Jerry B. Jenkins: 13 prověřených kroků, jak napsat román

autor: | Lis 5, 2022 | Z Newsletteru | 0 komentářů

Předpokládám, že se vám tohle bude hodit, protože máte v hlavě nějaký námět na knihu. Nějakou zprávu, kterou chcete předat světu. Nechci podceňovat vaši inteligenci, ale romány jsou fikce. Někteří lidé to stále netuší a mluví o nich jako o memoárech. Případně jako o nějaké jiné formě non-fikce. Teď, když už v tom máme jasno, že jde o fikci, lidé vám asi řekli, že to umíte se slovy. Máte dar vyprávění.

A sníte o tom jim dokázat, že to tak doopravdy je. Ve skutečnosti se ale dost bojíte. Nevíte totiž, co to vlastně znamená napsat celý román. A když ji pak dokončíte, bojíte se, že to nikdo nebude chtít číst. Tak se mnou ještě chvilku zůstaňte, a já vám ukážu, jak se dostat přes tyto vnitřní pochybnosti i související strach. A napsat knihu, což jsem dělal po celý svůj dospělý život.

Dnes vám ukážu svůj lety ověřený postup 13 kroků, které může bez obav použití i začátečník k tomu, aby napsal nejlepší román, jaký si jen dovede představit. Současně se tak vyhnete i dekádám pokusů a omylů. Možná vás překvapí, že i já mám pořád obavy, jestli můj námět a myšlenka udrží celý román. Stejně tak bojuju s prokrastinací a bojím se, že moje psaní stojí za prd. Stejně tak se u neustále rostoucího trhu bojím konkurence.

Takže jak jsem schopen navzdory tomu všemu uspět? Používám stejný opakující se psací plán.

Vítězný nápad

Prvním krokem je volba toho opravdu pravého námětu. Jako tvořiví lidé máme obvykle myriády nápadů, takže jak z toho vybrat ten opravdu dobrý? Odpověď začíná a končí vaší vášní. Přirozeně musí ten nápad být dostatečně nosný na to, aby unesl celou knihu o délce 75 000 slov nebo více. A po celou cestu musí plně udržet čtenářovu pozornost.

Vaším oblíbeným nápadům musíte dát nějakou prioritu, aby vám nakonec zůstal ten, do kterého jste momentálně nejnadšenější. Ten, který vás ráno zvedne z postele, přitáhne vás ke klávesnici a udrží u ní i tehdy, když bude psaní opravdu náročné. Vaše vášeň pro tento projekt vás skrze něj musí protáhnout tím, čemu říkám maraton středu. Tedy centrem knihy mezi začátkem a koncem.

Vivien Reis: 11 tipů na psaní s novorozencem

Tohle je totiž místo, kde nesmíte v psaní odpadnout ani zaváhat. Začátky a konce jsou totiž snadné ve srovnání se středem. Spousta autorů totiž zapomíná na drama, konflikt, akci a napětí uprostřed knihy. Stejně tak zvraty, které vyžadují zadostiučinění. V téhle části musíte věřit svému instinktu. Pokud vás tu něco nudí, tak to vašeho čtenáře uspí. Jestli to působí ploše, čtenáře ztratíte. Jestli se dávíte, čtenář bude vzlykat. A když vás to pobaví, čtenáře to zahřeje u srdce.

Velmi pravděpodobně ve vás vyrostou pochybnosti, budete velmi frustrovaní a budete se na to chtít úplně vykašlat. A to více než jednou. Jen vaše vlastní vášeň pro tenhle nápad vás protáhne skrz. Osobně píšu jen o těch nápadech, které mě nejvíc nadchnou. To mě totiž vždycky přitáhne zpátky ke klávesnici.

Osnova nebo instinkt?

Teď je načase si ujasnit, jestli píšete s osnovou nebo instinktivně (architekt či zahradník, snovač nebo objevitel, jeden píše s osnovou, druhý nechává věci růst organicky a nemá dopředu jasno ani o konci příběhu). Jestli jste snovač, tak dáváte přednost tomu naplánovat si celý příběh ještě předtím, než napíšete první řádku. Stejně tak potřebujete znát vaše postavy, jejich osobnost a co všechno se jim stane, a to od začátku do konce.

Jestli jste průzkumník, tak budete psát jen s náznakem myšlenky a většinu toho objevíte až po cestě. Asi nejznámějším objevitelem je Stephen King. Ten radí dát zajímavé osoby do obtížných situacích a pomocí samotného psaní pak zjistit, co se stalo dál.

Ani jedna z těchto variant není lepší než druhá (a existují i mezistupně). Najděte si přístup, který je pro vás nejpřirozenější. Hodně autorů je hybridních – potřebuje bezpečí osnovy, ale současně se příběhem nechávají zavést do nových vod. Neřiďte se tím, že něco funguje někomu jinému, záleží na vašich preferencích.

Bez ohledu na to ovšem budete potřebovat následovat nějakou formu struktury, abyste nevyhořeli po prvních 30 stranách. Osobně jsem naprostý objevitel, ale nezačínám příběh bez aspoň náznaku toho, kam se to vlastně celé ubírá. Nebo kam si myslím, že se ubírám.

Klasická struktura příběhu

Proto doporučuju následovat to, co Dean Koontzs nazývá klasickou strukturou příběhu. Ve své knize How to write best-selling fiction doporučuje tyto jednoduché základy:

Zbývá vám ještě 70 % článku

Chcete-li pokračovat ve čtení, vyberte si jednu z variant předplatného, nebo se přihlaste.

Prodejní formulář je vytvořen v systému SimpleShop.cz.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *