Jenna Moreci: Rady pro náctileté autory

Ahoj všichni. Dnešní téma je na zvláštní žádost jednoho z mých patronů na Patreonu. Indie-make-whole-indie. Ať se máš zatraceně hustě.  Indie si přál vlog kompletně zaměřený na rady teenage autorům, což je podle mě fantastický nápad. Tak, tohle vás možná bude šokovat, ale já osobně NEJSEM teenager, ale kdysi jsem jím byla, hlavně teenage autorkou. Takže znám ten zápas. Taky jsem vylezla na druhé straně jako dospělá autorka, takže vím, jak překonat ty problémy.

Uvědomila jsem si, že nazvat se dospělou autorkou trochu zní, jako kdybych psala porno. Tak kolem toho jen proletíme, jako někdo, kdo si to prošel na vlastní pěst. Dneska vám dám pět bodů, o kterých si myslím, že je každý náctiletý autor potřebuje slyšet.

Číslo 1. Být teenage autor není hloupé

Když jsem v tom období byla já sama, dostalo se mi spoustu sraček od spousty lidí, hlavně od dospělých. Lidé říkali, že jen ztrácím čas, měla jsem učitele, kteří mi předpovídali budoucnost na ulici, pokud se budu kdy věnovat psaní. Faktem ale je, že není naprosto nic špatného na tom být náctiletý autor a upřímně nerozumím, proč s tím .mají lidé tak velký problém.

Ze všech koníčků, které děláme pro zábavu, mají problémy s psaním. Většina odrazování, kterému budete čelit hlavně od dospělých, vychází z faktu, že kreativní kariéry jakéhokoli rozsahu nejsou nijak zvlášť respektovány. Současně ale kreativita plodí spoustu inovací, tvořiví lidé mění svět. Lidé jsou inspirováni Mayou Angelou, Edgarem Allanem Poem, Shakespearem.

Slyšeli jste někdy o realitním makléři, který by inspiroval masy? Nebo daňovém poradci? Ne. Proč? Protože o ně se nikdo moc nezajímá. Takže až vám lidé začnou říkat sračky kvůli tomu, že následujete svou vášeň pro psaní nebo cokoli tvořivého, prostě si pamatujte, že spousta lidí by zabíjela, aby byla umělecky zaměřená.

Číslo 2: Vydělávání peněz

Jako autor to není snadné. Hodně náctiletých autorů mi říká: “Nepůjdu na vysokou, prostě napíšu knihu a stanu se milionářem.” Jo…takhle to fakt nefunguje. Většina autorů, hlavně romanopisců, rozhodně nevyžije jenom z psaní. Často jdou na školu, získají nějaký titul, pak mají normální práci, zatímco po večerech se věnují psaní. Nebudu vám lhát, tohle odvětví je tvrdé, ale takhle je to se všemi zajímavými vyhledávanými pracemi.

Stejně jako spousta lidí sní o herecké kariéře, spousta lidí sní o napsání knihy. A s tolika lidmi sledujícími stejný sen je opravdu těžké vybočit z proudu. Takže se na tohle musíte připravit. S největší pravděpodobností nebudete moct začít jako spisovatelé na plný úvazek a hodně autorů toho nedosáhne nikdy. Je to souboj, ale to neznamená, že je to nemožné. Psací odvětví se za posledních deset let hrozně změnilo.

Je tu mnohem víc možností propagace i publikování než kdykoli předtím. Což znamená, že je to nejlepší čas pro autory, kteří si vytvoří svoje obecenstvo a udělají z toho život. Ale to pořád neznamená, že je to snadné. Já jsem autorka a vlogerka na full-time a pracuju 10 hodin každý den. Jsem důkazem, že je možné přejít od částečného na plný úvazek, ale musíte to prostě vysedět, abyste se tam dostali.

Nemyslete si, že prostě nadatlujete knihu a jen koukáte, jak se hrnou peníze. Je potřeba spousta technických i obchodních dovedností, které vedou k tomu být úspěšným autorem.

Číslo 3: Zkušenosti hrají roli

Hodně teen autorů se chce prostě jen vařit doma celý den a psát celé hodiny. Tohle není nejlepší nápad. Aby nedošlo k nedorozumění, měli byste praktikovat, ale taky byste měli mít normální život. Zamknout se v pokoji na celý den vám v psaní nijak neprospěje. Pokud něco, tak se jen zaseknete na místě. Zkušenosti jsou podstatné, pokud máte psát uvěřitelné a spolehlivé příběhy a postavy. Čtenáři snadno poznají, když autor nezná to, o čem píše.

Milostné příběhy lidí, kteří nikdy nebyli zamilovaní, zlomená srdce těch, kteří to nikdy neprožili. Tahle absence vlastního prožitku pak křičí z každé stránky. Takže vyražte ven z pokoje vždycky jednou za čas a prostě se srazte s přáteli, jděte nakupovat, potloukejte se přírodou. “Ale Jenno, nejsi ty sama celý den doma a nepíšeš?” Jo, ale mě je 30 a psaní je moje obživa.

Potřebuju peníze, abych si koupila jídlo a nechcípla. Neříkám, abyste vyrazili ven a našli si přítele nebo přítelkyni jen proto, abyste se naučili, jak to cítíte, takže to pak můžete dát i na papír. To je dost děsivá představa. Jen říkám, že si děláte sami medvědí službu, pokud se uzavíráte před skutečným světem.

Číslo 4: Nemusíte hnedka psát něco velkého

Hodně teen autorů plánuje velké projekty. Myslím teďka celá univerza naplněná desítkami planet, hodně civilizací a 200 a více postav. To je hodně. Není to nemožný příběh, ale je to opravdu těžké provést a většinu času, když se teenager autor rozhodne pro velký projekt a pak si uvědomí, že si ukousl víc, než sní, tak se jen trápí. Mají pocit, že jsou mizerní autoři nebo masivní selhání. A to prostě není pravda.

Rozsáhlé budování světa a velké obsazení jsou těžké i pro zkušené autory, tím více pro samotné lidi, kteří teprve začínají. Navíc jste ve fázi svého psaní, kdy by vaší prioritou mělo být broušení vašeho řemesla. To znamená, že byste se měli věnovat stavění menších, více ovladatelných světů, nebo vytváření příběhů, které jsou trochu přímější.

Znamená to, že máte velké věci vzdát? Samozřejmě, že ne. Ale začněte zlehka a nebuďte na sebe tvrdí. Když to nepůjde, není to takový problém. Jen to znamená, že potřebujete víc zkušeností a ty nezískáte, pokud nezačnete znovu psát. Ale tentokrát třeba jednodušší projekt.

Číslo 5: Není spěch

Já sama ztratila přehled o počtu teen autorů, kteří mě kontaktovali a říkali, že jsou hrozně dychtiví po publikaci, hlavně ještě před dokončením střední školy. Proč? Tohle nechápu. Neexistuje žádný spěch na publikování. Vlastně spěch v každém věku je velký omyl. Chcete si dopřát dost času, chcete se ujistit, že jste tomu věnovali to nejlepší, co můžete vůbec vytvořit.

V podobném duchu se mě spousta teen autorů ptá, jestli věřím, že je možné jako teenager udělat z psaní kariéru. Odpovídám tím, že přeformuluju otázku: Věřím tomu, že je pro teenagera možné zahájit kariéru? Tečka. Jsem si jistá, že někdo to dovede, ale většina na to prostě ještě nemá. Existuje důvod, proč se od lidí nečeká, že budou dělat kariéru, dokud nejsou dospělí.

Je to proto, že zabere roky získat znalosti, zkušenosti a dovednosti, aby se to stalo prací a opravdu to fungovalo. Tady není rozdíl mezi psaním a čímkoli dalším. Psaní je v tomhle ještě horší. Nestačí napsat skvělý příběh. Potřebujete znát marketing, potřebujete spoustu obchodních dovedností, jak obecných, tak specificky autorských. Já využiju finanční průzkum trhu, webový design a tunu dalších dovedností, aby mi práce fungovala.

Polovinu těch sraček bych vůbec nezvládla, když mi bylo 17. Měla jsem školu a domácí úkoly a práci a ano, teenageři byli schopni udělat z psaní kariéru, ale většina jich měla spoustu pomoci od rodičů, kteří měli zrovna nějaké zkušenosti v psacím odvětví. Jak příhodné. Máte roky času, abyste se naučili všechno, co budete potřebovat, abyste autorskou kariéru v budoucnu úspěšně zvládli. Takže zrovna teďka prostě pište, vyprávějte super příběhy a vyvíjejte se jako umělci. O publikování se můžete starat později.

 

Zdroj: JennaMoreci

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *