Ahoooj všichni. Dneska si v duchu Halloweenu budeme povídat o zabíjení. Samozřejmě fiktivním. Spousta autorů je super nadšená, když přijde na zabíjení postav. Tak nadšená, že se do toho moc ponoří a většinou do dojebou. Takže než vyrubete celé svoje obsazení, mám pro vás 10 tipů na zabíjení, abyste to udělali správně.

(Poděkování platformě Skillshare)

Ale nejdříve zabijeme pár postav, jak to psací bohové zamýšleli. Pokud chcete víc tipů, odebírejte, dávám spoustu tipů na psaní, vydávání a marketing. A nezapomeňte si koupit mou temnou fantasy Savior´s Sister, zvláště pokud máte rádi situace, kdy postavy dostanou sekeru. Protože v téhle knize jich zemře hodně.

Teďka už k zabíjecím tipům 3…2…1…start

Číslo 1: Nevynalézejte znova kolo

Tady vám na chvilku seberu vítr z plachet. Od doby, kdy HBO vyšla na světlo s Hrou o trůny, objevuje se hrozný kvantum nových autorů, kteří se předhánějí v tom, kolik ve svých knihách zabijí postav. Myslí si, že zabíjení postav je drsný, že je to dělá zvláštními a bezohlednými autory. Jenže to tak není.

Smrt je dost možná nejpopulárnější konflikt ve fikci, pravděpodobně nenajdete jedinou knihu, která ji aspoň nezmiňuje. To proto, že jde o běžný konflikt života, protože všichni v nějakém momentu života známe někoho, kdo zemřel. Psaní o smrti vás neudělá jedinečnými, ani to neudělá dojem, protože to děláme všichni.

Neříkám to proto, abych vás kopla do koulí. Říkám to proto, že tahle mentalita působí autorům potíže. Zabijí několik postav a myslí si „Zmákl jsem to! Napsal jsem další VELKOU KNIHU!“ Tohle vám nepomůže. Smrt je všude, její použití vaši knihu neodliší od zbytku.

[wonderplugin_slider id=2]

Číslo 2: Ať má smysl

Hodně autorů se nakrkne, když tohle řeknu, ale řeknu to stejně: Každá smrt ve vaší knize musí sloužit nějakému účelu.

„Ale Jenóóóó…“ Sklapni, velké dítě! Nech mluvit dospělé. Každá smrt ve vaší knize by měla sloužit účelu, protože každý bod zápletky příběhu má nějaký účel. Takhle knihy fungujou. Každá akce má sunout příběh kupředu. Každá! Krom toho, to, že každá smrt má mít nějaký účel, neznamená, že to musí být monumentální účel. Neříkám, že máte udělat každou smrt dramatickou a takovou, že scéna bude jen o ní. Jen říkám, že byste měli být schopni ukázat na každou jednotlivou smrt ve vaší knize a vysvětlit, jak ovlivňuje příběh. I třeba jen o kousek.

Zbývá vám ještě 70 % článku.
Chcete-li pokračovat ve čtení, přihlaste se k odběru newsletteru nebo zalogujte.