“Záporák je hrdina druhé strany.”
George Raymond Richard Martin
Ahoj lidi, tady je Ellen Brock, editorka. Dneska budu mluvit o tom, jak napsat opravdu děsivého a efektivního záporáka. Většina autorů pracuje se záporákem jako skoro jen s dodatečnou myšlenkou. A tohle může fakt zmrvit celou strukturu vaší knihy stejně jako cokoli děsivého a hrůzného, co vaši záporáci udělají.
Stupňování napětí
No ne všechny příběhy mají skutečně děsivé záporáky, ale opravdu chcete, aby vaši záporáci stupňovali napětí a čtenáři z nich měli úzkost a byli nervózní ohledně toho, co se bude dít. Takže i když nepíšete horor nebo scifi nebo fantasy nebo cokoli jiného, kde může být záporák trochu víc děsivý, pořád chcete, aby čtenář zažil ten strach z budoucího.
Což samozřejmě čtenáře silně zapojuje a pak se bojí o vaši postavu. Asi nejběžnější problém, který vídám u záporáků, je, že zmizí. Ukážou se na začátku příběhu, nebo jsou zmíněni a pak se po většinu knihy nikde neprojeví. Stejným způsobem, jako se hrdina dostává krok za krokem dál příběhem, měl by záporák dělat to samé. A výborné na tomhle je, že jakmile tohle zapletete do příběhu, můžete vytvářet mnohem víc scén a mnohem víc podzápletek a vytvořit spousty zajimavých a nečekaných událostí.
Projevy záporáka
Protože po celou dobu tu máme dva lidi pohybující se směrem k jejich cíli a dva lidi, kteří příběh ovlivňují a mění jeho směr. A pokud z jakéhokoli důvodu nemůžete mít záporáka přítomného, měli byste mít nějaké symptomy nebo důkazy jeho vlivu na příběh. Tohle může mít spoustu forem. Mohou to být poskoci nebo vedlejší postava, která pro záporáka skrytě pracuje, mohou to být hrozby na mrtvolách, které postava najde.
Kdokoli jde po pokračujících aktivitách záporáka, mu pomáhá dát pocit přítomnosti v příběhu. Pokud nechcete odhalovat identitu záporáka – a mnohokrát ve scifi nebo fantasy je nějaká záhada ohledně identity záporáka – nebo když píšete detektivku, tak očividně je tu záhada kolem záporáka. A jeden z nejobvyklejších problémů s tím je, že když identitu schováváte, tak záporák vlastně zmizí. Tohle se dá udělat efektivně.
Absence záporáka
Vidíme to třeba v událostech Harryho Pottera a Kamene murdců. Voldemort je zmíněn, ale pak vlastně není pro Harryho až do konce podstatný. Nicméně ovlivňuje příběh a vždycky má nějaké plány, které provádí a přibližuje se k získání Kamene mudrců. Čemu se chcete vyhnout, je, že záporák nedělá vůbec nic. Záporák třeba hrdinovi něco vzal nebo mu řekl, že po něm jde nějakým způsobem, jenže pak prostě ustoupí do pozadí a jen čeká na finále příběhu.
Tohle nebude fungovat, pro čtenáře bude fakt těžké zajímat se o zápletku. Jedna věc, která může záporáka fakt pokřivit, je, když nijak nerozumíme jejich osobnosti a co je motivuje k tomu být zlí nebo špatní nebo vůbec jít po hlavní postavě. Pak můžete skončit s postavou, která působí hrozně splácaně a podle všeho se chová prostě jen tak, aby způsobila co nejvíc problémů místo toho, aby se chovala nějak pochopitelně jako osoba.
Projev v příběhu
Opravdu silný záporák se taky potřebuje ukázat v příběhu jen tehdy, pokud dělá něco důležitého. Stejně tak má sklony nepůsobit to, když se záporák ukáže jen kvůli tomu, aby postrašil nebo byl jen zlý. Takže vemte v úvahu motivaci svého záporáka. Pokud váš záporák unáší dítě, protože potřebuje peníze a je opravdu zoufalý, pak taková osoba rozhodně úmyslně nebo zbytečně tomu dítěti neublíží nebo ho nebude mučit, protože k tomu nemá žádný důvod.
Pokud zoufale potřebují peníze, pak co nejspíš udělají jsou věci, které jim ty peníze přinesou. Možná to dítě zraní kvůli vyššímu výkupnému, nebo když rodiče nereagují na jejich hrozbu. Ale nebudou to dělat jen tak, aby působili hnusně. Pokud máte záporáka, který reaguje různě v různých situacích, který z nějakého důvodu někoho zraní v jedné situaci, ale není pro to skutečně důvod nebo prostě jedná bez výrazného motivu nebo výraznějšího cíle, skončíte s velmi komiksovým praštěným záporákem, který rozhodně nepůsobí jako reálná postava a ani jak plně propracovaná postava.
Pozorumění motivaci
Stejně jako u hlavní postavy zvenku i dovnitř potřebujete porozumět záporákovi zvenku i zevnitř. Potřebujete vědět, co by udělali pro dosažení svého cíle a motivovat je. Může pomoct pochopit, jaký je záporákův obecný světonázor. Vaše prostředí v něm vyvolá nějaké přesvědčení o něm samotném, o hlavní postavě nebo o světě. A tohle je to, co postrkuje jejich chování, co je postrkuje reagovat tak, jak reagují. Takže například váš záporák věří, že svět není fér a že jediná cesta, jak získat, co chce, je si to vzít.
Nebo třeba věří, že hlavní postava je zlá osoba a zaslouží si trest a jejich jediný úkol je ji potrestat. Když porozumíte tomu, jaké je tohle přesvědčení, můžete už zkonceptovat, odkud se vzalo. A pak máte najednou skutečnou hloubku svého záporáka. Takže to, v co záporák věří, zapálí jiskru jejich motivace nebo jejich emočních pohnutek a to taky zjeví jejich cíl. A pak máte kompletního a logického záporáka.
Jednejte s ním jako s kompletní postavou, stejně jako byste jednali se svým hrdinou. Váš hrdina neexistuje jen proto, aby byl záporákovi opozicí, takže váš záporák by neměl existovat jen proto, aby byl opozicí hrdinovi.
0 komentáøù