Proč se v lese u malé vesničky ztrácejí mladí a zcela zdraví lidé?

Zjisti víc

 

 

Ellen Brock: 5 tipů, jak editovat vaše postavy

Dneska budu mluvit o editaci postav, hlavně hlavních a jak je můžete udělat silnější. Autoři často nevědí, jak svoje postavy posílit právě editací. Vidí třeba věci, které se jim nelibí nebo mají pocit, že emoce nemají dopad nebo charakter postavy není tak silný. Ale nevědí, jak tohle spravit nebo proč se to děje nebo jak to vylepšit.

Takže dneska to bude několik tipů a několik věcí, které prozkoumat, abyste mohli svoje postavy posílit, zvláště ty hlavní, aby vaše novela byla co nejsilnější.

Podívat se na oblouk postavy

Pokud si nejste jistí, co tvoří oblouk vaší postavy, nebo si nejste jistí, co se vaše postava naučí nebo jakou svou chybu překoná, doporučuju se nad tím hodně zamyslet. A zjistit tohle co nejdřív během editace, protože vývojový oblouk postavy má dopad na to, co se v novele děje. Někdy je problémem s obloukem postavy to, že autoři spoléhají na popisování.

Prostě prohlásí, že postava se nějak cítí a na konci příběhu jen změní to, jak se cítí a je to celé introspekce, jenže to nijak neovlivní, co postava dělá. Klíč k funkčnímu oblouku postavy je, že postava musí něco provést jinak coby důsledek překonání svého nedostatku nebo špatného názoru nebo čehokoli, co se jí plete emočně do cesty. Takže na začátku bysme měli vidět postavu udělat chybu nebo být potrestanou za to, že se něčeho dopustila nebo si něco myslela.

Takže provedou něco, udělají něco, co je v souladu s jejich špatným názorem nebo chybou a to způsobí jejich trest. Pak během finále bysme měli vidět postavu, která svou chybu nějak překonala a udělá něco, co tu změnu demonstruje a likviduje tu chybu. Takže se ujistěte, že oblouk postavy je takto přítomen v tom smyslu, že skutečně ovlivňuje rozhodnutí, které postavy učiní a že dopadá na průběh příběhu a to, co se děje.

Hlavní postava má kvalifikaci na to být hlavní postavou

V naprosté většině příběhu, aby hlavní hrdina skutečně cítil vedení a byl hrdinou, musí mít buďto nejvíc co ztratit ze všech postav, nebo musí mít největší kvalifikaci na vyřešení problému ze všech postav. Můžete tyhle dvě podmínky kombinovat, můžete mít postavu, která má nejvíc co ztratit ze všech jednajících a taky je nejkvalifikovanější k vyřešení problému, ale jedna by měla dostačovat, aby bylo jasné, proč jste zvolili tuhle postavu jako protagonistu.

Jedna věc, která může narušit čtenářovu schopnost spojit se s protagonisty nebo se do nich skutečně vžít, je, že máte vedlejší postavy, které kompletně kradou prostor pro sebe. Protože mají mnohem víc v sázce nebo jsou talentovanější. Není nutné, aby protagonista měl nejvíc co ztratit a byl nejkvalifikovanější, ale jedna z těch podmínek by měla nastat.

Pokud máte vedlejší postavy, které jsou všechny rovnocenně schopné vyřešit problém a taky mají co ztratit nebo podobně, může být velmi obtížné umístit hlavního hrdinu jako tahouna příběhu. Ačtenáře k tomu, aby mu to dávalo smysl, že tahle postava je ve vedení a tahle osoba vede příběh. A nechcete docílit toho, aby si čtenář přál, aby příběh vedl někdo jiný, nebo si přál trávit víc času s jinou postavou.

Chcete, aby si vytvořil silné pouto právě s hlavní postavou.

Co má hrdina v sázce je blízké a drahé jeho srdci

Musí to být to nejdražší v jejich životech. Postava rozhoduje o důležitosti sázek. Co je důležité pro jednu osobu, nemusí být podstatné pro někoho jiného. Pro někoho je kariéra něco, co nikdy nechtějí ztratit. Je pro ně hrozně důležitá a někdo jiný se o ni celkem nestará. Takže je to plně založeno na hodnotách postavy. Takže se ujistěte, že co má postava v sázce, pro ni má extrémní hodnotu. Aby se do toho čtenář mohl opravdu vcítit a bát se s nimi, že o něco přijdou.

Přítomnost cíle

Ujistěte se, že se o něco snaží. Dříve jsem mluvila o midpointu. Jak se v tu chvíli postava stává více proaktivní a začne se snažit uskutečňovat věci. Pokud se vaše postava nikdy nestane proaktivní a nikdy nezkouší něco zrealizovat, bude velmi těžké vytvořit uspokojivý konec. Konec je situace, kdy postava uspěje nebo selže v tom, o co se snaží. A to nemůže nastat, pokud se postava nikdy nezačne ani snažit.

Jestli se vaše postava nikdy nestane proaktivní, bude pro čtenáře velmi těžké se do ní jakkoli vcítit, protože taková postava bude obvykle nudná. Takže se ujistěte, že postava něco chce, že má cíl a že k tomu cíli míří. Ne, že stráví celou knihu utíkáním a snahou vyhnout se problémům. Když nikdy nezkusí nic získat nebo něčeho dosáhnout, bude sakra obtížné stabilizovat nějakou vazbu. A postava bude o dost méně atraktivní a nejspíš nudná.

Jasné vlastnosti a rysy postavy

Doporučuji vám udělat si seznam několika rysů, které jsou velmi důležité. Možná dva nebo tři skutečně silné, které chcete čtenáři předložit. Sepište si je, zamyslete se nad nimi a podívejte se na vaše příběhy, jestli jste je skutečně nechali projevit se. Udělala postava věci nebo činy nebo učinila rozhodnutí, která jsou v souladu s těmi vlastnostmi?

Někdy si myslíme, že jsme pokryli osobnost postavy. Jenže ve skutečnosti tomu tak není a obvykle se to děje proto, že vlastnosti postavy reálně neovlivňují cokoli, co postava dělá. Mohou ovlivnit náhodné reakce, ale ty nejsou skutečně relevantní pro rozhodnutí postavy nebo její vztah k dalším lidem. Takže zvažte, jak tyhle rysy ukazujete.

Doporučuju znova, abyste dali někomu přečíst první kapitolu nebo dvě vašeho příběhu bez jakéhokoli vysvětlování toho, co by měli zažívat nebo cítit. Pak se jich zeptejte, co si myslí o osobnosti postav. Tohle může být skutečné osvícení a můžete zjistit, že vlastnosti postavy vůbec nedávají smysl tím způsobem, jaký jste chtěli. A že vaše postava působí zcela odlišně od vašeho záměru.

Zdroj: EllenBrock

Líbí se ti článek? Lajkni / sleduj / sdílej, ať ti nic neuteče.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *