Bookishpixie: 5 tipů pro psaní dialogů

autor: | Led 19, 2022 | Články, překlady, videa s titulky | 0 komentářů

Ahoj, super komunito, tady Ava Jae a tohle je Bookishpixie.

Udělala jsem zatím jen jeden vlog týkající se dialogů a ten se soustředil na to, co v nich nedělat. Takže když se mě nedávno někdo zeptal, jestli mám něco, co v dialozích dělat, tak jsem si uvědomila, že ne, a že je čas to napravit. Takže jdeme na to, pětice tipů pro psaní dialogu.

Zaprvé, zamyslete se nad pozadím hrdiny (historií, nikoli zadkem)

Způsob, jakým postava mluví, je masivně ovlivněn jejím pozadím. Odkud pochází? Jaký je její socioekonomický status? Jaké má vzdělání? Způsob, jak odpovíte na tyhle otázky, ovlivní vzorce jejího vyjadřování. Což je něco, s čím byste měli být obeznámeni.

Jaký používají slang, jak formálně se vyjadřují, jaká volí slova – tohle všechno vychází z jejich historie. Takže kdy pak píšete promluvu postavy, ujistěte se, že jste tuto historii vzali v potaz.

Zadruhé, každý mluví jinak

Nebo by každý aspoň měl. Mám tím na mysli to, že i když odeberete všechny dialogové značky (řekl, prohlásil, vykřikl), váš čtenář by měl mít celkem slušnou představu o tom, kdo zrovna mluví. Právě jen podle způsobu vyjadřování. Věnujte tedy pozornost tomu, jak se vaše postava vyjadřuje a taky co přesně říká. Protože jestli budou všechny postavy mluvit stejně, tak tento fakt samotný k sobě přitáhne pozornost.

Zatřetí, přečtěte si to nahlas

Čtení vašeho dialogu nahlas je jedna z nejrychlejších cest, jak zjistit, jestli zní nebo nezní přirozeně. Pokud se u nějaké fráze nebo linie dialogu udiveně zaseknete, je velká šance, že čtenáři se stane totéž. Psaní dialogu tak, aby zněl přirozeně, je ošemetné, ale tohle je poměrně spolehlivý způsob, jak zjistit, kdy to nefunguje.

Začtvrté, dialog není vždycky přímý

Mám tím na mysli, že konverzace ve skutečném životě není vždycky A, B, C. Někdy lidé odpovídají na otázku další otázkou nebo změnou tématu. Nebo taky tím, že nepromluví vůbec. Skutečné rozhovory nejsou vždycky přímé, takže to rozhodně zvažte.

Za páté, dialogové nebo akční značky

Používejte značky pro dialog nebo akci, ale ne oboje zároveň. Například:

„Nebudu to dělat,“ řekla a praštila pěstí do stolu.

Je to samé jako:

Praštila pěstí do stolu. „Nebudu to dělat.“

Jenže to druhé je mnohem efektivnější. Proč? Protože neopakujete zbytečnou značku. Když se rozhoduju mezi akční a dialogovou značkou, obvykle použiju tu akční. Protože – ne však vždycky – je více vizuální a popisná. Hlavní pointa je v tom, že většinou nepotřebujete použít oboje ve stejné lince, protože každá z nich vám dostatečně řekne to hlavní, co potřebujete vědět. Tedy kdo mluví.

Bonusový tip

Už jsem to řekla dřív, ale zopakuju to: nebojte se používat slovo „řekl“. Řekl je neviditelná značka a nepřitahuje k sobě pozornost. A i když ho nepotřebujete používat pokaždé, ani byste neměli, obecně se jeho použití vůbec nemusíte bát.

Zdroj: Bookishpixie

 

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.