iWriterly: Běžné omyly nových autorů, 13 věcí, kterým se vyhněte

autor: | Bře 5, 2022 | Z Newsletteru | 0 komentářů

Noví autoři často dělají pořád ty samé chyby. Nejde rozhodně o vyčerpávající seznam všech chyb, kterých se nový autor může dopustit, jde ale o přehled nejobvyklejších, na které můžete narazit.

Psaní příběhu, který byl proveden už mnohokrát

Mám tím na mysli zpracování motivu, který je v konkrétním žánru prováděn prakticky neustále. To se hodně děje hlavně ve fantasy v podobě vyvoleného. V romantice je to zase motiv milionáře. Ve fantasy nějakou dobu jela elementální magie. Není to tak dávno, co měli svou hodinu upíři. Kolem toku 2000 bylo hrozně in, když se do upíra zamilovala středoškolačka. Magickou školu zpopularizoval Harry Potter.

Autoři nováčci píší často příběhy, které jsou zkrátka přehnané, protože čtou starší knihy. Obvykle aktivně nečtou ty nejnovější, tedy z letoška nebo doby před 2 – 5 lety. A tyto rysy už jsou zatuchlé a agenti a redaktoři už je nechtějí. Autoři nováčci je ale stále mají v oblibě, protože čtou starší věci. A řeknou si, že by tomu mohli udělat spinn-off, ačkoli to už tak zajímavé není.

Psaní rysu bez jedinečnosti

Opět tu máme koncepty vyvoleného, obtížné loupeže, milostného trojúhelníku, výpravy za velkým úkolem. Všechno tohle už bylo nějak provedeno, problém je, když je uděláte naprosto identicky s tím, co už je na pultech obchodů. Nebo ještě lépe jako je to v populárních knihách, které jsou v obchodech. Je to vlastně ideální způsob, jak dosáhnout rychlého odmítnutí.

Příliš klišé na malém prostoru

Rozdělme si rysy a klišé. Rysy jsou věci jako vyvolený, jde o motiv v příběhu, který můžete zpracovat jedinečným způsobem. Klišé je konkrétní forma zpracování, jako zbělení kloubů na volantu, abyste ukázali, že řidič je vystrašený. Jde prostě o nadužívaný popis, konkrétní způsob, který byl využit až k smrti a nevyvolává v mysli čtenáře žádné nové představy a pocity. Právě proto, že už to bylo zpracováno tolikrát.

Ellen Brock: Jak a kdy v příběhu přeskakovat v čase

Příliš popisování kontra ukazování

S tímhle bojuje asi 80 % nových autorů. Týká se to pocitů postavy, jaké mezi sebou mají postavy vztahy, okolní prostředí a počasí. Velmi často se dají tyhle věci ukázat uvnitř samotné scény. Nemusíte zastavit scénu a oznámit, že všichni měli kabáty, protože byla zima. Můžete prostě popsat kabáty, a protože to nebude fantasy, tak čtenář pochopí, že je tam asi zima. Nebo si uvnitř oklepou sníh z bot. Mezitím vidíme, jak se postavy chovají, máme informace o prostředí a dovídáme se to všechno skrze ukázání.

Problém květnatého psaní (flowery writing)

Tohle je opravdu častý problém nováčků a sama jsem se to dělala taky. Nevím, jestli mají všichni noví autoři potřebu tužit svoje psací svaly nebo jaký to má motiv, ale dělá to opravdu spousta nových. A nějak chceme psát literární fikci, ale píšeme žánrovou fikci. Nevím, proč se tohle děje, hrozně moc nových autorů přidává do svého psaní úplně celý thesaurus a tváří se přitom, že tam ta slova patří a že je používají správně. Nebo že je čtenáři dokonce znají a budou okamžitě vědět, co to znamená. Pokud píšete knihy pro věkovou úroveň 8 – 12 (middle grade fiction), pak nemůžete používat bláznivý jazyk, musíte psát na míru tomuto publiku.

Tohle není nic proti literární fikci (díla, která nespadají přímo do konkrétního žánru), jen tady zrovna mluvíme o žánrové. Pokud tedy do psaní dáváte hrozně moc přídavných jmen a příslovcí nebo dalších slovních druhů, dost možná máte problém s květnatým jazykem.

Psaní na slova a slovní vatu

Používání vyplňovacích slov, která nemají žádný vliv na význam. Jakmile je totiž odstraníte, věta se obsahově nijak nezmění. Stejně tak zahrnují přídavná jména a příslovce, která v mnoha případech fakt nejsou potřeba. Když píšete na slova, možná ani nemáte problém se slovní vatou ale s ekonomikou psaní. Možná potřebujete tři věty na něco, co se dá pohodlně popsat jen jednou.

Vivien Reis: 5 chyb nových autorů a jak se jim vyhnout

Možná jste jen „overwriter“, takže vaše kniha je moc dlouhá. A koukám se přitom i na sebe, protože můj první rukopis měl 200 000 slov a jednalo se o YA fantasy. Většina knih v tomto žánru by měla být někde mezi 75 – 80 tisící slovy, 100 tisíc maximum. Takže jsem byla na dvojnásobku. Takže pokud máte příliš slov, prostě jste jen „overwriter“. V tom případě potřebujete pořádné betačtenáře a trochu to osekat. Takový člověk vám třeba řekne Ty jsi potřeboval tři věty na to, abys popsal, že postavy vlezly do hospody? Kolikrát stačí jen analyzovat text kvůli slovní vatě, a uvidíte, o kolik se zkrátí.

Předpoklad, že vaše kniha bude další bestseller

Mnoho nových autorů, zvláště když posílají rukopis do nakladatelství, automaticky předpokládá, že budou nová J. K. Rowling. Zaprvé trocha skromnosti, lidi. Potřebujeme být trochu skromní a profesionální. Hlavně v komunikaci s nakladatelem, protože pak děláme profesionální dojem. Tedy lidí, se kterými se bude dobře komunikovat a spolupracovat. Zkuste se o něco méně soustředit na to, co dělají ostatní autoři a zabývat se hlavně vlastním psaním. A samozřejmě tím, jak se dá vylepšit.

Podrobnosti o dostupnosti zbytku textu zde.

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.