Ahoj úžasná komunito! Jsem Ava Jae a tohle je Bookishpixie. Dneska jsem na Twitteru nahodila tweet s otázkou, jestli mají lidé nějaké otázky, které bych měla na vlogu zodpovědět. Dostala jsem docela dobré otázky, z nichž asi dost použiju a mimochodem, pokud máte otázky, které nezachytíte, že bych zpracovala, dejte vědět do komentářů, a já je přidám na seznam.

Ale jedna z těch otázek byla od někoho, kdo se ptal, jestli vím, jak si mohou autoři ošetřit copyright, než je někdo vydá, aby se nemuseli bát o to, že jim ostatní autoři ukradnou nápad. A to mi připomnělo blogový post, který jsem napsala nedávno, ale tady nikdy nezmínila. Takže dneska se o něm zmíním.

Strach o nápady

Takže jde o tohle: Nemyslím si, že by se měl někdo reálně obávat toho, že vám další autoři ukradnou vaše nápady.

Klíčová je skutečnost, že váš nápad na knihu je jenom nápad. Nápady samotné nejdou chránit copyrightem. A další věc týkající se nápadu, je, že i kdyby někdo ukradl váš kompletně originální, super brilantní nápad, stejně bude muset nejdřív napsat knihu. A podívejte, možná by napsali knihu a možná ji napíšou líp než vy, ale v takovém případě to není jen váš nápad, ale co vlastně dali do té knihy.

Individuální zpracování

Když se podíváte třeba na, hmm, upíří příběhy, kupříkladu, hodně z nich má opravdu podobné premisy a dalo by se to dokonce roztáhnout na konstatování, že mohly začít ze super podobných nápadů. Bram Stoker, Stephanie Meyers, Richelle Mead, ty všichni napsali důležité upíří novely a jejich premisy jsou si dost podobné, takže byste teoreticky mohli říct, že jejich originální nápady byly skutečně blízko nápadu v knihách před nimi.

Ale udělali si to vždycky po svém. Napsali svoje vlastní postavy a dialogy a svět a vystavili svoje vlastní věty a odstavce s obrazy. Vezměte si třeba takové kreativní workshopy pro psaní. Poměrně často během takového workshopu dá vyučující celé třídě jeden námět na zpracování. A bude to stejný námět pro všechny. A když přijde čas na sdílení jejich psaní, přijdete často na to, že každý jednotlivý student má něco naprosto odlišného.

Stejná zadání, různé výsledky

A i když se objeví nějaké podobnosti, samozřejmě, každý student bude mít vlastní výzvu. Dejte stovce autorů stejný nápad; přijdou se stovkou naprosto odlišných knih. Takže tohle všechno je založeno na tom „kdyby“ někdo skutečně ukradl váš nápad. Zbytek vlogu bude o trochu reálnějším scénáři, kdy se o vaši myšlenku nikdo nezajímá natolik, aby ji ukradl.

Vím, že to zní drsně, jako kdybych říkala, že vaše myšlenky jsou mizerné, a neříkám to, můžete mít nejlepší náměty na světě. Ale většina autorů se nezajímá o psaní cizích nápadů. Autoři jsou kreativní typy – chceme psát naše vlastní příběhy a chceme psát věci, které nás inspirují, a obvykle to není nápad někoho dalšího, co by nás inspirovalo.

Autory zajímají vlastní nápady

Možná nějakého autora inspiruje vaše myšlenka a napíše něco s podobnými prvky, určitě, ale spíš nebudou chtít psát to samé, co píšete vy. Takže do toho a pracujte s kritickými partnery. Do toho a vstupte do veřejného hřiště, kde nadhodíte nápad na knihu a doufáte, že agentovi nebo redaktorovi se to bude líbit. Ale slibuju vám, že většinu času se skutečně nemusíte ničeho takového obávat. Říkám, že se to nikdy nikomu nestane? Ne, ale je to dost nepravděpodobné.

Pokud se chcete bát o kradení slov, pak se obávejte plagiátorství, kde lidé berou celé blogové posty a publikují je jako svoje vlastní. Nebo vezmou celý rukopis a zkusí ho někde udat. Jestli se chcete bát o kradení slov, tak se bojte pirátění, kde lidé vezmou publikovanou práci, než aby se ujistili, že autor dostane zaslouženou odměnu a dávají to někde zadarmo.

Ale jestli vás tohle odradí od práce s kritickými partnery nebo účastí v soutěžích, tedy strach z toho, že vám může ukrást nápad, tak toho se opravdu nebojte. Vím, že je to častý strach, rozumím tomu, ale bude to v pořádku.

Zdroj: Bookishpixie