Ahoj lidi, dneska se budeme bavit o tom, jak coby autor zvládat stres. Stres se dá u autora rozdělit asi na 4 hlavní kategorie. Konkrétně jde o čas, očekávání, srovnávání a nejistotu. Probereme je všechny a ukážeme si způsoby, jak je zmírnit a jak se jim snad všem i úplně vyhnout.

Faktor času

Kaila: Co mi pomáhá stran času? Kdysi jsem se hrozně moc snažila psát opravdu každý den aspoň chvilku. A uvědomila jsem si, že píšu opravdu nejlíp, když mám opravdu velký kus času, ať už je to z jakéhokoli důvodu. Prostě velký blok času, protože se do toho můžu skutečně ponořit, nic na mě netlačí a s tím můžete trochu experimentovat.

Myslím ale, že byste si měli vyhradit nějaký čas v rozvrhu, aby se do toho nemotalo nic dalšího. Protože ať to bude telefon nebo cokoli, pravděpodobně bude vaše psaní vytlačeno.

Kristen: Potřebujete totiž s psaním zacházet jako s prioritou. Jako když je to opravdu vaše práce. Jak byste zacházeli s čímkoli jiným, co je opravdu důležité, čemu se musíte věnovat. Takže se ujistěte, že máte opravdu bloky času bez jakéhokoli vyrušování. Tedy pokud vám to takhle funguje.

Tedy takové, kdy to nic nepřerušuje a nic vás neruší a jste schopni vyprodukovat nějaký slušný počet slov. Protože když se k tomu budete chovat jako ke koníčku, tak to bude i placeno jako koníček. Když se k tomu začnete chovat jako k práci, tak se to časem tou prací i může stát. Je proto potřeba brát to vážně a vyhradit si na to jasný čas.

A upřímně, pokud jste někdo, kdo opravdu miluje psaní jako já nebo Kaila, tak si na to ten čas prostě najdete. Nehledáte čas, ten čas je tam vždycky. Uděláte si čas a jasně si ho vyhradíte ve svém rozvrhu. Já si dokonce nastavuju alarmy v telefonu, že je čas na psaní. Takže si řeknu okey, čas jít do kanceláře, sednout si a psát.

Faktor očekávání

Kaila: Druhý pilíř je očekávání. To se hrozně projevilo na NaNoWriMo campu. Lidi si tady nastavují nejrůznější cíle. A víte, já vždycky sním ve velkém a nastavuju si pro sebe velké cíle. Když si ale nastavíte cíl, o kterém reálně víte, že na něm asi ani nebudete pracovat, tak vás to mnohem víc celkově odradí, a to od práce na čemkoli. A bude to znát i do budoucna.

Kristen: Takže je potřeba nastavit si realistická očekávání jak celkově, tak ke každému psacímu sezení. Protože vám to dovolí s těmi úrovněmi stresu nějak pracovat. Nebudete se pak cítit tak přehlcení a nebudete si myslet Proboha, teď musím určitě napsat tolik a tolik slov jen za dnešní večer. Případně rovnou bože, zase jsem selhal.

Nemůžete mít takové nastavení mysli, když se do toho vrháte. Nastavte si tedy realistická očekávání jak obecně, tak pro jednotlivé psací chvilky. A pokud máte nějaký den, kdy jste opravdu, opravdu vytížení, tak do něj prostě psaní nemusíte vůbec nacpat. Může se i stát něco nečekaného, zranění nebo něco podobného. Takové věci se zkrátka dějí, to je život.

Zbývá vám ještě 70 % článku.
Chcete-li pokračovat ve čtení, přihlaste se k odběru newsletteru nebo zalogujte.