Ahoj všem. Jsem Natalia Leigh a vrchní editorka v Enchantment Publishing. Dnes se podíváme na jedno naprosto základní téma a základní dovednost, kterou potřebují všichni autoři.
A to jsou odstavce a práce s nimi. Pochopení toho, co vlastně odstavec je, k čemu slouží a hlavně kde začít nový. Pak se spolu podíváme i na příklad, konkrétně z prvního dílu Povstalecké trilogie od Veronicy Roth, tedy Divergence. Dočtěte tedy do konce bez ohledu na to, jestli píšete fikci, non fikci nebo cokoli jiného.
Co je vlastně odstavec?
Začneme se základní definicí odstavce, tuhle jsem vytáhla ze slovníku Marriam Webster.
„Odstavec je pododdělení textu, které obsahuje jednu nebo více vět, rozebírá jednu myšlenku nebo obsahuje slova jednoho mluvčího obvykle na odsazeném řádku.“
V základu tak můžete o odstavci přemýšlet jako skupině vět, které se vztahují k jedné myšlence nebo účelu. Dobře, víme tedy už, co odstavec je. Ale proč by nás měly vůbec zajímat a proč se máme starat o to, co dělají?
Čtenářská srozumitelnost
První a asi nejdůležitější úloha odstavce je pomoci čtenáři sledovat vaše úmysly a myšlenky. Právě proto se věty týkající se stejného nebo podobného předmětu shlukují do jednoho odstavce. To čtenáři pomáhá vnímat, co mu chcete říct.
Pak je tu technická stránka. Tedy fakt, že odstavce zkrátka pomáhají očím sledovat konkrétní informace na stránce. Pokud máte text týkající se různých věcí v jednom bloku zcela bez odstavců, bude jeho čtení mnohem náročnější. Mnohem snáze se na stránce úplně ztratíte, jakmile jen na chvilku pohlédnete jinam.
Odsazení odstavce pak pomáhá očím vrátit se na původní místo, i když byla jejich aktivita nějak přerušena.
Kdy začít nový?
Kdy tedy začít nový odstavec? Tohle je důležité hlavně pro autory fikce, ale využijí to i autoři literatury faktu. Obecně je potřeba nový odstavec tehdy, pokud představujete novou myšlenku. Až se podíváme na příklad, bude to jasné.
Hlavně pak v případě dialogů je potřeba nový odstavec tehdy, když mluví další řečník. To čtenáři napovídá, že k řeči přidává někdo další. Ačkoli jsou slova „řekl“ a „řekla“ psychologicky neviditelná, chcete se kolikrát vyhnout jakémukoli uvozování.
0 komentáøù