Ellen Brock: 25 chyb, které z vás v očích druhých udělají amatéra

Dneska projdu 25 častých chyb, které vám dají nálepku amatérského autora. Některé z nich už budete nejspíš znát, ale není na škodu si je občas projít znova, třeba jen jako připomínku. Tyto omyly nepotřebují celá videa k vysvětlení, jsou to však věci, které mohou vytvářet obrovské rozdíly a pomoci vám k statusu profesionála. Pokud se vám tenhle způsob videa líbí, dejte vědět, pravděpodobně můžu udělat asi čtyři nebo pět verzí tohohle.

Takže jestli budete chtít další díly s 25ti dalšími věcmi, které nejspíš zajistí nálepku amatéra, prostě mi dejte vědět do komentářů.

Změna hláskování

Když napíšete jméno nebo pojem určitým způsobem, ujistěte se, že to děláte vždycky stejně. Stejně tak místa, magické schopnosti či kouzla. Ujistěte se, že jste konzistentní s velkými písmeny a konzistentní ve výslovnosti.

Podobnost jmen

Neměli byste mít více postav s velmi podobnými jmény, hlavně ne představené krátce po sobě, nebo postavy s podobnými vlastnostmi nebo stejnou stranou zájmu – dobré nebo špatné. Pokud do baru vejdou najednou Alfred, Ali a Angela, není zrovna moc jednoduché je zpracovat oddělené.

Omyly v postupech profesí

Zvláště sociální práce, policie, soudnictví, forenzní vědy. Potřebujete porozumět tomu, jak tyto profese fungují, nejen hádat. Udělejte si výzkum.

Omyly v popisech

Zdravotních problémů, zdravotní péče, technologií, zbraní. Udělejte si výzkum, ujistěte se, že rozumíte tomu, co popisujete, protože to bude vypadat mnohem profesionálněji.

Tlachání v dialogu

Tohle zabírá docela dost místa, ale nenese to význam a nemá to žádnou spojitost. “Ahoj, jak se máš?” “Mám se fajn, jak ty? Dneska je hezky. Dneska je  hezky.” Tohle není zajímavý rozhovor.

Zapomenout na smyslové informace

Barvy, světlo, zvuky a pachy opravdu pomáhají čtenáře ukotvit.

Jméno dle autora

Pojmenování hlavní postavy po vás nebo nějakou variantou vašeho jména. Tohle bude velmi očividné, pokud budete text někam posílat a je to velká červená vlajka.

Klišé hned a často

Klišé používaná příliš často a hlavně použitá na první stránce. Chcete předvést vaše vlastní jedinečné psací schopnosti, nechcete se spoléhat na přednastavené známé fráze.

Stejná kontrukce

Používání naprosto totožné větné konstrukce znova a znova. “Došel k židli. Sedl si na židli. Překřížil nohy. Usmál se.” Zkuste používat různé stavby vět, protože to vypadá mnohem lépe.

Změna časů

Neúmyslné přepínání mezi minulým a budoucím časem. Ujistěte se,  že víte, ve kterém píšete a že víte, jak se ho držet.

Časté stopky

Zastavování příběhu pokaždé, když je představena nová postava. Poskytnout nákupní seznam fyzického popisu s jednou nebo dvěma věcmi je fajn, ale dlouhý odstavec plný popisu se nebude číst nikomu jednoduše a bude to vypadat fakt blbě.

Jiné dialogové značky

Přílišné používání alternativních dialogových značek jako zašeptal, káral, zamumlal. Používejte je velmi šetrně. Řekl a zeptal se by měly tvořit většinu dialogů (jsou neviditelné).

Příliš přídavných jmen

Použití více než jednoho nebo dvou přídavných jmen k popsání podstatného jména. Velký tlustý teplý tmavě zelený pletený svetr je opravdu podivná věc na přečtení právě svou přepopisností, kterou čtenář nechce.

Zbytečná slova

Používání více slov, než je potřeba. Pomalu pozvedl svou bradu a pak ji nechal klesnout zpátky na svou hruď místo “přikývl”.

Zdobnost

Nahrazování psaní thesaurem, když jsou to pořád větší nebo ozdobnější slova, aby to znělo působivě nebo sofistikovaněji.

Jméno postavy

Stálé opakování jména postavy. “Abby došla k pultu. Abby zvedla telefon a zavolala své matce. Abby věděla, že její matka bude naštvaná, že je venku takhle pozdě.” Tohle je fakt divné a nepřirozené.

Jméno v dialogu

Opakování jména postavy v dialogu. Obvykle lidi neoslovujeme jejich jmény během rozhovoru, takže to vypadá nepřirozeně, hlavně když to děláte často. “Jak se dneska máš, Ashley? Mám se dobře, Tiffany.”

Opáčko popisu

Opakování toho samého popisu znovu a znovu. Pokud popíšete oči hlavní postavy jako zářící smaragdy 2x, 5x nebo 20x během knihy, tak si toho čtenáři všimnou a bude to fakt divné.

Náhodné POV

Přepínání pohledu postavy naprosto náhodně. Úhel pohledu postavy by se měl měnit tehdy, když rozšiřuje příběh, ne svévolně.

Detaily bez důvodu

Zahrnutí světských detailů zcela bezdůvodně. Nepotřebujeme pozorovat postavu, jak si čistí zuby nebo leze ze sprchy nebo si vybírá oblečení. Tyhle popisy jsou jen velmi zřídka nějak zajímavé.

Oblečení

Popisování každého kousku oblečení, které nosí každá postava a to neustále. Velmi zřídka čtenáře zajímá kompletní oblečení postav a když začnete s tímhle popisem, pravděpodobně čtenáře akorát znudíte.

Příslovce

Použití příslovce a slovesa místo použití pouze silnějšího slovesa. Například říct “rychle se pohyboval” místo “klusal”.

Formální hovor

Přílišně formální dialog, hlavně dialog, které nepoužívá zkracování. “Jak se dneska máš, Williame? Mám se dobře, jak se máš ty? Nemám si na co ztěžovat.” Tohle prostě není přirozená promluva.

Mnoho postav najednou

Představení příliš mnoha postav ve stejný čas. “Marci přišel domů ze školy se svými kamarády Jakem, Tiffany, Alison a Rebeccou.

Režie na jevišti

Psaní jevištní režie místo akce. Nepotřebujeme porozumět každému pohybu vašich postav. “Sedl si a zkřížil nohy pravou přes levou. Jeho pravá poklepala na opěradlo židle, levou se poškrábal na hlavě.” Nikdo nepotřebuje tolik popisu.  

Fakt doufám, že tohle bude nápomocné a že vám ukázal některé věci, které jste třeba nevěděli, nebo vám připomnělo něco, čeho už jste si vědomi.

Zdroj: EllenBrock

 

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *