Ahoj lidi! Dnes vám dám osm tipů, jak napsat lepší bojové scény. Od té doby, co jsem založila tento kanál, se nejčastější návrhy na témata týkají právě psaní akčních či bojových scén. Trvalo mi tak docela dlouho, než jsem tohle téma opravdu zpracovala, protože jsem věděla, jak je důležité.

Chtěla jsem mít i s vlastním psaním trochu více zkušeností, než začnu sama radit. Také to nepatří k mým přirozeným spisovatelským dovednostem, takže jsem se měla co učit. Po přečtení nezpočtu článků a knih a zhlédnutí tuny filmů, přičemž jsem jich asi zhlédla až příliš mnoho a pitvala jejich akční scény, jsem lépe pochopila, co vlastně do dobré bojové scény patří a co ne.

Předem jen upozorňuji, že zde budu zaměnitelně používat slova hrdina, hlavní postava a protagonista a všechna se vztahují na klaďase. To jen abyste všichni věděli, co tím myslím. Bez dalších řečí se vrhneme rovnou na věc.

Otázka tempa

Dejte si záležet na správném tempu.

Přenesl váhu a rychlým pohybem zvedl nohu, noha se mu v obrovském oblouku zhoupla ve vzduchu. Narazila do mužova boku, z něhož unikl dech, jak byl odhozen na bok.

To je dlouhé vysvětlení a působí to, jako by to byl opravdu dlouhý kop. Při troše zkrácení a lepším popisu je tato věta v pořádku, pokud máte před a za sebou nějaké rychlé pohyby.

Hlavní problém: nepopisujte každou akci scény. Měli byste nechat čtenáře, aby si choreografii bojové scény vytvořil sám. To znamená, že mu dáte nějaké mezery, aby si je doplnil sám. Nevypisujte všechno. Snažte se napodobit tempo, v jakém se odehrává skutečný boj. Některé části jsou rychlé, jiné se odehrávají velmi zpomaleně. Pokud čtenáři trvá déle si akci přečíst, než jak by se mohla odehrát – nebo aspoň tak dlouho, jak si představujete, že se odehrává – pak je vaše tempo příliš pomalé.

Obměňujte tempo několika rychlými akčními scénami a pak ho krátce zpomalte nějakým vnitřním dialogem nebo expozicí.

Nepřehánějte to s nimi

Každá bojová scéna musí mít cíl a musí mít sázky. Její výsledek musí ovlivnit zápletku. Pokud na sebe váš hlavní hrdina a protivník narazí na ulici a pustí se do sebe, dokud jeden z nich neuteče, je to v pořádku. Udělejte to dvakrát a už to v pořádku není, i když jsou sázky stejné.

Musí existovat různé okolnosti, které je svedou dohromady. Nemějte proto bojovou scénu jen proto, abyste se pokusili udržet čtenářův zájem. Napište ji tehdy, když ji váš příběh skutečně potřebuje. Už jste někdy viděli film s příliš mnoha bojovými scénami? Všechno vám začne splývat dohromady a máte pocit, že když se podíváte jinam, můžete se vrátit třeba o pět minut později a nic se nezměnilo.

Pro mě to byl druhý John Wick. Nenuďte čtenáře přílišnou četností.

Udělejte je věrohodné

Je vaše postava zkušená bojovnice? Pak nepřecházejte souboj tím, že "několika rychlými pohyby leželi muži na zemi". Ať je to čisté, možná trochu poetické, protože je v boji tak dobrá. A použijte skutečné bojové termíny, které by se vaše postava naučila při profesionálním výcviku.

Je vaše hlavní postava začínající kouzelník? Pak mi neříkejte, že se chystá bez úhony vyváznout z boje se školním tyranem bez opravdu dobrého vysvětlení. Mimochodem, toto vysvětlení se obvykle provádí pomocí principu Čechovovy zbraně. Tehdy je dovednost nebo zbraň podstrčena dříve v románu, aby byla použita během bojové scény, ideálně nějaké kritické.

Bez ohledu na dovednosti vaší postavy by měla být v souboji nějak zraněna, bude také unavena. Pokud ovšem nejde o Terminátora, ale i pak může utrpět nějaké elektrické poškození.

Použijte prostředí

Přidejte bojovým scénám něco navíc pomocí složité arény nebo prostředí. Dokonalým příkladem je úvodní scéna filmu Casino Royale. Pokud můžete, hoďte boj do aktivního prostředí a nechte postavy s tímto prostředím interagovat. Nechte je používat různé zbraně, jako jsou dveře od lednice nebo židle.

Dejte postavy na nestabilní půdu, například led, který se jim rozpadá pod nohama, nebo na budovu, která se chystá zřítit. I když chcete, aby se hlavní pozornost soustředila na boj, můžete scéně dodat šmrnc tím, že využijete jejich okolí.

Zvyšte sázky

Zejména v závěrečném boji během vyvrcholení románu. Tikající časovaná bomba je skvělým způsobem, jak zvýšit sázky, a dát tak své postavě hrdiny, lhůtu na vyřešení boje. Pokud hlavní hrdina stále bojuje, pak je lepší, aby před tímto střetem utrpěl zranění nebo byl nějakým způsobem handicapován.

Obecně platí, že skvělé bojové scény udržují čtenáře v napětí, protože hrdina je v nějaké nevýhodě. Ví, že padouch je silnější, a čtenář musí pokračovat ve čtení, aby zjistil, jak hrdina tento boj vyhraje nebo prohraje.

Dialogový multitasking

Před nebo po uveďte nějaký dialog. Zatímco během boje se dialogy moc nevyskytují, před nebo po něm byste měli ho měli využít. Ve filmech jde často o dlouhý až zdlouhavý monolog padoucha.

Pokud jsou to dva klaďasové, možná se jeden snaží druhého zachránit v dramatické situaci, než dojde k průseru.

Proč by vás měl zajímat dialog před nebo po boji?

Kvůli emocím. Ukázat, že váš hrdina do toho vkládá nějaké emoce, díky čemuž je boj zajímavější. Pokud nemá důvod se o boj zajímat, nebude se o něj zajímat ani čtenář.

Udělejte si osnovu

Jak se píše bojová scéna? Stejně jako u románu začněte s osnovou. Představte si scénu předtím, než ji napíšete, a vypište si chronologicky, co se stane.

Sarah tlačí Pam.

Pam se pokusí Sarah udeřit a mine.

Sarah se vyhne Pam a přelstí ji.

Robert se snaží Sarah chytit a pak jí dá loket do obličeje.

Proč byste to měli udělat?

Je snadné tyhle části příliš popsat, takže se čtenář ztratí v tom, co se vlastně děje. Věci se tak trochu zamotají. Mít rámec, kterého se můžete držet, vám připomíná, jak se máte držet správné cesty, a usnadňuje vám to vyplnit mezery mezi těmito akčními body, ale přitom ty body stále máte

Neopakujte se

Nepoužívejte opakující se slova nebo fráze jako pak nebo a pak ani nezačínejte každou větu s on nebo ona jako on běžel on udělal tohle on ho praštil.

Je snadné, aby se akční scéně dostala do cesty mechanika psaní. Jestli vaše psaní začne znít jako psaní, přepište ho. To je další oblast, kde je důležité tempo. Ty byste měli měnit ve větách spolu s jejich strukturou, aby nebyly dvě podobné hned vedle sebe nebo aby dva odstavce nezačínaly stejně jeden po druhém.

Vyhněte se tomu, aby vaše psaní bylo předvídatelné, protože čtenář bude přemýšlet o struktuře vašich vět, místo zděšení se nad tím, jak váš hrdina dostal ránu do krku. Chcete, aby ho zajímalo, že váš hrdina dostane ránu do krku. A pak se při úpravách ujistěte, že každá věta je nezbytná.

Pokud je tam příliš mnoho vět vysvětlujících postavy a myšlenky na každou bolestivou ránu, pak je musíte spárovat. Zkuste se zaměřit jen na ty nejbolestivější údery nebo je rozdělte dalšími smyslovými popisy.

Použijte všechny smysly

To je něco, co některým bojovým scénám také chybí. Používejte i ostatní smysly. Místo toho, abyste říkali, že mu rána na čele pulzuje s každým úderem, řekněte, že se snažil vytřít si krev z očí, ale pořád viděl doslova rudě.

Dostane vaše postava krev do úst nebo má obličej plný špíny? Bojové scény jsou super důležité, takže si zaslouží opravdu vystihnout. S tímto tlakem však nepodceňujte vaše schopnosti, pokud bojová scéna nesplňuje vaše sny a představy.

Je snadné uvíznout v černobílém myšlení a vidět jen dobré a špatné psaní. Vaše psaní je neustále v pohybu, takže byste se neměli nechat strhnout jedním kusem své práce. Pokud je špatné, můžete ho opravit. Důležité je začít, abyste mohli román dokončit.

Zdroj