Mám hodně ráda Tumblr. A na Tumblru sleduju hodně autorů a autorských blogů, které tam dávají hodně inspirativních citací. A tyhle citace často v zájmu toho být motivační, mluví o důležitosti každodenního psaní. I já jsem v minulosti psala o tom, jak je potřeba být ve svém psaní konzistentní. Nicméně si myslím, že mnohem důležitější je nastavit si systém, který vám zkrátka bude vyhovovat a bude taky fungovat.
Nárazové psaní a odpočinek
Například já jsem nárazová autorka (binge writer) a taky hodně reviduju. Pro mě to znamená, že když píšu nebo reviduju, tak píšu každý den stanovený počet slov nebo stejný objem reviduju. A to znamená také absenci přestávek. Takže pracuju přes víkendy nebo i o prázdninách, když si najdu nějaký čas.
Takže když pracuju na projektu, znamená to naprosté soustředění. I když nepíšu nebo jsem třeba venku s přáteli, tak na tu práci myslím. A mám s ním pak trochu obsesivní tendence, dokud nejsem hotová s tou fází, na které zrovna pracuju. Takže když se mě zeptáte v momentě, kdy zrovna pracuju na projektu, odvětím: „Ano, píšu a reviduju každý jednotlivý den.“
Různě dlouhé pauzy dle potřeby
Když s tím ovšem skončím, tak vůbec nereviduju ani nepíšu. Kromě blogování a vlogování a dalších sociálních platforem si vlastně beru od psaní velmi slušnou přestávku. Osobně potřebuju tyhle přestávky na vlastní dobití, abych nevyhořela. Koukám na filmy a seriály, dočtu knihy, který jsem chtěla, hraju Assassins´s Creed nebo cokoli dalšího, ale nepíšu.
[wonderplugin_slider id=2]
Tahle pauza může trvat jakkoli dlouho od jednoho dne přes několik týdnů až po déle jak měsíc. Celé to zkrátka závisí na tom, co všechno kromě psaní mám ještě na práci. Ale i když zrovna nepíšu, tak mám v hlavě plán na něco dalšího. Tudíž vím, na čem budu pracovat příště a taky kdy na tom začnu pracovat.
Ale psát každý den po celý rok, tedy 365 dní? Tohle nedělám.
Najděte to, co funguje vám
Nemusíte psát každý jednotlivý den roku, abyste si mohli říkat spisovatelé. Taky se nemusíte cítit nijak provinile, pokud nepíšete během dnů, kdy potřebujete pauzu. Nejdůležitější věc, dokonce než psaní, je pečovat o sebe sama. Protože když se upracujete až k vyhoření a vyčerpání, na vašem psaní se to nevyhnutelně projeví. A co je horší, celý psací proces pak bude mnohem náročnější a mnohem víc ho budete nenávidět.
Jestli ale jste autor, který dokáže bez problémů psát každý den po celý rok, tak je to super. Ale není to absolutně požadavek pro to, abyste se mohli nazvat spisovatelem. Pokud si nejste jistí, je důležité zkusit různé přístupy a různé techniky, dokud nenajdete to, co zkrátka vám funguje nejlépe. A pokud ten funkční systém nebude zahrnovat denní psaní, tak se tím nestresujte. Každý zkrátka fungujeme trochu jinak.
0 komentáøù