Co pomůže starému kostlivci od bolestí hlavy?

Zjisti víc

 

BookishPixie: Můj psací proces

Hodněkrát jsem za delší dobu dostal různé dotazy ohledně toho, jak vlastně píšu knihy. Jestli píšu rukou nebo na počítači, jaké používám programy a tak podobně.

Takže jsem si řekl Hele proč ne? Pojďme to rozebrat.

V základu píšu většinou na počítači. Rád dělám rukou zápletku nebo si třídím myšlenky na papír, kdykoli můžu. Není to ale vždycky proveditelně, protože mám revmatickou artritidu, a to hlavně v pravačce.

V hodně případech pro mě tudíž není možné psát rukou, hlavně po delší dobu. Ale dělám to, kdykoli to jen trochu jde. Jindy tvořím osnovu na počítači, protože na to jsem taky zvyklý.

Docela jsem si na to oblíbil Evernote. Jakmile cítím, že je toho dost na to pustit se do věcí podrobněji, přesouvám se do Scriveneru, hlavně na jeho nástěnku. Ta totiž dovoluje psát scény na digitální kartičky, kterými většinou začínám.

Jakmile dokončím zápletku, píšu i první draft ve Scriveneru. Přitom ještě používám další programy, které nějakým způsobem vizualizují pokrok v psaní. Rád totiž vidím, jak to přibývá a nějaký graf průběžné výkonnosti. Na to mám dva nezávislé programy.

Prvním je My Write Club, který je zdarma na stránkách. Způsob sledování si můžete nastavit sami, třeba podle počtu slov. Vidíte křivku postupu a má to taky psací sprinty, které mám fakt rád. Zvolíte si globální nebo soukromý sprint. V globálním vidíte i ostatní lidi a co píšou, ten soukromý je jen váš.

Funguje to tak, že si zvolíte cíl a začne vám odpočet, tuším vždycky 25 minut (tedy metoda pomodoro). Když to odpočítá, ukáže vám to celkový počet slov, za každých 100 dostanete malou hvězdičku. Což je moc fajn, já prostě rád dostávám hvězdičky, snadno mě to motivuje.

Odsud to pak jen zkopíruju do Scriveneru, což stačí několikrát opakovat a mám splněný denní cíl.

Když mi to v nějaké fázi nevyhovuje, používám mód bez rušení (focus mode) ve Scriveneru. to zatmaví všechno krom samotného dokumentu, takže se můžete soustředit jen na psaní. Většinou si taky hned vedle toho zapnu cílový počet slov, takže pořád vidím svůj pokrok.

Druhý program na kontrolu pokroku je PaceMaker. Ten v základu vytváří různé grafy, složitější než má My Write Club. Ukazuje, kolik slov jste napsali za den, je tam kalendář a další nastavení. Mně to pomáhá, protože opravdu rád sleduju svou práci ve vizuálním provedení.

Pomocí těchto nástrojů udělám první draft. Ve Scriveneru pak také edituju, rád používám jeho revizní mód, který vlastně jen mění barvu textu. Když udělám první kolo revizí, jsou červeně. Druhé kolo je většinou modře, takže vzniká vícebarevný rukopis.

Pak přichází další fáze, konkrétně poznámky od betačtenářů, což přidává další barvy. Jakmile se to přesouvá k agentům a editorům, jde to celé do Wordu, kde to všechno sleduju přes sledování změn.

Zdroj: BookishPixie

Upozornění: Veškeré návody, tipy a rady ohledně psaní je na místě brát právě jako rady a tipy, nikoli neotřesitelnou pravdu vytesanou do kamene. Je možné je porušovat a mnoho úspěšných autorů to dělá. Prvním krokem k funkčnímu porušení pravidla je však jeho dobrá znalost aneb Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit;-)

Související články

Vivien Reis: 16 postav, které byste měli v příběhu mít

Vivien Reis: 16 postav, které byste měli v příběhu mít

Nazdar lidi. Jsem si docela jistá, že většina z vás už slyšela o Myers-Briggsově testu. Někteří z vás ho už asi používají i při psaní a ostatní o něm třeba slyšeli, ale třeba si nemyslí, že by ho potřebovali. Rozhodně se velmi hodí, zvláště pokud máte problémy dostat...

Líbí se ti článek? Lajkni / sleduj / sdílej, ať ti nic neuteče.

Jestli ti dokonce nějak pomohl v psaní nebo tě přivedl na nějaké další myšlenky, zvaž podporu webu.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *