Think Story: Psaní silných postav – podstatné rozlišení touhy a potřeby

 

Existuje jedna věc, která dělá všechny příběhy i filmy zapamatovatelné. A není to téma nebo jméno autora, je to něco mnohem, mnohem důležitějšího.  

Dostaneme se k tomu za minutku, teď si uděláme přestávku u filmu Rocky (spoiler alert). Když to vidíte poprvé, asi vás to nakrkne, protože hrdina prohraje. Jako divák se cítíte podvedeni, protože je vám slíben jeden příběh a dostáváte zcela jiný. Jenže s odstupem času porozumíte tomu, že ten film není o tom, jestli hrdina vyhraje nebo prohraje. Je totiž o něčem mnohem významnějším.

Asi po 15 letech jsem si uvědomil základ skvělého příběhu, který je zahrabán hluboko v jádru tohoto filmu. Takový, který z něj dělá klasiku. V této epizodě si probereme důležitost chtění vs potřeby.

Touha VS potřeba (want VS need)

Spousta skvělých filmů tohle obsahuje a je to nástroj, který dovoluje zápletce rychlý pohyb a emoční výkyvy. Takže se pojďme podívat na některé prvky chtění a potřeby. Použijeme k tomu Matrix, Pána prstenů a Příběh hraček.

Prvním rozdíl je skutečnost, že touha je externí, potřeba je interní. Externí touha potřeby je to, co žene dopředu zápletku. Například touha Froda zničit Prsten, Wood se chce stát Andyho oblíbenou hračkou a Neo chce zachránit lidstvo od nadvlády strojů.

Potřeba je na druhé straně vnitřní. Je to to, co se postavy potřebují naučit o sobě samých, aby vyrostly a nakonec získaly to, po čem touží. Pro Froda je to zjištění, že potřebuje Sama, aby dokončil svou cestu. Woody si uvědomí nutnost sdílení. A Neo zjistí, že musí opravdu věřit sám v sebe, že je opravdu Vyvolený. Hodně tu bude použito slovo „uvědomit si“ a později vysvětlím proč.

Dvojí překážky

Překážky u touhy a potřeby jsou také vnější a vnitřní.

Chcete zničit Prsten, ale na cestě je obrovská armáda.

Chcete být oblíbená hračka, ale dorazí nová.

Chcete zachránit svět před zabijáckými stroji, ale máte tam bandu agentů Smithů.

Překážky pro potřebu jsou obvykle vnitřnější a pocházejí od postav samotných. Jsou to věci, které je drží zpátky od toho stát se nejlepší verzí sebe sama.

Tabu: Nebezpečné, škodlivé a zakázané znalosti.

Známé neznámé: Všechny věci, o kterých víte, že je nevíte.

Neznámé neznámé: Všechno, o čem nevíte, že to nevíte.

Chyby: Všechno, co si myslíte, že víte, ale nevíte to.

Neznámé známé: Všechno, co nevíte, že vlastně víte.

Popření: Všechno to, co je pro vás natolik bolestivé, že popíráte, že to víte.

Známé a neznámé

Touha je obecně vaší postavě známá. Frodo, Neo i Woody vědí, co chtějí. Jenže potřeba je mnohem komplikovanější. Buď je totiž neznámá, nebo je odmítána. Například Frodo odmítne sama, aby se na cestu vydal sám. Neo nevěří, že by mohl být skutečně Vyvoleným. Woodyho snaha získat zpátky Andyho jen vyústí v jeho vyhnání. Woody se ještě nenaučil, že se musí o věci dělit, pokud chce žít skutečně naplněný život. Je skutečně šerif, který se nedělí. Tohle jsou vnitřní překážky.

Touha žene zápletku, potřeba téma

Cesta do Mordoru, cesta do Matrixu, získání Andyho, tohle všeho posouvá zápletku. Potřeba je emoční pohon. Téma je to, co se film snaží sdělit, to, co nám nakonec dává uspokojivý konec – síla přátelství, věřit v sebe sama nebo důležitost sdílení. Neznamená to, že film nemůže mít víc než jedno téma.

