Jak se vede, přátelé. Tady Abbie a opět odpovídám na vaše otázky ohledně a pomáhám vám, aby na vašem příběhu záleželo. „Potřebuju prolog ve své knize, abych popsal teroristickou organizaci, která je v příběhu klíčová. Mám ale pocit, že je to nuda a nikdo ani neotočí na další stránku. Jak docílíš opravdu zajímavého prologu? No, jak uděláš cokoli zajímavým? Ukaž mi, proč mi na tom záleží. Tím, že mi ukážeš, proč na tom záleží postavám. Prology umí být pěkně zrádné, protože většina autorů má sklon udělat je jaksi odtažité a tajemné, což je ovšem recept na katastrofu. A katastrofou myslím to, že čtenáři nebudou pokračovat. Pamatuj si, že tohle je tvůj háček. Tohle je tvoje příležitost vzít úplného cizince a vtáhnout je do tvého příběhu. Taky si musíte pamatovat, že v tomto bodě nevíš čtenář vůbec nic. Ten tajemný úvod může přijít zajímavý tobě, protože víš všechno, co se stane dál. Máš ten božský pohled na celý příběh. Jenže co osoba, která tohle neví? Přesně to je čtenář na první stránce. Takže ne, nechtějí, aby autor popisoval organizaci, která bude mít význam až někdy později. Chtějí vědět, proč jim má na tomhle teďka záležet. A chtějí to vědět rychle. To neznamená, že nemůžeš na začátku prozrazovat informace, to samozřejmě jde. Potřebuješ ale, aby je čtenář vnímal jako důležité, tedy musí být důležité pro postavy. Je třeba některý z postav členem této organizace? Nebo aspoň může být? Nebo může být uvnitř z nějakého jiného důvodu? Pokud je tohle ten případ, zkus, co to udělá, když odhalíš tuhle informaci skrze pohled postavy, které na tom záleží. Ještě lepší je, když to ukáže vnitřní konflikt té postavy. i tak to může být trochu strašidelné a tajemné. Potřebuješ se ale ujistit, že čtenář není zmatený a netápe v prázdnu. Protože takový čtenář vždycky řekne NE. Takže udělej prolog významný pro postavy a bude to cokoli, jenom ne nuda.

Přeskakujete prology nebo v nich rádi hledáte nápovědy pro budoucí děj? Který se vám líbil nejvíc?

Zdroj: AbbieEmmons