nikdo nechce ukrást vaši knihu, není dobrá. Ale to je pointa celého zapojení betačtenářů, protože kniha není dobrá. Žádná kniha není dobrá v betafázi. Proto žádáte lidi, aby vám pomohli ji vylepšit. Takže místo učinění tohoto klíčového kroku vydáte vaši knihu a jen zalapáte po dechu, co mají znamenat všechny ty jednohvězdičky.

“Proboha, je moje kniha špatná?” Jo. A asi byste to zjistili mnohem dřív, kdyby si to přečetl ještě někdo další, vy zatracený idioti. V souvislosti s tím

Bod šestý: Žádný editor

Lidi, je mi jedno, jestli vaše mamka říkala, že jste nejlepší autor na světě. Lhala. Taky říkala, že jste byli to nejroztomilejší miminko na světě a tady mám taky špatný zprávy. Najměte editora. Nechte si pomoct od profesionála. I když jste výborní vypravěči, i když je vaše gramatika dokonalá, neexistuje šance, že zachytíte všechny chyby ve vlastním textu.

Četli jste ho tisíckrát a to ovlivňuje vaše vnímání. Jste mu příliš blízko a tohle není jen problém samonákladů. Tradiční nakladatelé tuhle část taky podceňují. Nenechte ho to udělat, nechte si ty srance pořádně zeditovat.

Bod sedmý: Čekání na marketing do chvíle, kdy je kniha vydaná

“Okey, moje kniha je venku, jak začnu budovat autorskou platformu s publikem?” Nezačnete, už je pozdě. Dojebali jste to. Vydání vaší knihy je největší propagační událost, kterou máte v rukách. Což znamená, že ji potřebujete propagovat, abyste v lidech vyvolali očekávání vydání. Ne až po vydání. Je nesrovnatelně těžší začít s marketingem knihy až poté, co je venku.

Většina lidí nekupuje knihy, o kterých v životě neslyšeli od autorů, o kterých nikdy neslyšeli. A jestli dají neznámému šanci, první věc, na kterou se podívají, jsou recenze. “Oh, ony žádné nejsou.” To je špatné znamení, jdeme jinam. Celá pointa hypování na vydání knihy je vyhnout se téhle situaci. Jestli si šetříte marketing až do vydání, musíte šplhat na hrozně strmou stěnu.

Bod osmý: Nežít svůj život

Očividně tu budou vždycky nějaké kraviny, které si neprožijete, jako zabití vlkodlaka nebo let na Pegasovi. Ale většina příběhů zahrnuje hodně každodenních sraček jako přátelství nebo randění a tady pomáhá mít s tím nějaké zkušenosti, abyste to napsali přesvědčivě. Jestli píšete obrovskou love story, a nikdy jste nikoho nedrželi za ruku, věřte mi, poznáme to.

Jestli píšete o vagině a nikdy jste žádnou neviděli, ani svoji vlastní, věřte mi, poznáme to. Tohle je podivně konkrétní příklad, ale “oh můj bože, lidi, takhle panenská blána nefunguje!” Přestaňte to psát takhle. Neříkám, že musíte ošukat medvěda, abyste napsali erotickou scénu vašeho převtělence, většinou proto, že nechci, aby mě někdo žaloval, jen říkám, že trčet doma po zbytek vašeho života vašemu psaní nijak neprospěje.

Bod devátý: Uspěchání vašeho vydání

Nemusíte nad vaší novelou strávit 10 let, měli byste nad ní ale strávit více než 10 týdnů. Tohle není něco, co jen strčíte do mikrovlnky na několik minut a jdete pryč. Psaní knihy je těžké a časově náročné a je tu spousta nezbytných kroků, které jsou potřeba ke kvalitě zpracování. Ale víte jak, jít do tohohle, pokud chcete práci, která je rychlá a bezbolestná, nebuďte autorem.

Protože věřte mi, vaši čtenáři to poznají, když knihu uspěcháte, protože bude na prd.

A bod desátý: Žádná online přítomnost

Vím, že socnety jsou ďáblové, ale potřebujete v nějakém bodě vstoupit do téhle dekády, nám všem je tam docela dobře. Nedávno jsem četla knihu od méně známé autorky a opravdu jsem si ji užila. Tak moc, že jsem se rozhodla ji kontaktovat ohledně možnosti spolupráce na diskusi na mém kanále. Tak jsem si ji našla a neměla žádný Twitter, žádný Facebook, prostě nic. Neměla dokonce ani mailový kontakt na svých stránkách.

Co je proboha za rok, že zanedbáváte sociální média? Nejen, že činíte nemožnou vlastní propagaci v dnešní podobě oboru, ale taky přicházíte o spoustu příležitostí. Jestli chcete věčně jen tak přicmrndávat, našli jste perfektní způsob.

Tolik pro dnešek, pokud jste masochisti, kteří doufají, že jim psaní nikdy nic nevydělá, no, udělala jsem vám dobrý seznam. Pokud jste doslova kdokoli jiný, tak třeba tyhle věci nedělejte a asi budete v pohodě. Dějte mi vědět, jaká další psací a ostatní témata chcete zdrbat. Vždycky si ráda smlsnu.

Zdroj: Jenna Moreci

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *