William Faulkner jednou poradil: „Čtěte, čtěte, čtěte. Čtěte všechno – odpad, klasiku, dobré i mizerné a dívejte se, jak to dělají. Stejně jako tesař, který pracuje jako učedník a studuje u mistra. Čtěte, prostě se to do vás dostane. Pak pište.“
Takže můžete být autoři, když nečtete? Možná si myslíte: „Samozřejmě, že musíte číst? Co je to vůbec za otázku?“ Nebo jste na tohle možná klikli, protože jste autor, co moc nečte, a máte strach, že se vaše obavy potvrdí. Nebo chcete obhájit nedostatek čtení ve vašem životě.
Ano a ne
Krátká odpověď je „ano a ne“. Psaní je způsob sebevyjádření a každému by mělo být dovoleno se takto projevit. A pro některé autory čtení vyžaduje mnoho času a energie, ať už je to kvůli dalším povinnostem nebo mentálním poruchám jako je dyslexie. V takových podmínkách to vypadá, že si nejspíše budete muset vybrat mezi čtením a psaním.
Jenže i tak je snaha psát bez čtení jako snaha skládat symfonii, aniž by člověk poslouchal klasickou hudbu. Nebo otevřít si restauraci, aniž byste věděli základy vaření nebo podnikání. Je to mluvení bez naslouchání, snaha, aby váš vlastní hlas byl slyšet, bez vložení námahy do toho poslechnout si hlasy druhých. Hodně zastánců čtení bude v tomto případě citovat Stephena Kinga, konkrétně jeho bibli psaní „O psaní, memoáry o řemesle“:
„Musíte číst široce, konstantně čistit a redefinovat vaši vlastní práci právě během čtení. Je pro mě jen těžké uvěřit, že lidé, které čtou hodně málo (nebo v některých případech vůbec), předpokládají, že budou psát, a očekávají, že lidem se bude jejich práce líbit, ale vím, že to tak je. Kdybych měl niklák za každého člověka, který mi říkal, že se chce stát autorem, ale nemá čas na čtení, tak bych si mohl za ně mohl koupit slušnou večeři. Můžu být naprosto přímý? Pokud nemáte čas na čtení, pak nemáte ani čas (nebo nástroje) na psaní. Takhle jednoduché to je.“
Nejen z čtení těží autor
Zcela souhlasím se základem tohoto prohlášení. Nakonec, jste to, co jíte. Jenže pouhé jídlo v restauraci z vás nedělá dobrého kuchaře. Čtení není jedinou složkou toho být dobrým autorem. Praxe, představivost a pozornost věnovaná detailům, to všechno jsou kvality, které pocházejí z psaní a života, nejen čtení. I tak ale zůstává v platnosti to, že knihy jsou velmi důležitá součást toho, jak se naučit psát.
Ze čtení se můžete naučit rozdílné formy toho, jak se může příběh formovat. Například efektivní použití třetí a první osoby. Hodně začínajících autorů píše to, co jsou spíše scénáře než próza, jenže knihy nejsou filmy; tato média mají zcela odlišné zvyklosti a zákonitosti. Stejně tak odhalíte literární techniky a styly. Například jak popsat vaše prostředí, strukturu kapitoly, jak získat kontrolu nad tempem a jakým hlasem vyprávět.
Čtená vás naučí, jak úspěšně převést myšlenky ve vaší hlavě na slova na papíře, takže i kdokoli další prožije příběh tak, jak jste to zamýšleli. Knihy jsou nejlepší cestou, jak se naučit jazyk, hlavně gramatiku nebo formátování dialogů. Protože tohle jsou nejčastější začátečnické chyby, hlavně v samonákladech, které slouží jako okamžité varování před kvalitou zbytku textu. Knihy vám také pomohou porozumět marketingovým trendům.
Tím pádem můžete získat cit pro to, co zajímá vaše publikum ve smyslu žánru a věku. Stejně tak to, které nápady už mohou být přes čáru. Pokud čtete opravdu široce, budete mít mnohem větší jistotu v tom, kam svou knihu zařadit a koho kvůli jejímu vydání oslovit.
0 komentáøù