Touha je zábava, potřeba je drama

Souboje, bitvy, honičky a exploze jsou všechno důsledky cesty hrdinů, kterou motivuje jejich externí touha. Potřeba je emoční tah, chvíle, kdy se postavy propojí s obecenstvem.

Touha je jedinečná, potřeba univerzální

Srovnejme si Pána prstenů a Rockyho a oba světy asi nemohou být rozdílnější. Rockyho svět se točí kolem boxerských zápasů, zatímco Frodo zachraňuje celou Středozem. Touhy jsou naprosto rozdílné, ale jejich potřeby jsou podobné. Oba potřebují podporu, lásku a přátelství někoho jiného, pokud mají nakonec opravdu vyhrát. A samozřejmě jsou stovky filmů, které sdílí naprosto stejné potřeby, témata a spojení postav s publikem.

A když něco chybí

Když jsme teď identifikovali 5 základních rozdílů mezi touhou a potřebou, co se stane, když příběh něco z toho nemá?

Transformers jsou příkladem filmu s jasnou a silnou touhou, ale ne skutečnou potřebou. Z žádného z těch filmů si nejspíš neodnesete žádné emocionální pohnutí. Je to právě díky absenci silné vnitřní potřeby.

Podobně problematický je třeba Místo u moře. Je to plné emočních scén a nefunkčních postav se spoustou potřeb, jenže zápletka postrádá jasnou touhu. Dvě hodiny jen sledujeme postavu Caseyho a vlastně se nic moc nestane. Jeho postava jen reaguje a nemá vlastní iniciativu ohledně nějakého svého cíle, což by mu touha jasně poskytla.

Opravdu dobré filmy jsou schopné spojit tyhle dva koncepty dohromady a vytvoří film, který funguje jak v napětí, tak v emocích.

Ještě trocha potřeby

Pojďme se do potřeby ještě ponořit trochu hlouběji. Potřeba je obzvláště důležitá, protože je komplexní, je to část naší psychologie. Jak píše Jon Truby v Anatomii příběhu:

„Potřeba je to, čeho musí hrdina dosáhnout uvnitř, aby měl lepší život. Většinou to zahrnuje překonání je slabosti a změnu nebo růst v nějakém ohledu.“

Ve filmu Tootsie musí Michale překonat svou slabost, že je sebestředný arogantní lhář vůči ženám, aby se stal lepším člověkem. Jak toho dosáhne? Jen tak, že se stane sám ženou a tak si uvědomí, jak je jeho přístup chybný: „Byl jsem lepší muž s tebou jako žena, než jsem kdy byl se ženou jako muž.“

V Mlčení jehňátek je slabostí Clarice Starlingové její nezkušenost. Trpí tím, že jí pronásledují vzpomínky z dětství, je žena v mužském světě. Její touha je zastavit Buffalo Billa, ale potřebuje překonat své duchy z minulosti a získat profesionální respekt v mužském světě.

Touha a potřeba, přestože mají rozdíly, nemáte jednu od druhé oddělovat. Jde o propojenou síť tužeb a konfliktů, které se od sebe vzájemně odráží. Nakonec se spojují jako jednotný celek tvořící uspokojující příběh. Jenže důležitost touhy versus potřeby jde za hranice filmů a příběhů. Říkají totiž něco o nás samotných, o celém lidstvu. Mohou nás proto naučit něco o našich vlastních touhách a potřebách.

Zpátky k Rockymu

Pokud tohle vidíte jako dítě, nejspíš mu hrozně přejete vítězství. Jak dospíváte, uvědomíte si nejspíš, že to není to, co jste opravdu potřebovali. Příběhy jsou o něčem víc, než o tom vidět dobrého hrdinu neustále vyhrávat. Vypovídají totiž univerzální pravdy, jde o to naučit se něco většího než samotný příběh. Že to, co nejvíc potřebujeme, je celou dobu před námi, jen si to dlouho neuvědomujeme.

 

Zdroj: ThinkStory

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *