1 00:00:00,000 --> 00:00:07,000 Překladatel: Jan Kadlec Korektor: Mirek Mráz 2 00:00:21,260 --> 00:00:23,260 Ahojte. 3 00:00:23,260 --> 00:00:25,260 (Smích) 4 00:00:25,260 --> 00:00:28,260 Udělal jsem to ze dvou důvodů. 5 00:00:28,260 --> 00:00:31,260 Zaprvé, chtěl jsem vás 6 00:00:31,260 --> 00:00:34,260 ohromit hned na první pohled. 7 00:00:34,260 --> 00:00:37,260 Udělal jsem to ale hlavně proto, 8 00:00:37,260 --> 00:00:40,260 že se mi to děje, když musím nosit 9 00:00:40,260 --> 00:00:43,260 ten ukrutně otravný mikrofon jak Lady Gaga. 10 00:00:43,260 --> 00:00:46,260 (Smích) 11 00:00:46,260 --> 00:00:50,260 Jsem zvyklý na pevný mikrofon. 12 00:00:50,260 --> 00:00:53,260 Je to rozumnější nástroj k oslovení veřejnosti. 13 00:00:53,260 --> 00:00:59,260 (Smích) 14 00:00:59,260 --> 00:01:02,260 Ale vy mi nalepíte na hlavu tuhle věc a něco se stane. 15 00:01:02,260 --> 00:01:05,259 Budu prostě otravný. 16 00:01:05,260 --> 00:01:09,260 (Smích) Omlouvám se za to. 17 00:01:09,260 --> 00:01:12,260 Ale to už jsem mimo téma. 18 00:01:12,260 --> 00:01:15,260 (Smích) 19 00:01:15,260 --> 00:01:18,260 Dámy a pánové, 20 00:01:18,260 --> 00:01:22,260 obětoval jsem posledních 25 let svého života 21 00:01:22,260 --> 00:01:24,260 navrhování knih. 22 00:01:24,260 --> 00:01:26,260 [Ano, KNIH. Těch tlustých svazků papíru s inkoustem. 23 00:01:26,260 --> 00:01:28,260 Nemají vypínač. 24 00:01:28,260 --> 00:01:30,260 Vysvětlete to svým dětem.] 25 00:01:30,260 --> 00:01:34,260 Začalo to neškodným omylem, 26 00:01:34,260 --> 00:01:37,260 stejně jako penicilin. (Smích) 27 00:01:37,260 --> 00:01:40,260 Vlastně jsem chtěl být 28 00:01:40,260 --> 00:01:42,260 grafickým designérem 29 00:01:42,260 --> 00:01:44,260 v jedné obrovské designérské firmě v New Yorku. 30 00:01:44,260 --> 00:01:47,260 Když jsem tam však na sklonku 31 00:01:47,260 --> 00:01:51,260 roku 1986 přijel a prošel spoustou pohovorů, 32 00:01:51,260 --> 00:01:54,260 zjistil jsem, že to jediné, co mi nabídli, 33 00:01:54,260 --> 00:01:57,260 bylo dělat asistenta uměleckému řediteli u Alfreda A. Knopfa, 34 00:01:57,260 --> 00:01:59,260 knižního nakladatele. 35 00:01:59,260 --> 00:02:02,260 Byl jsem pitomý, 36 00:02:02,260 --> 00:02:05,260 ale ne tak pitomý, abych to odmítl. 37 00:02:05,260 --> 00:02:08,259 Neměl jsem nejmenší tušení, 38 00:02:08,259 --> 00:02:10,259 do čeho hodlám strkat nos; 39 00:02:10,259 --> 00:02:12,260 a měl jsem z pekla štěstí. 40 00:02:12,260 --> 00:02:16,260 Brzy jsem zjistil, co bylo náplní mé práce. 41 00:02:16,260 --> 00:02:19,260 Měl jsem za úkol klást si otázku: 42 00:02:19,260 --> 00:02:20,260 [Jak tyto příběhy vypadají?] 43 00:02:20,260 --> 00:02:23,260 Protože to je to, co Knopf dělá. 44 00:02:23,260 --> 00:02:26,260 Je to továrna na příběhy, jedna z nejlepších na světě. 45 00:02:26,260 --> 00:02:29,260 Vynášíme příběhy na veřejnost. 46 00:02:29,260 --> 00:02:32,260 Příběhy mohou být o čemkoli, 47 00:02:32,260 --> 00:02:34,260 některé z nich jsou dokonce založené na pravdě. 48 00:02:34,260 --> 00:02:39,260 Všechny však mají něco společného: 49 00:02:39,260 --> 00:02:42,260 Musí nějak vypadat. 50 00:02:42,260 --> 00:02:45,260 Potřebují tvář. 51 00:02:45,260 --> 00:02:49,260 Proč? Abyste získali první dojem, 52 00:02:49,260 --> 00:02:52,260 do čeho se chystáte pustit. 53 00:02:52,260 --> 00:02:56,260 Knižní designér dává nejen formu obsahu, 54 00:02:56,260 --> 00:02:58,260 ale také 55 00:02:58,260 --> 00:03:01,260 vyvažuje rovnováhu mezi formou a obsahem. 56 00:03:01,260 --> 00:03:03,260 První den 57 00:03:03,260 --> 00:03:06,260 mého vzdělání v oblasti grafického designu na Penn State University 58 00:03:06,260 --> 00:03:09,260 vešel do učebny náš učitel, Lanny Sommese, 59 00:03:09,260 --> 00:03:12,260 a nakreslil na tabuli obrázek jablka 60 00:03:12,260 --> 00:03:14,260 a napsal pod něj „Jablko“. 61 00:03:14,260 --> 00:03:17,260 A řekl: „OK, lekce první. Poslouchejte.“ 62 00:03:17,260 --> 00:03:20,260 Zakryl obrázek a řekl: 63 00:03:20,260 --> 00:03:23,260 „Buď to řeknete takhle.“ Zakryl slovo. 64 00:03:23,260 --> 00:03:26,260 „Nebo to ukážete. 65 00:03:26,260 --> 00:03:29,260 Ale nikdy ne obojí najednou.“ 66 00:03:29,260 --> 00:03:34,260 Protože takhle máte svou cílovku za kretény. 67 00:03:34,260 --> 00:03:37,260 (Smích) 68 00:03:37,260 --> 00:03:40,260 Zaslouží si lepší zacházení. 69 00:03:40,260 --> 00:03:42,260 A světe div se, brzy 70 00:03:42,260 --> 00:03:45,260 jsem měl možnost otestovat tuto teorii 71 00:03:45,260 --> 00:03:49,260 na dvou knihách, na kterých jsem u Knopfa pracoval. 72 00:03:49,260 --> 00:03:53,260 První byly paměti Katharine Hepburnové 73 00:03:53,260 --> 00:03:56,260 a druhou biografie Marlene Dietrichové. 74 00:03:56,260 --> 00:03:59,260 Knížka Hepburnové 75 00:03:59,260 --> 00:04:02,260 byla napsána v příjemně konverzačním stylu, 76 00:04:02,260 --> 00:04:05,260 jak kdyby seděla s vámi u stolu a vyprávěla vám to. 77 00:04:05,260 --> 00:04:08,260 Knížka o Dietrichové byla pozorování 78 00:04:08,260 --> 00:04:10,260 její dcery, byla to biografie. 79 00:04:10,260 --> 00:04:13,260 Příběh Hepburnové je založen na slovech 80 00:04:13,260 --> 00:04:17,260 a příběh Dietrichové na obrázcích, tak jsme se tím řídili. 81 00:04:17,260 --> 00:04:20,260 Tady jsou. 82 00:04:20,260 --> 00:04:23,260 Čistý obsah a čistá forma hezky vedle sebe. 83 00:04:23,260 --> 00:04:26,260 Žádné hádky, dámy. 84 00:04:26,260 --> 00:04:28,260 [Co je Jurský park?] 85 00:04:28,260 --> 00:04:31,260 Jaký příběh máme zde? 86 00:04:31,260 --> 00:04:34,260 Někdo 87 00:04:34,260 --> 00:04:37,260 přivádí na svět dinosaury 88 00:04:37,260 --> 00:04:40,260 extrakcí jejich DNA 89 00:04:40,260 --> 00:04:43,260 z prehistorického jantaru. 90 00:04:43,260 --> 00:04:46,260 Génius! 91 00:04:46,260 --> 00:04:50,260 (Smích) 92 00:04:50,260 --> 00:04:53,260 Naštěstí pro mě 93 00:04:53,260 --> 00:04:55,260 žiju a pracuju v New Yorku, 94 00:04:55,260 --> 00:04:57,260 kde se to dinosaury jenom hemží. 95 00:04:57,260 --> 00:05:00,260 (Smích) 96 00:05:00,260 --> 00:05:04,260 Takže 97 00:05:04,260 --> 00:05:06,260 jsem šel do Přírodovědeckého muzea, 98 00:05:06,260 --> 00:05:10,260 kouknul na kosti a ve stánku se suvenýry 99 00:05:10,260 --> 00:05:11,260 si koupil knížku. 100 00:05:11,260 --> 00:05:15,260 Byl jsem obzvláště uchvácen touto stránkou, 101 00:05:15,260 --> 00:05:19,260 zejména rohem vpravo dole. 102 00:05:19,260 --> 00:05:22,260 Vzal jsem ten obrázek 103 00:05:22,260 --> 00:05:26,260 a strčil ho do kopírovacího stroje – 104 00:05:26,260 --> 00:05:32,260 (Smích) 105 00:05:32,260 --> 00:05:35,260 – a pak jsem si vzal pauzovací papír, 106 00:05:35,260 --> 00:05:39,260 přilepil na desku 107 00:05:39,260 --> 00:05:42,260 kouskem izolepy – ozvěte se, kdybych byl moc rychlý – 108 00:05:42,260 --> 00:05:49,260 (Smích) 109 00:05:49,260 --> 00:05:52,260 a pak jsem se chopil technického pera – 110 00:05:52,260 --> 00:05:55,260 vysvětlete to někdo těm mladším – 111 00:05:55,260 --> 00:05:58,260 (Smích) 112 00:05:58,260 --> 00:06:02,260 a začal jsem toho dinosaura obkreslovat. 113 00:06:02,260 --> 00:06:05,260 Neměl jsem ani páru co to dělám 114 00:06:05,260 --> 00:06:07,260 nebo co z toho vyleze, 115 00:06:07,260 --> 00:06:09,260 ale v určitou chvíli jsem přestal – 116 00:06:09,260 --> 00:06:13,260 to když se mi pokračování zdálo až příliš. 117 00:06:13,260 --> 00:06:17,260 Vylezlo z toho ztvárnění nás, pozorujících, 118 00:06:17,260 --> 00:06:21,260 jak toto zvíře ožívá. 119 00:06:21,260 --> 00:06:23,260 Jsme uprostřed celého postupu. 120 00:06:23,260 --> 00:06:26,260 Přidal jsem něco málo typografie. 121 00:06:26,260 --> 00:06:28,260 Základní věci, 122 00:06:28,260 --> 00:06:31,260 které decentně připomínají brány do městských parků. 123 00:06:31,260 --> 00:06:37,260 (Smích) 124 00:06:37,260 --> 00:06:39,260 Všichni v kanclu si to zamilovali, 125 00:06:39,260 --> 00:06:41,260 tak jsme to poslali autorovi knihy. 126 00:06:41,260 --> 00:06:43,260 I v té době 127 00:06:43,260 --> 00:06:45,260 byl Michael na špičce pokroku. 128 00:06:45,260 --> 00:06:49,260 [Michael Crichton odpověděl faxem: 129 00:06:49,260 --> 00:06:51,260 „Wow. No ty vole, to je parádní přebal!“] 130 00:06:51,260 --> 00:06:58,260 (Smích) (Potlesk) 131 00:06:58,260 --> 00:07:02,260 Byla fakt úleva vidět, jak to lezlo ze stroje. 132 00:07:02,260 --> 00:07:05,260 (Smích) 133 00:07:05,260 --> 00:07:08,260 Michael byl fajn. 134 00:07:08,260 --> 00:07:11,260 A co víc, někdo z MCA Universal 135 00:07:11,260 --> 00:07:14,260 zavolal našim právníkům, aby zjistili, 136 00:07:14,260 --> 00:07:16,260 jestli by nějak nešlo koupit práva na ten obrázek, 137 00:07:16,260 --> 00:07:19,260 čistě pro případ, že by ho chtěli použít. 138 00:07:19,260 --> 00:07:22,260 No… použili ho. 139 00:07:22,260 --> 00:07:27,260 (Smích) (Potlesk) 140 00:07:27,260 --> 00:07:30,260 Byl jsem u vytržení. 141 00:07:30,260 --> 00:07:32,260 Všichni víme, že je to skvělý film, 142 00:07:32,260 --> 00:07:34,260 a bylo zajímavé sledovat, 143 00:07:34,260 --> 00:07:38,260 jak se stává součástí kultury, fenoménem, 144 00:07:38,260 --> 00:07:41,260 a pozorovat ten ruch okolo. 145 00:07:41,260 --> 00:07:44,260 Ne až tak dávno 146 00:07:44,260 --> 00:07:47,260 jsem na toto narazil na webu. 147 00:07:47,260 --> 00:07:50,260 Ne, nejsem to já. 148 00:07:50,260 --> 00:07:53,260 Ale ať už to je kdokoli, 149 00:07:53,260 --> 00:07:56,260 nemůžu si nepředstavit, jak jednoho dne vstane: 150 00:07:56,260 --> 00:07:59,260 „Ach můj bože, tohle tu večer nebylo. Aaaaach! 151 00:07:59,260 --> 00:08:02,260 Jsem totálně namol.“ 152 00:08:02,260 --> 00:08:05,260 (Smích) 153 00:08:05,260 --> 00:08:08,260 Ale když se nad tím zamyslíte, od mé hlavy 154 00:08:08,260 --> 00:08:11,260 přes ruce až k jeho noze… 155 00:08:11,260 --> 00:08:16,260 (Smích) 156 00:08:16,260 --> 00:08:19,260 Je to zodpovědnost. 157 00:08:19,260 --> 00:08:22,260 A tu zodpovědnost neberu na lehkou váhu. 158 00:08:22,260 --> 00:08:25,260 Zodpovědnost knižního grafika je trojí: 159 00:08:25,260 --> 00:08:29,260 ke čtenáři, k nakladateli a – především – k autorovi. 160 00:08:29,260 --> 00:08:32,260 Chcete se kouknout na jeho knížku 161 00:08:32,260 --> 00:08:35,260 a říct si: „Wow! Tohle si musím přečíst!“ 162 00:08:35,260 --> 00:08:38,260 David Sedaris je jeden z mých oblíbených spisovatelů 163 00:08:38,260 --> 00:08:41,260 a hlavní esej 164 00:08:41,260 --> 00:08:44,260 v této sbírce je o jeho výletu na nudapláž. 165 00:08:44,260 --> 00:08:46,260 Důvod, proč tam jel, spočíval 166 00:08:46,260 --> 00:08:48,260 ve strachu z vnímání svého těla, 167 00:08:48,260 --> 00:08:51,260 takže chtěl zjistit, v čem to vězí. 168 00:08:51,260 --> 00:08:54,260 Pro mě to byl prostě důvod navrhnout knihu, 169 00:08:54,260 --> 00:08:57,260 které budete moci doslova stáhnout kalhoty. 170 00:08:57,260 --> 00:09:00,260 Ale když tak učiníte, 171 00:09:00,260 --> 00:09:02,260 nedočkáte se toho, co byste čekali. 172 00:09:02,260 --> 00:09:04,260 Dostanete něco, co jde mnohem hlouběji. 173 00:09:04,260 --> 00:09:08,260 Zejména David si tento návrh naprosto zamiloval, 174 00:09:08,260 --> 00:09:11,260 protože na autogramiádách, kterých dělá fakt hodně, 175 00:09:11,260 --> 00:09:14,260 si mohl vzít fixku a nakreslit tohle. 176 00:09:14,260 --> 00:09:20,260 (Smích) 177 00:09:20,260 --> 00:09:23,260 Čauky! 178 00:09:23,260 --> 00:09:26,260 (Smích) 179 00:09:26,260 --> 00:09:29,260 Augusten Burroughs napsal paměti 180 00:09:29,260 --> 00:09:32,260 s názvem [„Na suchu“] o své odvykačce. 181 00:09:32,260 --> 00:09:37,260 Po dvacítce se stal machrem přes reklamu 182 00:09:37,260 --> 00:09:40,260 a jak jsme se dozvěděli v seriálu Mad Men, tak i bouřlivým alkoholikem. 183 00:09:40,260 --> 00:09:43,260 On si to sice nemyslel, avšak 184 00:09:43,260 --> 00:09:46,260 jeho kolegové zasáhli a řekli mu: 185 00:09:46,260 --> 00:09:50,260 „Buď půjdeš na odvykačku, nebo tě vyhodí a umřeš.“ 186 00:09:50,260 --> 00:09:54,260 Mně se tu nabízelo typografické řešení, 187 00:09:54,260 --> 00:09:56,260 které bych nazval opakem k Úvodu do typografie. 188 00:09:56,260 --> 00:09:58,260 Co to znamená? 189 00:09:58,260 --> 00:10:00,260 Obvykle hned první den v hodině Úvodu do typografie 190 00:10:00,260 --> 00:10:03,260 dostanete úkol: vybrat si slovo 191 00:10:03,260 --> 00:10:06,260 a ztvárnit ho tak, aby znázornilo svůj význam. Chápeme se, ano? 192 00:10:06,260 --> 00:10:08,260 Jednoduchá věc. 193 00:10:08,260 --> 00:10:11,260 Tohle mělo být pravým opakem. 194 00:10:11,260 --> 00:10:14,260 Chtěl jsem, aby ta knížka vypadala, jako kdyby vám lhala, 195 00:10:14,260 --> 00:10:18,260 zoufale a beznadějně, stejně jako alkoholici. 196 00:10:18,260 --> 00:10:21,260 Řešení bylo tak primitivní, jak si jen dokážete představit. 197 00:10:21,260 --> 00:10:25,260 Navrhl jsem písmo, vytisknul na tiskárně Epson 198 00:10:25,260 --> 00:10:28,260 obyčejným inkoustem, přilepil na zeď 199 00:10:28,260 --> 00:10:31,260 a chrstl na to kbelík vody. A máme to! 200 00:10:31,260 --> 00:10:33,260 Když jsme s tím šli do tisku, 201 00:10:33,260 --> 00:10:35,260 v tiskárně na inkoust nanesli parciální lak, 202 00:10:35,260 --> 00:10:37,260 takže vypadal, jak kdyby ještě tekl. 203 00:10:37,260 --> 00:10:40,260 Zanedlouho po vydání se Augusten nudil na letišti 204 00:10:40,260 --> 00:10:42,260 a schoval se tam v knihkupectví, 205 00:10:42,260 --> 00:10:44,260 aby sledoval ty, kteří si kupují jeho knihy. 206 00:10:44,260 --> 00:10:47,260 Jedna žena k ní přišla, 207 00:10:47,260 --> 00:10:49,260 zamračila se a vzala ji k pokladně. 208 00:10:49,260 --> 00:10:52,260 Muži za přepážkou řekla: „Tahle je zničená.“ 209 00:10:52,260 --> 00:10:56,260 (Smích) 210 00:10:56,260 --> 00:11:01,260 A ten chlápek na to: „Já vím, madam. Ale takhle nám už došly.“ 211 00:11:01,260 --> 00:11:06,260 (Smích) 212 00:11:06,260 --> 00:11:09,260 Na tomto v tiskárně odvedli dobrou práci. 213 00:11:09,260 --> 00:11:12,260 Knižní přebal 214 00:11:12,260 --> 00:11:15,260 je výběr. 215 00:11:15,260 --> 00:11:18,260 Je to haiku, 216 00:11:18,260 --> 00:11:21,260 dá-li se to tak nazvat, tohoto příběhu. 217 00:11:21,260 --> 00:11:24,260 Zvláště tento příběh 218 00:11:24,260 --> 00:11:27,260 od Osama Tezuky 219 00:11:27,260 --> 00:11:30,260 je o epickém životě Buddhy 220 00:11:30,260 --> 00:11:33,260 shrnutý do osmi svazků. Nejlepší na tom ale je, 221 00:11:33,260 --> 00:11:37,260 že když to máte v regálu, máte tam život 222 00:11:37,260 --> 00:11:41,260 Buddhy, jak se přesouvá z jednoho věku do dalšího. 223 00:11:44,260 --> 00:11:47,260 Všechna tato řešení 224 00:11:47,260 --> 00:11:51,260 se odvíjí od textu knihy. 225 00:11:51,260 --> 00:11:54,260 Avšak když má knižní designér číst ten text, 226 00:11:54,260 --> 00:11:57,260 musí se stát i vykladačem 227 00:11:57,260 --> 00:12:00,260 a překladatelem. 228 00:12:00,260 --> 00:12:03,260 Tento příběh byl opravdovou hříčkou. 229 00:12:03,260 --> 00:12:06,260 Je o tomto. [Orhan Pamuk: Jmenuji se Červená] 230 00:12:06,260 --> 00:12:09,260 [Intriky a vražda ve světě dvorních malířů Otomanské říše v 16. století.] 231 00:12:09,260 --> 00:12:12,260 (Smích) 232 00:12:12,260 --> 00:12:16,260 Dal jsem tedy dohromady sbírku těchto maleb, 233 00:12:16,260 --> 00:12:18,260 podíval jsem se na ně, rozložil jsem je 234 00:12:18,260 --> 00:12:20,260 a dal zase zpátky dohromady. 235 00:12:20,260 --> 00:12:22,260 A tady máme design! 236 00:12:22,260 --> 00:12:25,260 Tady máme přední stranu a hřbet, je plochý. 237 00:12:25,260 --> 00:12:28,260 Pravý příběh však začíná, když přebalem obalíte knihu a vrátíte ji do police. 238 00:12:28,260 --> 00:12:32,260 Áha! Našli jsme je, 239 00:12:32,260 --> 00:12:35,260 tajné milence. Vytáhněme si je. 240 00:12:35,260 --> 00:12:40,260 Jaj! Objevil se sultán. 241 00:12:40,260 --> 00:12:43,260 Nebude mít radost. 242 00:12:43,260 --> 00:12:46,260 Och! Sultán je nyní v nebezpečí! 243 00:12:46,260 --> 00:12:49,260 A teď knihu musíme otevřít, 244 00:12:49,260 --> 00:12:52,260 abychom se dozvěděli, co se stane dál. 245 00:12:52,260 --> 00:12:55,260 Zkuste si to zažít na Kindlu. [čtečka e-knih] 246 00:12:55,260 --> 00:13:02,260 (Smích) 247 00:13:02,260 --> 00:13:05,260 Tady mě radši zastavte. 248 00:13:05,260 --> 00:13:08,260 Myslím to vážně. 249 00:13:08,260 --> 00:13:12,260 E-knihy mohou nabídnout mnohé: 250 00:13:12,260 --> 00:13:15,260 lehkost, pohodlí, přenosnost. 251 00:13:15,260 --> 00:13:18,260 Ale mnohé se s nimi ztrácí: tradice, 252 00:13:18,260 --> 00:13:23,260 pocitový zážitek, pohodlnost čehosi v ruce – 253 00:13:23,260 --> 00:13:26,260 a kousek lidskosti. 254 00:13:26,260 --> 00:13:29,260 Víte, co dělával John Updike 255 00:13:29,260 --> 00:13:31,260 hned poté, co obdržel kopii 256 00:13:31,260 --> 00:13:33,260 jedné ze svých nových knih od Alfreda A. Knopfa? 257 00:13:33,260 --> 00:13:36,260 Přičichl k ní. 258 00:13:36,260 --> 00:13:40,260 Pak přejel rukou přes vláknitý papír 259 00:13:40,260 --> 00:13:43,260 a pronikavý inkoust a roztřepené kraje stránek. 260 00:13:43,260 --> 00:13:48,260 Po všech těch letech, všech těch knihách ho to nikdy nepřestalo bavit. 261 00:13:48,260 --> 00:13:52,260 iPad je super, 262 00:13:52,260 --> 00:13:56,260 ale věřte mi – čicháním k němu se nikam nedostanete. 263 00:13:56,260 --> 00:13:59,260 (Smích) 264 00:13:59,260 --> 00:14:02,260 Páni z Apple si teď značí: 265 00:14:02,260 --> 00:14:05,260 „Vyvinout plug-in na emisi vůní.“ 266 00:14:05,260 --> 00:14:10,260 (Smích) 267 00:14:10,260 --> 00:14:13,260 Poslední příběh, o kterém vám povím, stojí za to. 268 00:14:13,260 --> 00:14:16,260 Žena jménem Aomame 269 00:14:16,260 --> 00:14:19,260 se v Japonsku roku 1984 najednou ocitne 270 00:14:19,260 --> 00:14:22,260 na cestě dolů z točitého schodiště 271 00:14:22,260 --> 00:14:25,260 na vyvýšené dálnici. Když se dostane na konec, 272 00:14:25,260 --> 00:14:27,260 najednou pocítí, jak z ničeho nic 273 00:14:27,260 --> 00:14:29,260 vstoupila do nové reality, 274 00:14:29,260 --> 00:14:32,260 která je jen trošinku odlišná od té, kterou opustila. 275 00:14:32,260 --> 00:14:34,260 Velmi podobná, ale jiná. 276 00:14:34,260 --> 00:14:37,260 Hovoříme tu o paralelních rovinách bytí, 277 00:14:37,260 --> 00:14:41,260 něco jako knižní přebal a kniha samotná. 278 00:14:41,260 --> 00:14:44,260 Jak to tedy znázorníme? 279 00:14:44,260 --> 00:14:48,260 Vrátíme se k Hepburnové a Dietrichové, ale teď je dáme dohromady. 280 00:14:48,260 --> 00:14:52,260 Hovoříme o odlišných rovinách, různých druzích papíru. 281 00:14:52,260 --> 00:14:55,260 Toto je poloprůhledný list vellumu [druh pergamenu]. 282 00:14:55,260 --> 00:14:58,260 Je to jedna část formy a obsahu. 283 00:14:58,260 --> 00:15:01,260 Když obaluje desky knihy, 284 00:15:01,260 --> 00:15:04,260 které jsou negativem, vypadá takhle. 285 00:15:04,260 --> 00:15:08,260 Takže i když o knize nevíte vůbec nic, 286 00:15:08,260 --> 00:15:11,260 vytváří to ve vás dojem jedné osoby 287 00:15:11,260 --> 00:15:14,260 rozpolcené ve dvou rovinách bytí. 288 00:15:14,260 --> 00:15:19,260 Objekt samotný vyzývá ke zkoumání, 289 00:15:19,260 --> 00:15:24,260 interakci, přemýšlení 290 00:15:24,260 --> 00:15:27,260 a dotýkání. 291 00:15:27,260 --> 00:15:29,260 Debutovalo to jako číslo dva na seznamu 292 00:15:29,260 --> 00:15:31,260 nejlépe prodávaných knih podle New York Times. 293 00:15:31,260 --> 00:15:33,260 Je to nevídané, 294 00:15:33,260 --> 00:15:35,260 jak pro nakladatele, tak pro autora. 295 00:15:35,260 --> 00:15:37,260 Hovoříme o 900stránkové knize, 296 00:15:37,260 --> 00:15:39,260 která je stejně divná jako podmanivá 297 00:15:39,260 --> 00:15:41,260 a obsahuje vrcholnou scénu, 298 00:15:41,260 --> 00:15:43,260 ve které se davy maličkých lidiček 299 00:15:43,260 --> 00:15:45,260 řinou z úst spící dívky a zapříčiní 300 00:15:45,260 --> 00:15:47,260 výbuch německého ovčáka. 301 00:15:47,260 --> 00:15:55,260 (Smích) 302 00:15:55,260 --> 00:15:58,260 Není to žádný Michal Viewegh. 303 00:15:58,260 --> 00:16:01,260 Čtrnáct týdnů v žebříčku bestsellerů, 304 00:16:01,260 --> 00:16:04,260 osm dotisků a stále úspěšnější. 305 00:16:04,260 --> 00:16:07,260 Ačkoli tedy milujeme vydávání knih jako umění, 306 00:16:07,260 --> 00:16:10,260 víme hodně i o byznysu, 307 00:16:10,260 --> 00:16:13,260 takže když uděláme svou práci dobře a máme krapet štěstí, 308 00:16:13,260 --> 00:16:16,260 skvělé umění může být i skvělý obchod. 309 00:16:16,260 --> 00:16:19,260 To je tedy můj příběh. Pokračování příště. 310 00:16:19,260 --> 00:16:22,260 Jak to vypadá? 311 00:16:22,260 --> 00:16:27,260 Ano. Může být, je i bude to takové. 312 00:16:27,260 --> 00:16:30,260 Ale pro knižního designéra, 313 00:16:30,260 --> 00:16:33,260 obraceče stránek, 314 00:16:33,260 --> 00:16:36,260 toho, co záložkuje ohýbáním rohů, 315 00:16:36,260 --> 00:16:39,260 dělá si poznámky na kraje stránek 316 00:16:39,260 --> 00:16:42,260 a fetuje inkoust, 317 00:16:42,260 --> 00:16:46,260 příběh vypadá takhle. 318 00:16:46,260 --> 00:16:49,260 Děkuji vám. 319 00:16:49,260 --> 00:16:52,260 (Potlesk)