Tohle je vaše dávka tvrdé lásky, hlavně v případě, že jste noví autoři, kteří přemýšlí o psaní knihy nebo chtějí napsat knihu. Řeknu vám pár věcí, které potřebujete slyšet, nikoli takové, které chcete slyšet. Ale teta Alexa vám je dá přímo.

První kniha je na prd, ale stejně ji napište

Vaše první kniha bude nejspíš stát za prd. Prostě nebude zrovna moc dobrá. Ale musíte ji napsat. Nemůžete psát knihy, pokud nebudete psát knihy. A strach ze selhání fakt není dobrá výmluva, takže prostě jen přijměte, že to bude stát za prd. A napište tu zatracenou knihu. Přemýšlení o psaní nebo chtění psát prostě není psaní. Pište.

Nic není originální, smiřte se s tím

Přestaňte se mučit věčnou snahou překrucovat svoje nápady, aby byly originální nebo perfektní za každou cenu. Vymažte si z hlavy obavy typu „proboha, tohle už napsal někdo další“. Garantuju vám, že někdo další – kniha, film nebo televizní seriál – už tohle udělali. Zhluboka se nadechněte, neřešte to a prostě jen opravdu pište.

Co dodává knize originální jiskru, je způsob, jakým ji napíšete. A pokud se k tomuhle nedostanete při vaší první knize, která bude nejspíš na prd, je to úplně v pohodě. Tím, že budete psát knihy, se sami naučíte, jak psát knihy. Jak brát vlastnosti a rysy tématu, překrucovat je a dělat je zajímavé a originální. Je to proces, takže zkrátka přestaňte řešit to, jestli jste nebo nejste originální. Protože vám garantuju, že nejste. Pište a napište svoji knihu.

Nikoho kromě vás váš epos nezajímá

Věřte mi, opravdu je to tak. Nikoho to nezajímá, takže pro vás bude velmi těžké přimět lidi ke stejnému nadšení, jaké prožíváte právě vy. Pokud neustále chodíte na Reddit s posty „co si myslíte o tomhle“ nikoho to nezajímá. Vaše psaní zkrátka znamená mnohem míň pro kohokoli dalšího, než znamená pro vás samotné.

Hlavně se to týká té první knihy, která stojí nejspíš za prd. Přijměte tuto skutečnost. Nakonec přimějete knihy, aby jim na té knize záleželo, někdy nejspíš i víc, než vám samotným. Jenže to bude těžké, bude to nějakou dobu trvat a prostě se to nestane hnedka. Zkrátka opusťte tu neustálou potřebu pozornosti a potvrzení a prostě napište svou knihu.

Váš život není tak zajímavý

K tématu memoárů a literatury faktu. Váš život nikoho nezajímá. Ne, opravdu a vážně, nikoho to nezajímá. Garantuju vám, že váš fascinující životní příběh není zase tak zajímavý. Minimálně pro cizince, kteří vás nijak blíž neznají. A pokud jste neprovedli něco opravdu zajímavého, nestali jste se kvůli něčemu slavnými, tak je to opravdu nezajímá. Kromě toho je vám 25, nic zajímavého, nikoho to nezajímá a nikdo to nevydá.

Ale i tak to klidně napište, protože jakékoli psaní je praxe. Ale nejspíš vám to opravdu nikdo nevydá.

Výmluvy jsou sračky. Pište

Veškeré vaše výmluvy včetně těch několika, které už jsem zmínila, kvůli kterým nezačínáte, nepokračujete a nedokončujete svou knihu, jsou sračky. Jsou to úplné sračky. Plýtváte časem, vymlouváte se. To náš přivádí k dalšímu bodu.

Autorský blok není skutečný

Tento blok je iluze, která reálně zkrátka neexistuje a je to jen výmluva pro nepsaní. Je mi jasné, co si říkáte Ale Alexo, někdy prostě narazím na blok v psaní. Je to těžké. Ano, protože psaní je těžké, psaní je kurevsky těžké. Napsat knihu je hrozně těžké a má to být těžké. A pointa je, že nemůžete psát jen tehdy, když máte inspiraci. Inspirace je pro lidi, kteří nedokončují knihy. Potřebujete si zformovat psaní návyk a donutit se k psaní i tehdy, když se na to necítíte.

Necítit se na psaní je synonymum pro autorský blok. A profesionálové se dovedou naučit, jak se skrze tohle dostat. Takže autorský blok není skutečný, prostě se k tomu dostaňte.

Na druhou stranu duševní zdraví je skutečné a měli byste se o sebe starat a nechuť k psaní jednou za čas je známkou, že potřebujete přestávku. Ale po zbytek času to skutečně není skutečné.

Nakladatel není nepřítel

Tradiční vydávání není zlo. Nesnaží se vás zničit. Nejsou to strážci. Nejsou to zlí kapitalisté, kteří vám chtějí zničit váš sen. Někdy prostě jenom nejste dost dobří. Ano, takhle to prostě je, budeme opravdu tvrdí a nekompromisní. Někdy prostě nejste dost dobří. Jenže to neznamená, že nebudete dost dobří navždy. Pamatujete si, jak jsem řekla, že ta první kniha bude nejspíš stát za prd? Někdy bude za prd stát i vaše druhá nebo třetí kniha. Nebo se jen zrovna nebude hodit na trh.

Pište dál. Pořád se zlepšujte. Tradiční nakladatelství není zlo. Ano, samonáklad je pro vás někdy tou nejlepší cestou. Ale neměla by to být automatická volba, protože si myslíte, že někde támhle v dálce je banda tlustejch strejců, co kouřej doutníky a pálej knihy, sny a autorské duše. A smějou se u toho.

Tradiční nakladatelé, toto podnikatelské odvětví, milujou knihy. Věřte mi, že nevydělávají tolik peněz, kolik si možná myslíte. Knihy jsou v mnoha případech jen srdcovky bez výrazného komerčního potenciálu. Jen si prostě nakladatel vybírá dobré knihy, o kterých si myslí, že si je lidé budou chtít koupit. Takže se nepovažujte za oběť a nepřemýšlejte o tradičním vydávání jako o zlu a prostě jen pracujte na svém psaní.

Zkuste to znova. Obraťte svou frustraci dovnitř a podívejte se na sebe. Třeba jen potřebujete víc trénovat a napsat další knihu. Nebo zkusit jiný nápad nebo jiný přístup.

Odmítnutí je zdravé, stravte ho

Odmítnutí je normální součástí psacího procesu. A měli byste ho v zásadě uvítat, protože se nikdy nezlepšíte, pokud si odmítnutí nezažijete. Zažijete si odmítnutí, zpracujete svoje pocity, podíváte se dovnitř sebe samých – místo abyste svalovali chybu na ostatní – a dojdete k závěru „aha, tak tohle nefunguje“. Takže to zreviduju nebo napíšu další knihu, prostě to zkusim znova.

Takhle totiž jako autor rostete. Autoři se tak hrozně bojí odmítnutí, že ani nic nezveřejní a jdou automaticky po sebepublikaci místo toho, aby aspoň zkusili tradiční nakladatelství nebo práci aspoň s někým sdíleli. Je to velmi zbabělá reakce na naprosto normální a velmi přirozený lidský strach, protože ano, je velmi děsivé něco zveřejnit. Ale moje tvrdá rada je, že pokud nemáte vůli vyjít s psaním na veřejnost, zažít si odmítnutí a díky tomu vyrůst, tak nevyrostete. Budete stagnovat.

A pokud vaše první kniha stála za prd, budou za prd stát nejspíš i ty další, protože jste se vůbec nic nenaučili. Takže jděte s tím ven, zažijte si odmítnutí, přijměte ho a můžete poporůst.

Brainstorming a internetování není psaní

Pokud budete jen věčně nekonečně brainstormovat o vašem psaní, není to psaní. Pokládání otázek na Redditu nebo Facebooku ohledně vašeho psaní…není psaní. Čtení tohohle článku (díky za to:-) taky není psaní. Můžete si protáčet kola týdny, měsíce i roky přípravami na psaní, mluvením o psaní, jenže nic z toho není psaní. Pravda je, že spousta z nás preferuje „mít napsáno“ před reálným psaním. Jenže potřebujete opravdu psát, abyste měli napsáno.

Takže přestaňte prokrastinovat, dočtete tenhle kousek a pak upalujte psát. Opravdu, ta nejtvrdší rada, kterou vám můžu dát, je, že musíte psát. Ehh…pište.

Psaní je osamělé, nevděčné a frustrující

Tohle nebude nejtvrdší rada, ale bude nejspíš nejrealističtější. Psaní je samotářské, děláte to vy sami. Většinou je nevděčné, protože to nikoho nezajímá tak moc jako vás. A je plné odmítání a zklamání, protože to je přirozená součást celého procesu. Lidé si to nebudou chtít přečíst jako bety, nakladatelé to pak ještě odmítnou. Dostanete smlouvu na knihu a pak to nebudou mít rádi recenzenti. Je to prostě opakující se kruh a nikdy to nekončí.

Takže potřebujete zůstávat u psaní z těch správných důvodů. To nezahrnuje peníze nebo vnější potvrzení. Potřebujete milovat psaní, i když ho vlastně nenávidíte. Ať už je to potřeba vyprávět příběhy nebo cokoli jiného, najděte si na tom to, co milujete. Zkuste různé přístupy a najděte si modus operandi (způsob práce) který vám z toho udělá zábavu. Nakonec to má být zábava a potěšení, i když je to současně utrpení.

Jestli ve vás tohle není, tak jste nejspíš jen někdo, komu se líbí víc myšlenka toho být spisovatel a být za něj považován, než skutečné psaní knih. Takže potřebujete psát. Pište. Zahoďte všechny sračky, strachy a výmluvy. A pište. Nemůžete být spisovatel, pokud nepíšete. A nemůžete se zlepšit, pokud nepíšete. Mějte se hezky.

Zdroj: AlexaDonne