Takže. Vytvořili jste nádherný fantasy svět, který se teď snažíte na stránkách vašich knih postupně zkoumat. Nicméně se asi dopustíte zcela kritických chyb při jeho popisu. Ty mohou vaši knihu naprosto zazdít a čtenáře donutit ji s klidem odložit. Vím to, protože jsem za poslední roky editoval více jak 751 000 slov fantasy příběhů.

A stále dokola jsem viděl sedmero chyb, které se objevovaly. Takže vám je dneska ukážu a taky to, jak se jim dá vyhnout. Jak je budeme procházet, naučíte se taky principy efektivního psaní pohlcujícího popisů, které čtenáře doslova vcucnou do vašich fantaskních světů. Pak jim nezbude než říct: „Jo, tohle jsem si fakt užil. Mám jedinou námitku, že to bylo moc krátké, chtěl jsem toho víc, víc tohohle světa a víc postav.“

Přílišné spoléhání na zrak

První chybou je přílišné spoléhání se na zrakové vjemy. Pokud jste jako většina nových fantasy autorů, pak jste hrozně moc vysazení na popisování toho, co se z vašeho světa dá vidět. Možná do toho přidáváte trošku zvuku, ale skoro vám ručím za to, že vynecháváte chuť, hmat a čich. A můžu to dokonce prokázat statistikou.

Analyzoval jsem knihy, kterým jsem dělal tento rok redakci a 55 % popisů bylo hlavně zrakových, 23 % zahrnovalo zvuk, 17 % použilo hmat, 4 % pak chuť a jen 3 % pachy. Za minutku vám ukážu, jak si udělat takovou analýzu přímo na vaši novelu.

V první řadě ale možná dumáte nad tím, v čem je vlastně problém. No, ve skutečnosti existuje vědecké zdůvodnění toho, proč si nejspíš likvidujete možnost ponořit čtenáře do svého příběhu. Výzkum provedený v roce 2016 neurology ukazuje, že právě pachy dovedou probudit nejvíce našich vlastních vzpomínek a také spojení.

Čich je zkrátka největším spouštěčem toho, co jsme v minulosti zažili. Tyto vzpomínky jsou dokonce více nabité emocemi než ty, které vyvolá jakýkoli další smysl. Jedním z možných důvodů je skutečnost, že v mozku je ústrojí zpracovávající čichové podněty hned vedle hippocampu, který je centrem vzpomínek.

Nakonec, pojďme si udělat krátké cvičení, které vám to ukáže v akci. Chci, abyste zavřeli oči a vzpomněli si na vůni, která vám nějak připomíná dětství. Třeba čerstvě upečené sušenky, které chladnou v koutu kuchyně. Nebo třeba nasládlou voskovou vůni pastelek, kterými jste hodiny vybarvovali obrázky. Nebo taková čerstvě posekaná tráva, jasná vůně trávníku, která vyvolává vzpomínky na horké léto venku, hraní na stromech a bezstarostný čas.