Neexistuje nic takového jako dokonale vymyšlená kniha. V každém příběhu určitě najdete díry v ději, postavách, logice a nudné scény. Navíc se prostě nelze zavděčit každému čtenáři. Proto se při konstrukci zápletky zbavte části tohoto tlaku a soustřeďte se jen na to, abyste vyprávěli příběh, který vás nadchne a o který se chcete podělit se světem.
Abyste si vytvořili důvěru ve své dílo, je na místě se vyhnout těmto čtyřem častým nástrahám, které tvorbu zápletky často provází a se kterými jsem se často setkávala jako redaktorka, čtenářka i autorka.
Zaprvé, nedostatek osobních sázek.
Zadruhé, nesoustředěná trajektorie.
Zatřetí, pomalý střed.
Začtvrté neuspokojivé vyústění.
Pojďme si každou z nich prozkoumat spolu s několika příklady a řešeními.
Nedostatek osobních zájmů
Co je pro postavy důležité a mohou to ztratit? V mnoha příbězích je v sázce fyzická smrt, ale smrt může mít různé podoby. Existuje smrt vztahu, něčí pýchy nebo pověsti, nadějí a snů. V románu Victora Huga Bídníci ohrožuje život postav pařížské povstání v roce 1832 i nemoc, ale čelí i osobnějším typům smrti.
Uprchlý trestanec Jean Valjean stojí před ztrátou svobody. Policejní inspektor Javert zase přijde o svou čest muže spravedlnosti, když ho nechytí. Fontine riskuje, že její dcera bude vyrůstat v naprosté chudobě, pokud se neobětuje ve všech ohledech.
Ať už jde o ztrátu milované osoby, vlasti nebo pocitu vlastní hodnoty, jsou tyto osudy často horší než smrt, protože se s bolestí musí potýkat až dodatečně. To, co je v sázce, by mělo být pro hlavního hrdinu specifické a blízké jeho srdci. Pokud náš hrdina chce pro dobro lidstva porazit velkého padoucha, je to od něj velmi ušlechtilé.
Ale není to tak emocionálně působivé jako zjištění, že velkým padouchem je hrdinčin otec a ona cítí, že je jediná, kdo ho může zastavit. Postavu může pohánět loajalita ke králi nebo touha po pomstě někomu, kdo ublížil jejímu milovanému, nebo nezdravá posedlost někým, koho chce prohlásit za vlastního.
A kvůli těmto silným osobním vztahům nemohou problém jen tak ignorovat, jsou puzeny k jeho řešení. Příkladem vysoce osobních sázek jsou dvě princezny z dětského fantasy románu The Two Princesses of Bamare od Gail Carson Levinové.
Hlavní hrdinka Addie se neustále bojí a je závislá na statečnosti své sestry Meryl. Pak Meryl onemocní šedou smrtí a Addie touží najít lék dříve, než její sestra zemře, i když není tak odvážná. Kdyby byla Addie jednoduše motivována najít lék pro celé království, byl by to obdivuhodný cíl.
Ale když její sestra umírá, přidává se k tomu osobní motivace spolu s tikajícím tlakem času. Navíc musí překonat vlastní strach.
U románů, které jsou primárně zaměřeny na postavy, osobní sázky často zahrnují poškození nebo změnu vztahů s ostatními lidmi, zejména pokud jde o jejich vnímání druhých nebo sebe sama.
A hory odpověděly Khaleda Hosseiniho obsahuje devět vzájemně propojených příběhů, jejichž hrdinové se ocitli v problematických vztazích. V jednom z nich je v sázce chlapcovo kladné mínění o jeho otci. Místo toho, aby byl dobrý člověk, může být jeho otec ve skutečnosti válečný zločinec.
V jiném příběhu onemocní ženě dcera a ona se obává nejhoršího, dětské leukémie nebo lymfomy. Riziko ztráty dítěte je pro rodiče hluboce osobní bolestí, což jasně ukazují její myšlenky:
Zlobí se na sebe za vlastní hloupost, že se takto dobrovolně otevřela celoživotním starostem a trápení. Bylo to šílenství, čiré bláznovství, okázale pošetilá a ničím nepodložená víra proti minimální šanci, že svět, který neovládáte, vám nikdy nevezme tu jedinou, jejíž ztrátu nemůžete snést. Víru, že vás svět nezničí.
Nemám na to srdce, říká si potichu pro sebe. Nemám na to srdce. V tu chvíli si nedokáže si představit lehkomyslnější, iracionálnější věc, než je rozhodnutí stát se rodičem.
Přemýšlejte tedy o osobních sázkách z hlediska vztahů postav. Dokážou ochránit svou rodinu před újmou? Pokud prozradí své drahé polovičce své velké tajemství, zůstane s nimi jejich partner, nebo je opustí? Pokud se rozhodnou vyjít s tím na světlo, budou riskovat ztrátu náklonnosti svých přátel a rodiny? Příběh se odehrává díky hlavnímu hrdinovi. Jeho roli by nemohl naplnit jen tak někdo.
Položte si otázku: Co se stane, když hlavní hrdina odejde? Pokud neexistují žádné negativní důsledky, které by se týkaly pouze hlavní postavy, není sázka dostatečně osobní. Dejte hlavnímu hrdinovi někoho, na kom mu záleží.
Nesoustředěná trajektorie
Jako čtenáři chceme, aby nás knihy překvapovaly. Přílišná nahodilost nás ale může nechat v nejistotě, kam ten příběh směřuje. Čeho se vůbec postava snaží dosáhnout? Často je to důsledek nejasných cílů. Když hlavní hrdina bezcílně bloudí, nemá čtenář co předvídat a na co se těšit.
0 komentáøù