WASD20: 10 pravidel pro tvorbu uvěřitelných fantasy map

autor: | Kvě 16, 2021 | Z Newsletteru | 0 komentářů

Tohle je mých 11 pravidel pro tvorbu více uvěřitelných či realistických fantasy map. Ale moment, není už tohle oxymóron? Pojďme na to.

Ahoj, jsem Nate a tohle je WASD20, kanál o hrách na hrdiny a fantasy mapách. A dneska budeme rozebírat moje pravidla pro uvěřitelné fantasy mapy. Vytváření světů, které budou aspoň trochu držet pohromadě i z vědeckého hlediska. Samozřejmě můžete tato pravidla kompletně ignorovat a řekl bych, že máte moje svolení, jen do toho. Myslím, že je to úplně v pohodě.

Sám jsem začal kreslit mapy s tím, že jsem se moc nestaral o jejich realističnost, občas jsem si něco tu a tam nastudoval, ale prostě jsem si chtěl jen oddechnout, nakreslit mapu a pobavit se u toho. A osobně si myslím, že je to super, takže jen do toho, jestli vám jde o tohle.

Protože místo toho, jak se věci zformovaly tady na Zemi, můžete preferovat to, že obrovští Titáni nebo stará prokletí nebo draci nebo magie vytvarovala váš svět právě do podoby, v jaké se nachází.

Ovšem můj cíl tady je pomoci vám plánovaně ignorovat pravidla vědy a pracovat s magií účelově a záměrně a nebýt překvapeni zřetelně nerealistickými prvky vašeho světa nebo mapy a pak se muset vracet zpátky a hledat magické vysvětlení pro to či ono.

Tohle všechno nemusí být problém, pokud hrajete DnD s několika kamarády, i když někteří lidé mohou tohle shledat poměrně rušivým, pokud se věcem nedá věřit. Je to ovšem mnohem podstatnější, pokud jste někdy dumali nad tím něco vydat právě s tímhle světem a nastavením. Jako třeba román nebo RPG svět. V takovém případě bude vaše práce terčem mnohem silnějšího veřejného zájmu a zkoumání a je tudíž opravdu dobré si tyhle věci promyslet.

Takže se pustíme rovnou do pravidel – 10 přikázání fantasy map. Prvních pět pravidel se zabývá hlavně vodou a konkrétně řekami, což jsou častá chybná místa.

Ellen Brock: 25 chyb, které z vás v očích druhých udělají amatéra

Řeky se nerozdělují

Například to, že se řeky během toku nedělí, takže pokud někde uvidíte „vidlici“ z pramenů, jsou to spíše dvě řeky, které se setkávají do silnějšího toku. Je to častý problém, který vídám, a existují samozřejmě výjimky, ale jsou extrémně vzácné.

Jednou z nich je delta. Což ovšem není přímo rozdělování toku, ale rozšiřování jednoho. Nachází se v oblastech, kde vodou putuje hodně sedimentu (usazeniny), která se pak opět usazuje a vytváří ostrůvky a překážky. Všechna voda ale pochází z jednoho zdroje. Obecně tedy nerozdělujte řeky, myslete na to, že tečou z vyšších bodů do nižších a spojují se, jak si hledají cestu například do jezera nebo moře. Je třeba mít na paměti, že voda se bude vždycky dostávat do nejnižšího bodu, který má k dispozici, vždycky tu bude fungovat gravitace a nejnižší možný odpor – tedy voda si hledá nejsnazší cestu.

Jezera mají jeden odtok

Jezera mají obvykle jen jednu řeku, kterou z nich voda odtéká do dalšího jezera nebo moře. Jsou jezera, která nemají vůbec žádný odtok, například Kaspické moře funguje jen na odpařování vody, což udržuje rovnováhu mezi přítokem a odběrem. Ale pokud vám bude z jezera vést řeka, pak jenom jedna. Je totiž hrozně nepravděpodobně, že byste měli dva rovnocenně položené výškové body, kterými by voda šla dál. Voda si prostě vybere jeden a pohybuje se dál.

Žádné řeky od břehu ke břehu

A ještě jeden, který nevídám tak často, jsou řeky od břehu ke břehu. To, co se tu děje, není vlastně ani řeka, jsou to prostě dva rozdílné kontinenty. Řeka prostě nebude plynout z jednoho pobřeží kontinentu na druhý skrze celou zemi.

5 rychlých cest k psací inspiraci

Voda jednoduše začne ve vysokém bodě a teče do nízkého bodu. Nejlepší jsou na tohle hory, ze kterých prostě potečou do moře. Nejspíš na té cestě vody budete mít tu a tam nějaké přítoky, třeba několika pramínku, co se stojí dohromady přímo z těch hor do jednoho toku, který se pak přidá k dalšímu toku.

Takže podumejte nad tím, kde se bude voda sbírat, tání sněhu je v tomhle ohledu výborná věc. Takhle to já obvykle dělám, když máte hory, které mají nějaké srážky, tak z těch hor potečou nějaké řeky, a já je obvykle nechám téct normálně do moře. Může to být velmi klikatá cesta, ale když uděláte cestu té řeky, tak určujete nízké body terénu.

(poděkování World Anvil za sponzoring videa)

Žádné osamělé hory

Nikde nebudete kreslit osamělé hory, pokud nemáte opravdu dobrý důvod a to je obvykle magie v přírodě. Hory jsou obecně tvořeny faktory, které těch hor vytvoří hodně – pohoří. Ať už je to desková tektonika nebo vulkanická aktivita nebo něco jiného, nikdy taková síla nevytvoří jen jednu horu.

Je mi jasné, na co mnozí z vás myslí – Osamělá hora v Hobitovi. Je něco takového možné v reálném světě? No, za určitých podmínek ano. Protože když se podíváte na Středozem, tak Osamělá hora vlastně není tak osamělá, Šedé hory jsou docela blízko, Mirkwood a Železné hory taky. Takže jde o to, o jak velké osamělosti mluvíme. A ve skutečném světě je technicky něco takového možné a nejspíš by to měla na svědomí sopečná aktivita. Sopky tvoří hory poměrně sporadicky a vytváří spíše roztříštěné vrcholky tu tam, takže Osamělá hora je možná, ale nejspíš by mě upiclý vršek.

Ve skutečném světě, když se podíváte na sopku Kilimandžáro, tak vám bude připadat docela osamělá, ale má kolem sebe několik kamarádů, což jsou taky sopky.

Write About Dragons: Lekce 1 Cíle a formát kurzu

Ano, na osamělé hoře uprostřed pláně je něco romantického a může vzniknout kvůli magii. Třeba tam kdysi obři nebo titáni postavili obrovskou věž a ta se pak zhroutila, takže ta hora jsou vlastně ruiny. Ale pokud chcete dělat věci přírodně uvěřitelným způsobem,, tak nedělejte jednu horu uprostřed ničeho, dělejte pohoří.

Většina pohoří na Zemi se formuje od severu na jih, k tomu se víc dostaneme v deskové tektonice. Hory mohou formovat linie nebo skupiny, ale tak jako tak dělejte hory ve skupinách. A zkrátka se podívejte na to, jaké mají tvary v reálu.

Podrobnosti o dostupnosti zbytku textu zde.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.