Jak udržet mýty v chodu i při problémech?

Zjisti víc

 

 

Brandon Sanderson: Autorský blok a opravování mizerných textů

V téhle třídě jsme ještě nemluvili o autorském bloku, že ne? Tak to trochu probereme, protože je to taková divná věc. Doktoři nemají lékařský blok. Ani mechanici. Když přijdete k mechanikovi, aby vám vyměnil olej, neřeknou Mám mechanický blok, nemůžu povolit tyhle šrouby. To se neděje.

Ale děje se to autorům. Důvodem, proč je autorský blok tak zrádný, je jeho neurčitost. Něco jako když přijdete k doktorovi a řekněte mu, že jste poslední dobou dost unavení. Pokud měl kdokoli tady i základní medicinskou průpravu, tak tohle může být asi 50 milionů zcela odlišných věcí.

Je to jako s bolestí hlavy, protože bolest hlavy může být symptomem většiny nemocí. Tohle je podobné u autorského bloku, protože může vycházet z obrovského množství příčin. A tady můžu mluvit jen o tom, co funguje u mě.

Obvykle, když mám zásek, je to jedna ze dvou věcí.

Absence plánu

Tu scénu jsem dostatečně neplánoval. To znamená, že se jí snažím psát na zelené louce a není to scéna, kterou můžu takhle napsat. Nemám pro to základ a nic moc se tam neděje. To jsou ty případy, kdy se prostě zvednu, jdu se třeba projít a dumám, co je s tím špatně.

Proč to nefunguje? Mělo by to být přece zajímavé. Říkají tam chytré věci, postavy se nějak pohybují. Pak mi kolikrát dojde, že tam není moc napětí. Není to zajímavé, protože to postrádá napětí. Následně se vrátím domů a najdu způsob, jak ho tam přidat.

Přesně tohle se mi stalo u další scény, kde všechny postavy jen mluvily. Tak jsem si řekl, že se tam musí dít ještě něco dalšího. Co teda můžu udělat, aby ta scéna byla zajímavější? Bylo potřeba, aby postavy něco dělaly.

Jednomu z nich jsem proto dal pistoli na šipky a střílel do zdi, protože byl lovec. Prostě trénoval střelbu. To přidalo zajímavý visuál, ta postava dělala něco viditelného, co nám o něm navíc něco říká.

Plus navíc jsou tam postavy, které s tímhle lovcem stojí v jedné místnosti. Ty šipky lítají těsně kolem nich a je jim to dost nepříjemné. To je další vrstva napětí. On sám není moc příjemný člověk, což také přidává.

Mizerná nálada

Pak to může být jednoduše špatná nálada. Tohle se mi teda moc nestává, nejsem náladový člověk, ale občas to přijde.

Může se vám dít něco hrozného v životě, jste nastydlí nebo jinak nemocní, je doba alergií a vy jste prostě líní. Chcete se jen zahrabat s pytlíkem brambůrků a dívat se na poslední Top Gear, protože potřebujete vidět, jak Jeremy Clarkson nadává lidem. A to je všechno.

Fundamentální problém

Tohle je nejtěžší možnost. Je to něco vytrvalého, kdy vám podvědomí říká, že něco prostě v základu nefunguje.

Jak už jsem vám říkal, psát se naučíte instinktivně. Naučíte se psát jako se naučíte hrát baseball. Tohle nastává v momentě, kdy udělám krok zpátky a zeptám se sám sebe Co je s tou scénou špatně? Pak ji začnu podrobně analyzovat a odpovědi ke mně přicházejí.

Když to píšu, je to zábava, říkám si, že je to dobré. Potřebuju tam mít nějaké informace, postavy se potřebují nějak pohybovat a to všechno dělám na základě instinktu. Přesně tohle se potřebujete naučit dělat. Proto vás učím, jak se seznámit s vlastním procesem psaní. Čím víc pochopíte, jak u psaní sami fungujete, tím lépe najdete případné fundamentální problémy.

Jinak budete sice nespokojeni, ale nebudete schopni moc definovat, co je vlastně špatně.

Snadné versus těžké

Poměrně často lze první dva případy vyřešit celkem snadno tím, že tu scénu prostě nějak napíšete. I když bude třeba mizerná. Pokud je to mizerná nálada, nemusí ta scéna vyjít tak dobře, jak byste chtěli. Ale upřímně, většinou bude docela dobrá.

Sami si budete říkat, že je to to nejhorší na světě. Nakonec to bude ale ta, kterou budou mít čtenáři nejradši. Hodně se to stávalo Robertu Jordanovi. Je to proto, že bez ohledu na vaši náladu se vaše psací dovednosti nemění. Píšete pořád slušně, jen to v tu chvíli nevnímáte.

Když ji tedy napíšete bez ohledu na svůj stav, mnohdy bude výsledek slušný. Případně na tom zapracuje vaše podvědomí a přijdete na to, jak to napravit.

Pak si k tomu sednete o den později a řeknete si Co to sakra je? Potřebuju tam něco přidat, ta scéna je hrozně nudná. Následně si ji ale znova přečtete a budete vědět, jak ji spravit. Prostě ji pak hodíte někam bokem do smazaných scén a přepíšete ji.

Když ji ale nenapíšete, tak nedojde k tomu podvědomému opravování. Právě toho já dosáhnu tím, že se jdu projít. Třeba vám to taky pomůže, nebo si najdete jinou metodu.

Když jsem začínal psát, nezastavil jsem se po odstavci, většinou jsem udělal tak 10 stránek. U těch jsem si ale potom říkal Co je s nima špatně? Protože jsem to ale napsal mizerně, mohl jsem se k tomu vrátit a spravit to. Kdybych je vůbec nenapsal, nebude to možné.

Další možností je pak více plánovat. Když ta scéna nefunguje, dejte ji ho jiného prostředí. Zkuste vymyslet další konflikt. Napište ji z jiného úhlu pohledu. Tohle je ale opravdu těžké, protože vás neumím naučit, jak to konkrétně provést. Vychází to totiž z vás, a hlavně vašeho vlastního procesu psaní.

U sebe vím, jak to funguje, protože jsem porozuměl právě procesu. Obecně hodně plánuju před samotným psaním. Hodně stran prostředí, hodně zápletku, a ne tolik postavy. V devíti případech z deseti zkoumám postavy až během samotného psaní.

Pokud tedy narazím na základní problém, je to kolikrát proto, že nefungují právě postavy. Protože jsem je dost nenaplánoval. Ale současně mi jejich plánování předem moc nefunguje. Jsou moc ztuhlé, takže to beru jako nutné zlo. A znamená to, že kolikrát se zastavím v polovině rozepsané knihy a nemůžu pokračovat.

Je to právě kvůli špatným postavám a kdybych je psal dál takhle, tak budu jen zvyšovat tu chybovost. V takovém případě se většinou vrátím a udělám velkou revizi, kdy tu postavu vytrhnu a nějak nahradím. Stalo se mi to v třetím Mistbornu, postava přestala fungovat v polovině knihy. Stalo se to i v druhém dílu.

Pro někoho funguje zcela nový přepis, případně jen hlubší editace, to opět vychází z vašeho procesu. Zahradníci mívají sklon k novému přepisu, architektům se to často daří opravit na místě.

Odolejte ale pokušení editovat to moc. Někdy budete jen potřebovat změnit jednu scénu. Když už to ale budete dělat počtvrté, tak se posuňte dál.

Zdroj: WriteAboutDragons

Upozornění: Veškeré návody, tipy a rady ohledně psaní je na místě brát právě jako rady a tipy, nikoli neotřesitelnou pravdu vytesanou do kamene. Je možné je porušovat a mnoho úspěšných autorů to dělá. Prvním krokem k funkčnímu porušení pravidla je však jeho dobrá znalost aneb Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit;-)

Související články

Líbí se ti článek? Lajkni / sleduj / sdílej, ať ti nic neuteče.

Jestli ti dokonce nějak pomohl v psaní nebo tě přivedl na nějaké další myšlenky, zvaž podporu webu.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *